Ta před rokem 1989 nahradila původní lesy zničené průmyslovými exhalacemi a kyselými dešti. „Tehdy se s velkou slávou vysadily náhradní porosty, ale současný stav je takový, že například plevelnatá bříza usychá,“ prohlásil krajský hejtman Jiří Šulc. Podle nejhoršího možného scénáře může za 10 let dojít k situaci, že vrcholky hor budou znovu holé.

Vedení kraje se odvolává na první výstupy z pokračujícího výzkumu. Komplexní obnova lesů na horských hřebenech, která by měla vyčerpané stromy nahradit stabilním lesem, si během deseti let vyžádá podle střízlivých odhadů minimálně jednu miliardu korun. „Lesům by se teď měla věnovat větší pozornost,“ řekl Erich Ulbert, ředitel Správy městských lesů Most. Podle něj usychají i jehličnany.

Jak dál? Poradí vědci

O problému už ví ministr zemědělství Petr Gandalovič. V červnu si prohlédl lesy s odborníky. O plánu obnovy a jeho financování ještě není rozhodnuto. Čeká se na doporučení vědců. „Studie bude dokončena v závěru roku,“ sdělil Jan Ferkl, ředitel Krajského inspektorátu Teplice Lesy ČR. Porosty smrku pichlavého a břízy, které chystaly na holinách podmínky pro vysázení cílového lesa, měly vydržet 40 až 60 let. Byly vysázeny jako "pokusní králíci“ do nehostinného prostředí a s jejich odumíráním se počítalo.

Otázkou je, zda už nastal ten správný čas je nahradit méně odolnými dřevinami. Odborníci nevylučují, že životnost průkopnických stromů se mohla oproti původním předpokladům zkrátit. V 70. a 80. letech totiž čelily extrémním vlivům - klimatickému stresu, vysokým koncentracím oxidu siřičitého a těžkým kovům v půdě. „Stromy na takové extrémy nebyly geneticky připraveny. To je jako kdyby někdo z Mostecka musel najednou žít vysoko v jihoamerických Andách,“ řekl odborník na ekologii Luboš Motl, předseda komise životního prostředí Rady Ústeckého kraje. Po odsíření elektráren byla prvním vážným signálem ztráty odolnosti stromů zima v letech 1996 a 1997, která dřeviny poškodila.