„Návrh se mi moc líbí. Těším se, že bude co nejdříve postavený. Velmi tento projekt podporuji, beru ho všemi deseti. Bylo by skvělé, kdyby něco takového u nás vzniklo,“ byl z představeného návrhu nadšený Jiří Procházka z Podbořan.

Naopak ale například Monika Dvoržáková předvedenou architektonickou studii odmítá. „Jsem proti, aby v Podbořanech taková stavba byla. Vůbec se mi to nelíbí,“ pronesla na veřejném projednávání záměru plánované přístavby ZUŠ.

Studii „Hrajícího domu“, jak se stavbě kvůli využívání uměleckou školou začíná říkat, vypracoval architekt Petr Hájek. Oslovila ho přímo radnice. „Chtěli jsme vytvořit inspirativní prostředí pro děti, které by je rozvíjelo, aby tam mohl růst jejich talent,“ uvedl Petr Hájek, uznávaný pedagog, architekt roku 2018, který ve světě získal řadu architektonických ocenění.

Nejvíce se na veřejném projednávání diskutovalo o tvaru přístavby, ten některým kritikům vadí. A také o jejím umístění. Věž se čtvercovým půdorysem a výhledem na kostel prý architekt zvolil kvůli akustice, výhledu, ale také z praktických důvodů.

„Učebny a sály, požadavky školy, které jsme měli splnit, by se do nízké budovy nevešly. Takový prostor v centru není, museli jsme do výšky. A myslíme si také, že se do toho místa věž hodí,“ bránil záměr Hájek. Výhodou umístění hned vedle staré budovy je podle architektů také právě v propojení obou domů.

Město vhodné prostory nemá

Vedení radnice zopakovalo, že ve vlastnictví města nejsou v centru vhodné domy, kam by se nové učebny vešly, což také část odpůrců nového projektu žádá zvážit. Navíc radnice nechce, aby děti přecházely za výukou po městě. V současné budově už pro rozšíření prostor není.

Kapacita školy je dlouhodobě naplněna, daří se a město ji chce dál rozvíjet. Nová budova, bude-li se pokračovat v její přípravě, o čemž budou rozhodovat zastupitelé, by podle odhadů mohla stát mezi 15 až 22 miliony. Přístavba ve tvaru věže by měla šest pater, skelet z železobetonu a opláštění ze skla. Ve studii je šest učeben, malý sálek a v nejvyšším patře multifunkční sál pro vystoupení, tančení a koncerty, s výhledem na kostel.

Diskutuje se také o přímém oslovení architekta, někteří kritici žádají více návrhů. Radnice oponuje, že chtěla odborníka na umělecké prostory, „známé“ jméno a budovu, která bude lákat k návštěvě města. Hájek je podepsaný pod rozšířením DOXu v Praze, vzdělávacím centrem v Krkonoších, či za úpravami Horního náměstí v Olomouci, Jiřského náměstí na Pražském hradě nebo Arcidiecézního muzea v Olomouci.

„Podbořany by se mohly takovou budovou chlubit. Umělecká škola potřebuje nové prostory a toto nám přijde jako dobré řešení. Architektonicky hodnotná budova od renomovaného tvůrce by určitě městu slušela,“ vysvětluje starosta Podbořan Radek Reindl.