Plné znění vyjádření Českého svazu ochránců přírody – místní organizace Hasina Louny.


Vzhledem k neustále probíhající diskuzi se spoustou nepravdivých či zavádějících informací jsme se rozhodli podat oficiální stanovisko naší organizace k této kauze. Před několika dny jsme obdrželi řadu telefonátů a emailových zpráv od znepokojených občanů obce Lipenec na Žatecku v souvislosti s rozsáhlým kácením stromů na území přírodní památky Údolí Hasiny u Lipence. Jelikož jsme správci přírodovědné naučné stezky, která tímto územím prochází a staráme se o tuto lokalitu již řadu let, začala nás tato vzniklá situace zajímat. V sobotu 29.1.2011 proto naši členové lokalitu navštívili a provedený zásah zdokumentovali.

Na základě zjištěných informací jsme konstatovali, že na pozemku p.č. 212/1 (k.ú. Lipenec) ve vlastnictví Lesů ČR, s.p. došlo k pokácení několika vzrostlých akátů o celkovém objemu cca 7 m3. Bylo také zjištěno, že zásah byl proveden fyzickou osobou z nedaleké obce, kterou jsme shodou okolností v listopadu loňského roku požádali o odstranění několika suchých akátů a ořešáků rostoucích na pozemcích p.č. 138 a p.č. 139 (ostatní neplodná půda), které má naše organizace v nájmu a provádí na nich každoročně běžná managementová opatření (kosení, likvidace náletu, apod.) na podporu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Tento způsob hospodaření je v této lokalitě navržen a schválen v plánu péče o tuto lokalitu.

Naproti tomu kácením stromů na lesním pozemku byly porušeny dva zákony, konkrétně zákon o lesích (č.289/1995 Sb.) a zákon o ochraně přírody (č. 114/1992 Sb.). Lesní porosty v tomto údolí jsou podle legislativy nejen součástí maloplošného chráněného území, ale ze zákona i významných krajinným prvkem. Před zásahem podobného charakteru mělo být předem jednáno s vlastníkem pozemku, se státní správou lesů, s příslušným orgánem ochrany přírody a lesního hospodářství. Z tohoto důvodu tímto porušením legislativy nemůžeme s touto formou a s tímto způsobem zásahu souhlasit.

Na druhou stranu příslušné orgány ochrany přírody budou muset posoudit, zda na první pohled razantní zásah bude mít také negativní dopad na životní prostředí a na daný biotop. V tomto oboru se často setkáváme s případy, kdy podobná činnost (přestože byla realizovaná nad rámec legislativy) má paradoxně pozitivní vliv na vyskytující se druhy a společenstva, než když zůstanou v tzv. bezzásahovém režimu. Jedná se především o takové biotopy jako např. slaniska, písčiny nebo stepní trávníky, jejichž další existence závisí na občasných tzv. disturbančních zásazích. Lesních biotopů se tento případ moc netýká, protože pokud se holosečí vykácí např. stoletá bučina, je biotop většinou nenávratně zlikvidován.

V údolí potoka Hasina je situace trochu jiná. Je třeba si uvědomit, že ještě před několika desítkami let zde místo lesních porostů byly pastviny, na kterých se intenzivně páslo (ovce, koně). Původní přirozený lesní porost představoval pouze údolní jasanovo-olšový luh lemující potok Hasina, dnešní zalesněné svahy však byly holé (srovnejte s leteckým snímkem z r.1953, VGMHÚř Dobruška). Zbytky dřevěného oplocení tam lze dohledat ještě i dnes. Vlivem ukončení hospodaření však díky sekundární sukcesi (přirozené zarůstání) došlo k postupnému zarůstání těchto pastvin a to především agresivními dřevinami, především akátem a jasanem. V keřovém patru pak dominuje pouze na živiny nenáročný bez černý, svída krvavá a šípek. Tento stav zde trval až do r. 1982, kdy členové místní organizace ČSOP objevili kouzlo tohoto údolí a rozhodli se je přiblížit i ostatním návštěvníkům vybudováním naučné stezky. Jenom pro zajímavost, všechny stráně, které se dnes opět kosí a na kterých se vyskytuje mnoho zvláště chráněných rostlin a živočichů, byly ještě před několika lety zarostlé náletovými dřevinami a byly na nich provedeny podobné zásahy jako ten, který je v posledních dnech pod palbou kritiky.

