Dožil se pouhých 51 let, přesto ale zanechal brněnský rodák Jan Kotěra v historii české architektury nesmazatelnou stopu. Propagátor nových architektonických trendů i pedagog, který zemřel 17. dubna 1923, navrhl dělnickou kolonii v Lounech.

Při stavbě čtvrti pro železniční zaměstnance uplatnil Kotěra jako první v Čechách myšlenku architektury zahradního města. „Čerpal ze svých znalostí německých a anglických zahradních měst. Jeho cílem bylo vybudovat samostatné město ve městě, které by spojovalo výhody venkova i města v jeden celek," uvedl Martin Vostřel, kurátor lounského muzea, při příležitosti výstavy v žateckém Regionálním muzeu, která se Kotěrově kolonii v Lounech před dvěma roky věnovala.

Podle Kotěrova plánu z roku 1909 se měla kolonie skládat nejen z rodinných domků pro železniční zaměstnance, ale její součástí měla být i škola, kostel, obchody, restaurace, lázně a prádelny. „Finanční možnosti dráhy zamezily realizaci celého projektu. Podařilo se postavit pouze horní, tzv. vilovou část kolonie včetně dvou prádelen. Po válce se Kotěra do Loun vrátil a postavil ještě tzv. Osmidomy," dodal kurátor. Přestože nebyl projekt dokončen podle původního plánu, je tento celek 53 domů v Kotěrově kolonii dosud nedoceněným klenotem české moderní architektury.

Kolonie se vyznačuje praktičností, lehkým ornamentálním zdobením a pálenými cihlami v kombinaci s režným zdivem. Domy byly určeny pro dvě až jedenáct rodin. V současné době je ale většina domů ve špatném stavu. Kotěrova kolonie v Lounech je památkově chráněná.

Petr Kinšt
Pavel Lukáš