Ta sice rovnou stovku oslaví až za čtyři roky, přesto ji odborníci označují za stálici. V moderních dějinách našeho mincovnictví drží rekord – nejdelší platnost. Nominální hodnoty ražených mincí se v čase měnily, ale jednokorunová mince stále odolává. Její příběh je pak otiskem doby.

Na našem území se „koruna“ (tehdy rakousko-uherská) začala užívat v roce 1892, kdy vystřídala „zlatý“. Jakmile po 1. světové válce padlo mocnářství, následnické státy si korunu ponechaly, a tak vedle sebe existovaly rakouská, maďarská či jugoslávská koruna.

„První korunová mince po vzniku Československa, a tedy můžeme říci skutečně naše, byla uvedena do oběhu až roku 1922. Do té doby totiž byla 1 koruna bankovkou,“ vypráví Aleš Brix z České mincovny v Jablonci nad Nisou.

Veřejné setkání u busty T. G. Masaryka.
V České Lípě startují oslavy 100 let republiky

V roce 1939 byla „samostatná“ koruna nahrazena korunou protektorátní, po válce opět nahrazena čs. korunou. Smutným rokem je letopočet 1953, kdy byla většina lidí ožebračena po měnové reformě – a koruna se tiskla jako bankovka. Ne na dlouho.

V roce 1957 přišla opět mince a doslova legendární – šlo o známou ženu, která sází pravou rukou do země lípu. Tento motiv, jehož autorem byla medailérka Marie Uchytilová-Lučová, vydržel na lícní straně neuvěřitelných 35 let (do 31. prosince 1992).

Dnešní koruna, jejíž autorkou je sochařka Jarmila Truhlíková-Spěváková, se razí od roku 1993. Váží 3,6 gramu, má 80 vroubků a je vyrobena z galvanicky pokoveného niklu. Je tedy magnetická. Takzvané střížky (prázdné mince), z nichž se koruna v Jablonci razí, se dovážejí z Německa a Velké Británie.

A kolik korun stojí výroba jedné koruny? To je tajemství. „V současné době ale platné nominály mají nižší výrobní náklady než je jejich nominální hodnota,“ prozrazuje Aleš Brix.

Ilustrační foto.
Penzisté nově berou v průměru 12 326 korun. Kde dostávají nejvíc a kde nejmíň?