Drtivá většina zubařů v Žatci je v důchodovém věku. Stárnou také praktici v Lounech, Žatci i Podbořanech, ale i v dalších sídlech regionu. Průměrný věk lékařů je velmi vysoký, navíc je jich málo, mají přeplněné evidence. A „mladá krev" je v nedohlednu… Už brzy může okres Louny řešit velké problémy s nedostatkem stomatologů a stárnutím praktických doktorů.

„Mému praktickému lékaři už je přes sedmdesát. A je jich takových víc, řada jich je přes šedesát. Ale odejít do důchodu nemůžou, kdo by za ně přebral pacienty," upozorňuje například Alena Havelková. „U mého zubaře, pokud to není nic akutního, se musím objednat tři měsíce předem," říká také Josef Strnad ze Žatce, který je ale rád, že po dlouhém hledání zubařku vůbec našel, všichni mají v evidencích pacientů velký nadstav. Navíc, velkým problémem může brzy být jejich věk.

Bude hůř

Například v Lounech má největší tuzemská zdravotní pojišťovna VZP smlouvu s patnácti stomatology. V Podbořanech s pěti, v Žatci s jedenácti. Jenže! Například drtivá většina z žateckých zubařů je už v důchodovém věku. Do budoucna to může způsobit obrovské potíže.

„Evidence máme hodně přeplněné. V Žatci je drtivá většina z nás, až na několik málo výjimek, kolem důchodového věku, vlastně spíš už v důchodovém věku. Může to být brzy hodně velký problém. Pokud nikdo nepřijde a my skončíme, nebude kam se hlásit a lidé mohou čekat na objednání ještě déle, řadu měsíců," řekla už před časem Deníku Helena Paymová, stomatoložka ze Žatce.

Že je zubních lékařů málo vědí dobře už dlouho v menších obcích. Ale problém se rychle dostává i do měst, ty v okrese Louny nejsou výjimkou. Například v Žatci, pokud by všichni přes sedmdesát a šedesát odešli do důchodu, byla by situace kritická. Náhrada za ně není, už nyní je sehnat zubaře hodně obtížné.

Čeká se až pět měsíců

Podle průzkumu Deníku patří dva měsíce u zubařů mezi nejmenší čekací dobu. Výjimkou nejsou tři, někteří údajně čekali až pět. Nejedná se samozřejmě o akutní bolesti, ty řeší všichni zubaři ihned a bez odkladů.

A zdaleka ne optimální či dobrá je situace v regionu také u praktických lékařů. Tam se sice na ošetření tak dlouho samozřejmě nečeká, ale ordinace jsou také přetížené, lékaři mají velké množství lidí v kartotékách, není výjimkou tam strávit v čekárně i několik hodin.

A také praktici v regionu rychle stárnou. Řada jich je už v důchodovém věku, někteří výrazně, dalším do něj nezbývá mnoho, a noví lékaři nejsou, může se tedy brzy stát, že čekací doby se ještě prodlouží. Celorepublikový průměr mezi praktiky je také výrazně přes padesát let. „Pokud vím, tak žádná mladá krev do regionu nepřišla. Problém se ale netýká jen malých sídel, nebo Loun či Žatce, je nedostatek praktiků celorepublikově. Do budoucna bude určitě potřeba to nějak řešit," říká Ondřej Vít, jeden z mála mladých praktiků ze Žatce.

Situace se nezlepšuje

V Lounech má VZP smlouvu s třinácti praktiky, v Podbořanech s pěti, dva mají být v Postoloprtech, jedenáct v Žatci. Ale řada z nich je v pokročilém věku… Deník podobné téma řešil už před rokem, také tehdy jsme na problémy upozorňovali. A jak se situace zlepšila? Nijak, spíše naopak. Mladí lékaři dál nejsou, ti starší opět o rok zestárli…

Mladí lékaři často odcházejí na kliniky, do větších měst, na pracoviště, kde mají možnost růstu, nebo do zahraničí. Proč se jim do menších sídel, jako jsou Louny, Žatec či Podbořany, vlastně nechce a proč je jich málo? Proč se nehrnou?

