Ten kostel už neměl dávno stát. Před čtvrt stoletím se kvůli špatnému stavu plánovala jeho demolice. Představitelé tehdejšího komunistického režimu mu nakonec „dali milost“. Režim se změnil, kostel za dvacet let ale ještě víc zchátral. Pokaždé, když jedu kolem, se podivuji, že ještě nespadl.

Řeč je o římskokatolickém kostele v Siřemi na Podbořansku. Je zasvěcený Neposkvrněnému početí Panny Marie a dominantou vesničky je od roku 1750.

Báně věží jsou v dezolátním stavu, ze střechy rostou stromy, zdivo z říms je na několika místech odpadlé a další kusy se zřítí každou chvíli. V opukovém zdivu praskliny, výplně oken už dávno nejsou. Přes velmi špatný stav se v něm konají pravidelně bohoslužby. Mše v jednom z nejvíc zdevastovaných kostelů v kraji mají zvláštní nádech. Uvnitř se prohání studený vítr, občas na přítomné prší či se snesou sněhové vločky.

Svatostánek zdobí dětské malby

Kostel by potřeboval miliony korun na záchranu. O to víc vyzní v takovém prostředí slova faráře o pošetilosti lidí při honbě za penězi.

Ve čtvrtek 23. února odpoledne na mši v Siřemi přišlo osm lidí. Vnitřek kostela je čistý, tradiční výzdoba kostelů v něm ale téměř chybí. Převládají dětské kresby. „Pořádali jsme v Siřemi letní tábor a tehdy děti kostel vyzdobily. Sloužil jsem pro ně každý den mše, začali na ně chodit i místní a tak se od té doby tady bohoslužby konají pravidelně, jednou za čtrnáct dní,“ říká otec Vilém Marek Štěpán z liběšické fary.

„Možná je to bláznovství, mše v takovém kostele sloužit, ale lidé to tady mají rádi,“ dodává. Bohoslužby v podobně zdevastovaném kostele pravidelně slouží ještě v Nečemicích, tam byla ale nedávno alespoň opravena střecha. Oproti tomu na kostel v Siřemi se „nesáhlo“ desítky let. „Peníze na opravy sháníme, kde se dá. Žádáme z různých fondů, bohužel zatím bezúspěšně,“ vysvětluje otec Vilém.

Lapidárium nevzniklo

Komunisté chtěli kostel v Siřemi pro jeho špatný stav zbourat. V roce 1987 názor změnili a rozhodli, že v něm vznikne lapidárium. To se nestalo a kostel dál chátral.

V roce 2007 přijel do Siřemi tehdejší ministr kultury Václav Jehlička. Za velkého zájmu médií byl při jeho návštěvě představen projekt centra česko německého spisovatele Franze Kafky, který v Siřemi určitý čas pobýval a inspiroval se tam pro svůj nejznámější román Zámek. Kostel měl být v rámci projektu ve svém špatném stavu „zakonzervován“. „Uvnitř zchátralého kostela by měly být obří skleněné plastiky doprovázené hudebně dramatickou prezentací,“ vysvětlil tehdy Jaromír Hník, jeden z autorů projektu. Autoři projektu počítali s tím, že by do Siřemi za Kafkou ročně přijelo až padesát tisíc turistů. Náklady na realizaci projektu se odhadovaly na zhruba 40 milionů korun. Peníze se ale nenašly, projekt se nerealizoval. A kostel chátrá dál.

Čtěte také: V okrese Louny se plánovalo zbourání deseti kostelů