K těm nejzásadnějším podmínkám patří výstavba silničního obchvatu Buškovic, po kterém se bude surovina z nového lomu do plavírny u této obce nákladními auty vozit. Těžká doprava v současné době jezdí po silnici Podbořany – Nepomyšl přes jižní část Buškovic. „Doprava z lomu bude svedena na novou obslužnou komunikaci, obchvat Buškovic, v délce přibližně 850 metrů,“ vysvětlila Irena Jeřábková, vedoucí krajského oddělení ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje, které stanovisko vydalo. Nová silnice povede kolem vodní nádrže Velký Oprám jižně od Buškovic.

Místní lidé výstavbu obchvatu vítají. Nicméně dodávají, že doprava kaolinu v dobách, kdy těžká auta jezdila přes samotné centrum Buškovic, byla v minulosti větším problémem. Nyní se kaolin dopravuje po východním obchvatu, vesnici to tak zatěžuje už jen částečně. „Je dobře, že se postaví obchvat i kolem oprámu a auta s kaolinem už nebudou jezdit přes vesnici vůbec,“ shodli se místní lidé oslovení Deníkem.

V Podbořanech v areálu městského koupaliště je zase živo. Nově je tam v provozu kluziště.
OBRAZEM: Paráda, chválí děti nové kluziště. V Podbořanech už se bruslí

Mezi Krásným Dvorem a Podbořany se nacházejí miliony tun vytěžitelných zásob surového kaolinu. Těžba je plánována v novém lomu na 11 až 13 let, ročně se má odvézt zhruba dvě stě tisíc tun. Převoz takového množství suroviny by měla zajistit padesátka nákladních aut denně. Tedy stejné množství, které do Buškovic vozí kaolin v současné době.

Vedení Podbořan, pod které Buškovice spadají, vyslovilo k záměru řadu výhrad. „Vydáním souhlasného stanoviska se budeme zabývat na zastupitelstvu v příštím týdnu. Teď nemohu předjímat, jaký k tomu nakonec město zaujme postoj,“ reagoval podbořanský místostarosta Karel Honzl. Zda se město proti vydání souhlasného stanoviska odvolá, nesdělil.

Zdeňka Hamousová se svým obhájcem Martinem Kolářem u soudu v Lounech
Řídila opilá? Lidé tepají právnické kličky žatecké starostky Zdeňky Hamousové

Podbořanští radní mimo jiné požadovali, aby se kaolin nepřevážel nákladními auty vůbec, ale plavil se z lomu přímo do úpravny v potrubí. To ale firma odmítla, hlavně kvůli potřebě velkého množství vody a finanční náročnosti. „Pro zabezpečení rozplavovaní surového kaolinu a separace od písku by se musel zrušit celý provoz v Buškovicích a vybudovat nový úpravárenský provoz na okraji nového dobývacího prostoru. Náklady na výrobní halu a vybavení technologie by se pohybovaly na úrovni 55 až 60 milionů korun,“ argumentoval Luboš Motl, který pro společnost vypracoval dokumentaci pro posouzení záměru. Další miliony korun by podle něj stálo vybudování nového kalovodu do provozovny u Hluban, kde společnost kaolin zpracovává. Náklady při variantě s dopravou suroviny po silnicích jsou pro firmu finančně několikanásobně nižší a zaručují jí ekonomickou návratnost těžby v novém prostoru.

Kaolin z Podbořanska se ve velké míře využívá v několika průmyslových oblastech. Část produkce společnosti Kaolin Hlubany směřuje na export, v tuzemsku jsou největšími odběrateli porcelánky v západních a severních Čechách a společnosti vyrábějící keramické hmoty. Kaolin se využívá především pro výrobu obkladů a dlažeb, výrobu elektroporcelánu, stolního porcelánu nebo ve stavebnictví.