Jedním z důvodů nedostatku je fakt, že praktiků a stomatologů vychází méně už z fakult. „Dělat praktika je věc, která lidi po škole moc netáhne. Není totiž jasná vidina, že bude mít svůj obvod, soubor pacientů, pokud nemá někoho, kdo mu jej předá. Zařídit se musí také ordinace, což je drahé. Dalším velkým problémem je předatestační příprava," vysvětluje Ondřej Vít.

Podle něj a dalších je příliš složitá. Politici už dlouho mluví o zjednodušení, které by lékaře lépe dostalo „do terénu", zatím ale nepřišlo. „Zahrnuje dva roky stáží na jednotlivých oborech, které jsou samozřejmě neplacené. Respektive ještě za ně musí budoucí praktik platit akreditovanému pracovišti. Plat nedostáváte a ještě musíte platit. To jsou výrazné finanční náklady, které když budete pracovat jako internista, chirurg nebo neurolog v nemocnici nemáte," nastiňuje problémy Vít.

Vesnice a malá města netáhnou

A když už mladí praktici vyjdou školu, míří často do velkých měst, kde jsou mnohem větší odborné možnosti, ale také vyšší finance. Stejný je problém i u zubařů. „Zaprvé dokončí náš obor daleko méně absolventů než v minulosti. Druhý důvod je profesní. Na škole začnete pracovat s moderními materiály a postupy, s nejmodernějšími přístroji a ty jsou pak hlavně ve větších městech, na klinikách. V malých nejsou, je to hodně drahé a byly by nevytížené. Ale mladí logicky chtějí, kvůli vlastnímu rozvoji, s moderním zařízením pracovat. A třetí problém je finanční. Když už by sem přišli, nemají ordinace. A náklady na pořízení nové jsou milionové, na to po škole rozhodně nemají. Pokud jdou na nějakou kliniku, starosti jim odpadnou," nastínila Helena Paymová.

Řešení? Podle lékařů je jednou z cest pomoc s ordinací, a také hlavně finance. Další možnosti? Zodpovědní zatím žádné jiné nenašli. Zdá se, že řešení se podaří najít jen s pomocí velkých finančních nákladů.

„Možnosti zvýšení počtu praktiků jsou asi jen finanční. Ať už například ve formě symbolického pronájmu prostor či bytu nebo příspěvků na odbornou přípravu," připouští mladý praktik Vít.

Menší sídla možná brzy čeká doba, kdy lékařům, aby je přilákaly, budou nabízet zařízené ordinace. „Je to jedna z možných cest, protože náklady na vybavení ordinace jsou opravdu obrovské a mladí na to prostě nemají," potvrzuje Paymová.

V nemocnicích chybí asi tisíc lidí

Problémy s nedostatkem lékařů jsou dlouhodobě v České republice také v nemocnicích. Podle lékařského svazu jich nyní chybí kolem tisícovky. Nepříjemné situace musí čas od času řešit také žatecká nemocnice, například na jaře chyběli čtyři lékaři na interně. „Věřím, že se nám podaří situaci zvládnout, jednoho nového lékaře už máme, další už přijde brzy, s dalšími jednáme a měli by přijít. Problém je ale všude a je systémový. Lékařů je nedostatek, jsou často přetížení. Bude se s tím muset něco udělat systémově," říká Čestmír Novák, ředitel žatecké nemocnice.

Lékaři v tamní nemocnici jsou přitom placeni lehce nad průměrem. Finance, kromě rodinných vazeb či příjemného prostředí, je totiž mnohdy to jediné, co může doktory do menších měst přilákat. I tady platí, že řada z nich chce profesně růst, dělat ve větších a modernějších centrech. „Jenže když přidáte moc, peníze vám budou zase chybět jinde, nemocnice půjdou zase do ztrát. Musí se najít řešení, jak peníze do nemocnic dostat," dodává Novák.