K nejnovějšímu určení stáří kostela pomohla zdánlivě nenápadná věc – zazděný kousek dřeva. Nová zjištění jsou významná nejen pro tuto památku a městečko Vroutek, ale přináší také nové světlo na rod Hrabišiců, který v té době patřil k nejvýznamnějším v severozápadních Čechách.

„V posledních letech se historici ustálili v názoru, že kostel svatého Jakuba Většího ve Vroutku je z první poloviny 13. století. Nedávný průzkum ale ukázal, že je starší, vznikl už ve druhé polovině 12. století,“ popsal Vojtěch Peksa z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech.

Odborníci se jednou z nejstarších staveb Podbořanska zabývali v rámci probíhajícího dlouhodobého výzkumu středověkých kostelů v okrese Louny, kdy se provádějí podrobné průzkumy například po stavební a archeologické stránce. Odborníkům k přesnějšímu určení doby stavby kostelů pomáhá dendrodatace, tedy stanovení stáří dřevěných prvků.

„V případě kostela svatého Jakuba ve Vroutku se nedochovaly z doby výstavby větší kusy dřeva, aby se mohla využít metoda dendrochronologie. Při té musí být k dispozici aspoň dvacet letokruhů. Zachoval se ale jeden kousek dřeva zazděný v průchodu z věže do krovu střechy. Je to takový malý kus klacku, možná větev, kterou tehdejší stavitelé využili pro zpevnění malého vrchlíku,“ popsal Peksa.

K určení jeho stáří odborníci použili radiokarbonovou metodu, která je založená na výpočtu stáří z poklesu počtu atomů radioaktivního izotopu uhlíku v původně živých objektech. Stáří onoho klacíku stanovila na druhou polovinu 12. století s vymezením přesnějšího intervalu let 1162 až 1194.

Malá, ale významná změna

Posun výstavby kostela o pár desítek let se pro laiky může zdát maličkostí, pro historiky je to však významné zjištění. Dosud se například mělo za to, že kostel ve Vroutku postavil Kojata IV. Hrabišic. V první písemné zmínce o městě z roku 1227 se uvádí, že jej v závěti daroval klášteru křižovníků v Praze. „Nová zjištění ukazují, že nemusel být stavitelem kostela on, že to mohl být už jeho otec. To posouvá působení Hrabišiců na Podbořansku i v celém regionu do jiného světla. Je to ale i důležité pro celou stavební historii. Prvky, které v kostele jsou, se datovaly do první třetiny 13. století. Nyní můžeme říct, že byly využívány už v druhé polovině 12. století,“ vysvětlil Peksa.

Zajímavostí je, že ve zmíněné závěti z roku 1227 odkázal Kojata IV. Hrabišic zderazskému klášteru křižovníků strážců Božího hrobu u Prahy také mimo jiné tehdejší osadu Most. Hrabišici, později páni z Rýzmburka, byl český šlechtický rod působící především v severních Čechách. Stáli za tehdejší kolonizací podhůří Krušných hor, založili řadu vesnic a stáli i u vzniku kláštera v Oseku u Duchcova na Teplicku.

V současné době je románský kostel svatého Jakuba Většího ve Vroutku v majetku města. „Pro nás je posun v historii kostela samozřejmě zajímavá informace,“ sdělil vroutecký starosta Jaromír Kubelka. Město jej využívá k různým účelům. „Máme tam svatby, koncerty, teď v neděli si ho mohli prohlédnout účastníci jednoho z běhů Ohřecké osmičky,“ popsal starosta. Kostel je běžně uzavřený, městský úřad umožňuje jeho prohlídky po předchozí telefonické domluvě.

S kostelem je spojený vznik hudebního festivalu Rock for Churchill, který se v roce 2000 zrodil jako benefiční akce na jeho podporu. V roce 2004 pořadatelé festival rozšířili na dva dny a začala se na něm objevovat velká jména hudební scény. Zařadil se mezi největší v ČR. Kvůli pandemii se loni nekonal, tento víkend je ve Vroutku v plánu v omezeném rozsahu. Výtěžek z festivalu už na kostel nejde, návštěvníci akce ale mohli v minulých letech podpořit místní spolky. Letos se budou vybírat peníze na speciální oblečení a rehabilitace pro čtyřletého Vojtěcha Bulavu z Vroutku, který od narození trpí zdravotními komplikacemi.