Ačkoliv se jim činnost organizace musí podřídit, nekonají se třeba kroužky a omezily se brigády, vysazování ryb probíhá podle plánu. „Před začátkem pstruhové sezony, což bylo 16. dubna, jsme do Ohře revír 8A nasadili pravidelnou dodávku pstruha duhového,“ říká Josef Valha, předseda žatecké organizace Českého rybářského svazu.

V současné době se v České republice řeší koronavirus. Jak se podepisuje na vaší práci předsedy rybářské organizace?
Koronavirus, potažmo dění kolem něj zasáhlo nějakým způsobem nás všechny. Ať už jsou to rybáři, kteří „pouze“ chytají ryby, nebo činovníci, kteří se starají o chod organizace. Podřídili jsme se vládním nařízením a přijali opatření, aby činnost byť v omezené míře probíhala i nadále. Komunikace s našimi členy probíhá telefonicky nebo po internetu. V současnosti jsme zrušili výborové schůze i schůze rybářské stráže.

Josef Valha (56 let) pochází z Frýdlantu na Liberecku. Vystudoval vojenskou vysokou školu ve Výškově, po jejím dokončení nastoupil v roce 1987 k žateckému tankovému pluku. Od roku 1994 byl ve vězeňské službě, nyní pracuje v bezpečnostní agentuře. Rybaří od svých 13 let, více než deset let je předsedou žatecké rybářské organizace.

Předpokládám, že jste museli přerušit rybářské kroužky a rybářské závody?
Ano. Rybářské kroužky, sdružující naše nejmladší, jsme automaticky pozastavili s uzavřením škol. Zrušili jsme závody v lovu ryb i tréninky závodního týmu mládeže.

Budou letos květnové závody na rybníku ve Velké Černoci?
Vysazení kapři na rybníku Velká Černoc mohou být letos v klidu. Závod Květnový pohár je zrušen a zatím nevíme, zda uspořádáme nějakou náhradu, nebo se sejdeme až příští rok.

Peníze. Ilustrační snímek.
Plány se přehodnocují. Města začínají hledat úspory

Pro řadu rybářů právě teď začíná sezona. Jak prodáváte vašim členům povolenky?
V prodeji povolenek našim členům vycházíme vstříc. Mají možnost objednat se k jejich koupi u nás telefonicky. Časově je zveme po patnácti minutách, aby se nepotkávali a nevytvářeli skupinky, výdej probíhá přes okno za dodržení bezpečnostních zásad.

Jaro se u rybářů tradičně spojeno s brigádami, před novou sezonou je třeba udělat hodně práce. Jak je nyní řešíte?
Brigády se u nás konají v omezené míře. Děláme jen nejnutnější věci, jako je odstranění vyvrácených stromů na hrázi chovného rybníka Tajhof u Měcholup, vyčištění přítoku a padlého stromu v Čejkovicích. Počítáme také s tím, že v nejbližších dnech bude potřeba vysadit plůdek pstruha obecného do chovných potoků.

Když už jsme u toho vysazování, v polovině dubna začíná sezona na pstruhovém revíru na řece Ohři. Pravidelně jej v této době zarybňujete. Jak to bude letos?
Stejně jako jindy. Před začátkem pstruhové sezony, což bylo 16. dubna, jsme do Ohře revír 8A nasadili pravidelnou dodávku pstruha duhového. V květnu pak budeme podle zarybňovacího plánu rozvážet kapry do sportovních rybníků.

Kolik má žatecká organizace členů?
Žatecká místní organizace Českého rybářského svazu měla na konci března přesně 1196 členů.

Ilustrační foto Centrum Žatce
Žatec opět vyhrál v krajském kole soutěže historických měst

Když byste to srovnal s minulými roky, jak se počet změnil?
Počet našich členů neustále roste. Třeba v roce 2011 jsme jich měli 890, před pěti lety 920 a loni jsme evidovali 1143 členů. Na číslech je dobře vidět, jak se naše organizace pomalu rozrůstá.

Mají zájem o rybářství děti?
Ano. Zájem o sportovní rybaření vzrůstá a platí to i pro kategorii děti.

Kolik jich chodí do vašeho kroužku?
V současnosti máme pět kroužků začínající mládeže, ve kterých je organizováno celkem 53 rybaříků. Kroužky máme zřízené nejen v Žatci, ale i okolních obcích. V Tuchořicích, Měcholupech, Novém Sedle a Liběšicích. Jedenáct starších a zkušenějších mládežníků je sdruženo v závodním týmu Egerfish Junior feeder team Žatec a zúčastňují se rybářských závodů v okolí. Ti nejlepší z nich pak reprezentují už pátým rokem organizaci i město v závodech na Grand Prix Čech, přeboru Čech a mezinárodním mistrovství ČR. Za tuto poměrně krátkou dobu dokázali přivézt 16 pohárů za pódiová umístění.

