V drážďanské agentuře, která Čechům nabízí výhradně manuální práce, působí jako personalistka Petra Šubrtová. České zaměstnance shání snadno, je totiž původem z Bíliny.

Jak systém personální agentury funguje?
Každá firma ho má nastavený jinak. My jsme „zeitarbeit“ firma, což znamená, že každý, kdo projde výběrovým řízením, dostane smlouvu. Smlouva je s německým zaměstnavatelem, s klasickým obsahem podle zákona a pravidel. Je na dobu neurčitou s půlroční zkušební dobou. Každý kontrakt je uzavřen na plný úvazek, což je 160 hodin měsíčně. A pak bude podle zakázky zaměstnanec „propůjčen“ klientům, které máme po celém Německu. Vše je o domluvě, pokud někdo nechce pracovat v okolí Stuttgartu, ale raději u Berlína, snažíme se vyhovět.

Jak dlouho pak zaměstnanec v dané lokalitě pracuje?
Podle zákona může být zaměstnanec „propůjčen“ pouze na dobu 270 dní. Poté musí klienta na tři měsíce pustit a pak je možnost se opět vrátit. To samozřejmě neznamená, že by zaměstnanec ztratil práci. Bude pouze na určitou dobu propůjčen jinam a pak opět vrácen k původnímu zákazníkovi. Pokud je však zákazník se zaměstnancem spokojen, můžeme vždy nastolit debatu a vymyslet řešení.

Zajišťujete pro zaměstnance také bydlení?
Ubytovaní zařizujeme a hradíme my. Jediné, co požadujeme po našich kolezích, je dorazit do práce, udělat co nejlepší dojem a plnit pracovní povinnosti. Vždy se snažíme o to, aby naši zaměstnanci měli nějaký základní komfort. Vlastní kuchyň či koupelnu nebo alespoň toaletu. Za základ považujeme i internetové připojení. Bohužel se najdou případy, že někteří z montérů nejsou spokojeni a diktují si vlastní pravidla. Stejně tak požadujeme po kolezích slušné chování. Dodržovat řád a pořádek je snad normální. Nikdo nikomu nezakazuje dát si po práci pivo jako odměnu, ale aby se člověk zřídil, jak zákon káže, pak poničil půl pensionu a rušil ostatní, to je drzost a nepřístupnost. Při hrubém porušení pravidel může následovat výpověď. A ano, i s tímhle už máme u našich zaměstnanců zkušenosti.

Co považujete za největší problém při výběru pracovníka?
Největší problém je, když k nám napochoduje člověk, kterému nabídneme prst a on utrhne celou ruku až po rameno. Vždycky je to něco za něco. Nevýhodou je, že každý si může napsat do životopisu, co chce, a realita je úplně jiná. Například u svářečů máme možnost si je prozkoušet – dodají certifikáty, kde si přečteme, jakou metodou sváří, pak už si je jenom pozveme a za pomoci odborníků ověříme jejich dovednosti. Ne vždy si ale každou věc z životopisu můžeme ověřit.

Jak jde Čechům němčina?
Každý den mi na e-mail dorazí nejedna žádost o práci. Spousta lidí však zapomíná na to, že němčina patří k základním požadavkům. Alespoň základy jako pozdravit či poděkovat by měl zvládnout každý. Když se pracuje podle technického plánu, je nutné se v něm umět orientovat. A když mistr na dílně nebo na stavbě rozdá úkol přinést nářadí a zaměstnanec jenom stojí a kouká, protože nerozumí německy, nemůže to fungovat. Není nutná gramatika, ale porozumět a dostat ze sebe nějakou větu, pár slovíček nebo si v nejhorším případě pomoci překladačem v telefonu, to by měl být základ. Jednou se nám pán chvástal, jaký je lingvista, a když jsme na něj promluvili německy, jakoby ohluchl.

Často sdílíte nabídky na sociálních sítích, kde uvádíte i konkrétní částky u daných profesí. Kolik si tedy manuálně zručný člověk dokáže vydělat?
U nás to funguje formou „něco za něco“. Pokud je někdo šikovný montér nebo svářeč a osvědčí se, není problém přijít si na hezké peníze. Ale všechno nejde hned zkraje. Nějaký základní finanční růst je jistotou. Ale aby člověk bez zkušeností a bez znalosti jazyka požadoval tři tisíce eur v čistém, je nepřípustné. A upřímně, i takové případy se nám stávají. Je také rozdíl, zda uchazeče zaměstnáváme na západě, nebo východě Německa. Pokud nabídneme šikovného svářeče do okolí Mnichova, je možnost mít třeba o 400 eur v čistém více než například v Drážďanech.

Které pozice jsou nejlépe placené?
Velmi cenění jsou elektrikáři, svářeči – především pak ti, kteří sváří metodou TIG nebo mají jiné těžší specializace. Zde se pak pohybujeme od 1800 do 2600 eur čistého za měsíc. Montéři pak mají mezi 1500 a 1800 eury, pomocníci 1100 až 1500 eur. Ale jak říkám, vše je individuální. Záleží na tom, do kterého města a jaké společnosti je uchazeč propůjčen. A co všechno může nabídnout. Čím víc věcí člověk umí a zná, čím více má certifikátů, tím váce se mu to může vyplatit. Zrovna tady se řídím heslem svého kamaráda: Z každého ovoce je třeba vymáčknout tu nejlepší šťávu.

O které pozice je v Německu největší zájem?
Nabízíme především řemeslnické pozice. Sháníme svářeče, betonáře, zámečníky. To je to nejžádanější. Pak také montéry všeho druhu. Pokud má uchazeč oprávnění na vysokozdvižný vozík nebo na práci ve výškách, je to také výhodou. Dalšími požadavky jsou řidičský průkaz a vlastní vůz. Když je člověk šikovný, má nějakou zkušenost v oboru, zvládá základy němčiny a hlavně má chuť chuť, vždycky mu něco najdeme.