Původní reportáž z místa včetně fotogalerie NAJDETE ZDE!


Z hlediska ochrany přírody musíme konstatovat, že při tomto zásahu došlo k žádoucímu prosvětlení keřového a bylinného podrostu s umožnění rozvoje bylinného patra. Lesní porost na tomto stanovišti by měl mít spíše charakter nízkého rozvolněného lesa s odlišným složením (dub, habr, lípa, hloh), který by umožňoval nejen zpevnění svahů, ale především umožnil větší druhovou diverzitu ve svém podrostu. V plánu opatření v lesních porostech, který je součástí platného plánu péče o toto chráněném území, se dozvíme, že je potřeba změnit druhovou skladbu současného porostu a v rámci probírek upřednostnit druhy nepůvodních a nepřirozených dřevin (akát, modřín, jasan). Pokud bude příslušný orgán ochrany přírody v součinnosti s LČR dodržovat plán péče jako dosud, k tomuto zásahu by stejně jednou muselo dojít. A bahnitá rozježděná cesta, která tu zůstala po automobilu? Jenom se přiďte podívat, co dokáží každoroční jarní záplavy na naučné stezce a kolik metráků naplaveného bahna a sedimentů s sebou přinesou. Komu dávat pokutu v tomto případě?

Vedle legislativní a odborné stránky celého problému je třeba se zmínit také o jeho morálním aspektu. Jak již bylo napsáno v úvodu, viníkem je člověk, který v tomto případě z dosud nevyjasněných příčin nedodržel naše předem dohodnuté pokyny. Jsme toho názoru, že se jednalo o neúmyslné pochybění jednotlivce, než o předem připravený čin mající za cíl vlastní obohacení, jako je např. nelegální velkoplošná těžba s následným prodejem suroviny. Ve chvíli, kdy se dozvěděl o svém pochybení, sám kontaktoval lesní správu a na místě zaplatil hodnotu vytěženého dřeva a příslušnou pokutu. Je to navíc člověk, který se v minulém roce pravidelně zúčastňoval našich brigád a poskytoval bezplatně dopravu na odvoz nasbíraných odpadků, shrabané trávy nebo nových lávek přes potok. Pokud bychom finančně ohodnotili jeho práci v minulém roce, je téměř jisté, že jeho letošní „přehmat“ je již splacen.

Přestože jsou v této zemi podobných incidentů na denním pořádku desítky, je na všem zarážející až přehnaně úporná snaha tento přestupek všude zviditelnit. Nemáme zde na mysli ostražitost místních obyvatel, kteří celou záležitost primárně ohlásili a splnili tak svou občanskou povinnost. Překvapivě v krátkém časovém sledu se o problém začala zajímat různá média, která až na výjimky patří z hlediska objektivnosti prezentovaných informací spíše k bulváru než k serioznímu zdroji. Snad proto se mohli o tomto „hrůzostrašném“ činu dozvědět v odpoledních hodinách všichni obyvatelé této republiky, které to ve srovnání s informacemi o stávce lékařů či o nepokojích v Egyptě „zajisté“ enormně zajímalo. Ale účel byl zřejmě splněn. A tady se dostáváme do dalšího možného pozadí celého problému. Není za tím vším spíše osobní msta a řevnivost mezi zastupiteli či závist mezi jejich příznivci? Jak je možné, že Pepa si může přivézt dřevo a já ne? To bychom se na to podívali!

Naše organizace se v tomto regionu na úrovni komunální politiky naštěstí nijak neangažuje. Spolupracuje s každým, kdo má zájem a ochotu ve svém volném čase pro přírodu něco pozitivního udělat. Zváni jsou všichni a skutečnost, že v posledních letech spolupracujeme s občanským sdružením pro kvalitní žití v Lipenci souvisí s tím, že právě oni chtějí pomoci zlepšit své životní prostředí ve svém okolí. Všechny ostatní aktéry vystupující kriticky v TV zpravodajském šotu jsme na Hasině bohužel ještě nikdy neviděli…

Jiří Bělohoubek,
předseda Českého svazu ochránců přírody – místní organizace Hasina Louny

(titulek a perex doplnila redakce, text nebyl žádným způsobem pozměněn)