Jaký je zájem o tábor, který pravidelně pořádáte začátkem léta?
Letní rybářský tábor se stává pravidelně každý rok „nedostatkovým“ zbožím. Organizujeme jej od roku 2011 v jednom rekreačním zařízení na břehu přehrady Orlík. Bohužel máme kapacitu pouze 17 míst pro žáky a čtyři pro dorostence. Zájem je pravidelně větší.

Tradiční postmasopust v Postoloprtech vyhnal zimu a přivítal jaro, 2011.
Z archivu Deníku: Takto jsme si užívali jaro na Žatecku a Lounsku

Žatecká organizace má chovný rybník u Měcholup a chovné potoky Liboc a Hutná. Kolik ryb a jaké z nich vylovíte?
Hospodaříme na chovném rybníku Tajhof u Měcholup, zde slovíme ob rok tři sta až pět set kilogramů ryb, převážně kapra, něco málo amura a candáta. Na potoce Liboc před vojenským prostorem Doupov slovíme dle vodnatosti pět set až tisíc kusů pstruha obecného. Na Liboci za hranicemi vojenského prostoru jsme na tom lépe, při dobrém stavu vody lovíme dva až tři tisíce kusů pstruha obecného. Rozdíl v počtech je dán vojenským prostorem, kde není možnost pytlačení. Po problémech s vodou v povodí potoka Hutná jsme na tomto toku utlumili chov pstruha obecného.

Kolik ryb členové žatecké organizace ročně vyloví?
Naši rybáři patří s množstvím úlovků už několik let mezi tři top organizace v územním svazu, umějí ryby nejen chytat, ale také je od vody odnášet. K tomu využívají naše revíry a zejména přehradu Nechranice, která patří mezi nejlépe zarybněné revíry v České republice.

Jaké ryby nejvíc?
V úlovcích se nejčastěji objevuje kapr, cejn a bílá ryba.

Jak je to s pytláky. Narazíte na ně na Žatecku občas?
Ano. Pytlačení se na našich revírech stává módním sportem.

Louny, ilustrační foto.
Nový ředitel ZŠ Školní v Lounech bude znám později

Máte problém se zahraničními dělníky, kteří v Žatci a okolí pracují v několika továrnách?
Zahraniční dělníci zkouší, co si mohou dovolit. Většinou po poznání našich pravidel a vysvětlení už v lovu nepokračují. Jedinci, kteří mají v České republice povolený dlouhodobý pobyt, se mohou stát členy místních rybářských organizací. V našem případě se tak loni stali dva lidé. Větší škody a problémy nám ale dělají místní, je to neustálý „boj“ kdo s koho. Postižitelnost je nízká, dokazování složité, rybářská stráž je většinou bezmocná. Ohře teče částí města a to je velká příležitost pro pytláky. V uplynulých dvou letech se rozmohlo pytlačení do té míry, že rybářská stráž ve spolupráci s městskou policií i státní policií zasahovala v letních měsících i několikrát týdně. Od začátku tohoto roku na úseku Ohře od Libočan do Žatce došlo už ke třem případům lovu, ač tam platí všeobecný zákaz. Pro některé občany Žatce není také tajemstvím, že se dá čtyřkilový pstruh duhový ve velikosti nad 60 centimetrů koupit za tři sta korun.

Jak je to v poslední době s kormorány a dalšími predátory. Ničí rybí osádku na Žatecku?
Kormorán se naučil na našich vodách hodovat, poznal, že je tu ryb dostatek a tak si užívá naší péče dosytosti. Snažíme se jeho klid narušit přítomností u vody, ale i dohodou s mysliveckými sdruženími o plašení a odstřelu. Bohužel, zákonné normy mu přejí a tak nás poráží. Mezi možné škodili řadíme také přítomného morčáka. Na stojatých vodách nemáme rádi volavky popelavé a bílé.

Před lety vznikl v Žatci úsek řeky Ohře Chyť a pusť. Jak se nápad ujal?
Je vyčleněn na části pstruhového revíru Ohře. Tento úsek řeky je mezi rybáři poměrně populární, zejména u těch ze vzdálenějších míst. Sjíždějí se k nám z celé republiky. Velké oblibě se těší u rybářů zejména z Plzně, Prahy, ale i ze střední a severní Moravy.

Helena Machačová les miluje
Křehké myslivečky? Musí zvládnout stejnou práci jako kolegové muži

Jsou tam velké ryby?
Není neobvyklé ulovení obou druhů pstruhů ve velikosti 60 až 70 centimetrů.

Na Nechranicích má žatecká organizace kemp. Jaký je zájem o ubytování v něm během roku?
Kemp provozujeme už dlouho. V současnosti je kapacita stálých rekreantů zcela naplněna. Pro krátkodobý pobyt vlastních členů máme vyčleněny dvě maringotky.

Chystáte se ho třeba nějak vylepšovat?
V posledních letech jsme tam vybudovali čističku odpadních vod, zrekonstruovaly se rozvody elektřiny k jednotlivým maringotkám a karavanům, přestavěli jsme klubovnu, v budoucnu se chystáme na obměnu oplocení a úpravu příjezdové komunikace.