Památkově chráněná Kotěrova kolonie v Lounech pomalu upadá. Jedinečný ráz, který lokalitu činí unikátní, se pomalu ztrácí. Na domech se podepisuje zub času i ruce vlastníků či nájemců, kteří nedbají pravidel.

Místo autentických svítí do ulic z některých domů bílá plastová okna, ani s dalšími kdysi obdivovanými prvky si leckdo hlavu neláme. Problémem jsou peníze. Udržovat stoleté stavby ve stavu pro komfortní žití a zároveň v původním rázu, je značně nákladné. Část obyvatel tak nechává své domy času napospas, další upravují navzdory památkové ochraně. A kvůli těmto problémům jich je také stále víc prázdných.

Pomoc nyní Louny hledají u ministerstva kultury. V pátek 11. ledna do města přijela sama ministryně Alena Hanáková. Kromě dalších zastávek, například v městské knihovně, v Galerii Benedikta Rejta nebo na posezení s Lenkou Sýkorovou, manželkou významného malíře, si prohlédla i Kotěrovu kolonii. Představitelé města jí čtvrť ukázali a vyložili historickou hodnotu, kterou tento v ČR ojedinělý projekt nese.

Hlavním účelem návštěvy bylo zjistit, zda by ministerstvo kultury nepomohlo získat nějaké peníze, které by tamním obyvatelům pomohly. Samotní občané na financování úprav v souladu s požadavky památkářů nemají. „Domluvili jsme se, že napíšeme na ministerstvo konkrétní požadavky a záměry, které potřebujeme nějakým způsobem financovat," uvedl Radovan Šabata, starosta města. „Uložím úředníkům příslušného odboru, aby se podívali, jak by se Lounům dalo v této věci pomoci," slíbila přímo na místě ministryně. Mohlo by jít o pomoc z evropských i dalších fondů a zařazení akcí do rozpočtového období 2014 - 2020.

Místní obyvatelé v posun moc nevěří

Místní ale v pozitivní posun nedoufají. „Pozoruji to tu roky a nic se neděje. Nezmění se nic," je přesvědčený starousedlík Vlastimil Beitl, kterého Deník oslovil. S kolonií má spjatý prakticky celý život, a to mu, jak prozradil, je přes osmdesát let. „V 60. letech se domy rozprodávaly. Nebyly tu koupelny ani jiné dnes samozřejmé vybavení. Nároky ale rostou, tak to lidé začali předělávat. Kdo nestihl úpravy v tom chaosu, než se toho chopili památkáři, už měl smůlu," vypráví V. Beitl. „Dnes už je tu málokterý dům i zvenčí v původním stavu. Bývalo to tu ale krásné - jeden dům jako druhý," zavzpomínal. Řadu úprav lidé realizovali i přes hrozící pokuty. "To víte, každý si to chce za své peníze udělat po svém," ví starousedlík.

„Několik ulic tu před časem nově potáhli asfaltem. Na hlínu! Na další se úplně vykašlali. Zato nám tu udělali krásný trojúhelník," mává rukou k maličkému středovému ostrůvku v blízké křižovatce. Jakékoliv naděje na pomoc od města či státu, se dávno vzdal.

KOTĚROVA KOLONIE V LOUNECH
• je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek města

• pochází z počátku 20. století, kdy lidí v severočeských městech s rozvinutým průmyslem valem přibývalo

• plány počítaly se stavbou asi 150 domů v blízkosti hlavního nádraží, nakonec jich vyrostla asi třetina. Poslední byl dokončen v roce 1912

• vilky se zpravidla vyznačují neomítnutými zdmi z pálených cihel a celá čtvrť působí spíš jako ze západní Evropy než z tehdejšího Rakousko-Uherska.

• zájemce o bydlení ale teď příliš neláká a na neobydlený dům lze narazit poměrně často. Volná je i polovina domu, kde se narodil válečný hrdina Otakar Jaroš.

(čtk)