Podívali jsme se, co zaujalo regionální novináře v době kolem 21. srpna 1968.
Pátek 9. srpna 1968
Titulní stranu otevírá rozhovor s delegátem na XIV. sjezd KSČ. Byl jím tehdejší ředitel Okresního archivu v Lounech, dr. B. Lůžek. V krátkém příspěvku M. Rackové hovoří o tom, co by rád pronesl na zmíněném sjezdu. Text pojednával především o představě, jací soudruzi by měli stát v čele strany…
Dalším zajímavým postřehem byl článek "Žatečtí neúnavní". Pojednává o aktivitě občanů jak při větších projektech, tak i při sběru druhotných surovin.
Výstavba města Žatce neustále pokračuje, a proto není bez zajímavosti pohled kupříkladu na služby, jak vypadaly před 30 lety. Žatec měl 116 hostinců, přes 30 holičských provozoven (dnes jich je, dámské a pánské - 61), 22 železářství, 24 pekařství, 24 truhlářství (dnes 2) a 31 malířství. Pouze 224 občanů bylo majiteli osobních vozů a 77 majitelů motocyklů. Město mělo jen tři autobusy.
Napsala pro vydání 9. srpna 1968 R. Tajmrová
Vydání dále informuje o aktivitě lounských fotoamatérů nebo také o začínající stavbě nové základní školy v tamní ulici 28. října. V tomto vydání Hlasu autor konstatuje, že se již buduje vodovodní přípojka a zahajují se výkopové práce. Zároveň se také připravuje výstavba další nové školy v okrese, v Krásném Dvoře.
Fotočlánek na titulní straně upozorňuje na novou cukrárnu a kavárnu naproti žateckému hotelu Zlatý Lev. Těšila se tehdy prý velké pozornosti spotřebitelů z města i okolí. Vydání také informuje o tom, že závody, obce a instituce posílají peněžité dary na Fond republiky: "Státní statek v Žatci odevzdává na toto konto 100 000 korun, zaměstnanci Městského národního výboru v Žatci 340 korun, pracující Uhelných skladů v Lounech částku 9000 korun…"
Zajímavě v této souvislosti působí sloupek, přidružený k samotné zprávě:
"Soudružku Bohunku Zemanovou všichni v Lounech známe. Zasvětila celý svůj život straně a veřejné práci pro město. Nemohla samozřejmě zůstat stranou v tak velké chvíli národa, jakou nesporně tyto dny jsou. Svou radost z výsledků obrodného procesu vyjádřila prostě. Došla si do lounské spořitelny se svou vkladní knížkou a požádala, aby celý její vklad ve výši 1000 Kčs přepsali na Fond republiky."
Vydání Hlasu z 9. srpna, tedy 12 dní před vpádem okupačních vojsk na území Československa, také informuje o druhé vyhlášené akci na podporu národního hospodářství, a to byl sběr zlata. Na obnovu zlatého pokladu lidé přispívali různými zlatými šperky, prsteny či přívěsky atd.
Pozornost je také na titulní straně věnována probíhající sklizni obilí na Státním statku Lubenec.
Pátek 16. srpna
Hlavní článek Hlasu z pátku 16. srpna 1968 rovněž pojednává o Fondu republiky a příspěvcích, které do něj posílají organizace i lidé. Optimistická zpráva je datována pouhých pět dní před začátkem okupace vojsky Varšavské smlouvy…
Autoři vydání se věnovali také probíhající sklizni tradiční plodiny - chmele, a také přípravě žatecké dočesné. Měla být ve dnech 31. srpna a 1. září. Pořadatelé chystali tři podia. "Největším pořadem sobotního programu bude večerní vystoupení divadla Rokoko s jeho předními představiteli v přírodním divadle. V neděli, po oficiálním zahájení zástupcem vlády, budou uspořádány oblíbené tradiční soutěže - tanec s korbelem piva na hlavě, soutěž o nejlepšího česáče chmele a odpoledne ve 14 hodin bohaté estrádní pásmo Ta naše písnička česká." zvou organizátoři. Dočesná se nakonec kvůli nadcházejícím dramatickým událostem neuskutečnila.
Vydání se pochvalně vyjadřuje o Státním statku v Krásném Dvoře v článku "Investice, které se vyplácí". Podstatou je dobře probíhající sklizeň obilovin. Hlavní zásluhu na tom podle textu mají vedoucí činitelé statku, kteří se nebáli investovat vysoké částky do nové technologie na některých farmách, například ve Velkých Třebušicích.
Středa 21. srpna 1968
V den začátku okupace vyšlo zvláštní vydání Průboje. Titulní stranu úplně nahoře začíná velký tučný titulek: "Rozvahu v tento den". Hned pod hlavičkou jsou velké fotografie Svobody a Dubčeka.
První zprávou tohoto mimořádného čísla je popis toho, co se vlastně v noci stalo. Přinášíme přesný přepis této zprávy:
Dne 20. srpna 1968 o 23. hodině překročila vojska SSSR, Polské lidové republiky, NDR, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky hranice ČSSR. Stalo se tak bez vědomí presidenta republiky, předsednictva NS, předsednictva vlády i prvního tajemníka ÚV KSČ a těchto orgánů. V této chvíli zasedalo předsednictvo ÚV KSČ a zabývalo se přípravou XIV. sjezdu strany. Předsednictvo ÚV KSČ vyzývá všechny občany naší republiky, aby zachovali klid a nekladli postupujícím vojskům odpor, protože obrana našich státních hranic je nyní nemožná. Proto ani naše armáda, bezpečnost, nedostaly rozkaz k obraně země.
Předsednictvo ÚV KSČ považuje tento akt za odporující nejenom základním zásadám vztahů socialistických států, ale za potření základních norem mezinárodního práva. Všichni vedoucí funkcionáři strany, všichni vedoucí funkcionáři NF zůstávají ve svých funkcích, do nichž byli jako představitelé lidu a členy svých orgánů zvoleni podle zákonů a jiných nařízení, platných v Československé socialistické republice.
Ústavními činiteli je okamžitě svoláváno NS, vláda republiky a PÚV KSČ k projednání vzniklé situace.
předsednictvo ÚV KSČ
Titulní strana zvláštního vydání Průboje pokračuje Prohlášením předsednictva SKV KSČ.
Čtvrtek 22. srpna
I v tento den přišel Průboj se zvláštním vydáním, opět uváděném titulem "Rozvahu pro tyto dny". Informuje o 400 000 podpisů, které se během předcházejícího dne podařilo shromáždit v Severočeském kraji. Jimi občané odsoudili okupaci a žádali okamžitý odchod vojsk pěti zemí, vyjádřili podporu ústřednímu výboru KSČ v čele s Alexandrem Dubčekem a všem legálním orgánům státu. "V Ústí nad Labem shromáždili organizátoři na 60 000 podpisů, v Liberci 44 000 a také ve všech ostatních městech a místech Severočeského kraje byla podpisová akce manifestační," píše se. Hned za touto zprávou následuje Stanovisko lidových milicí s titulkem "Za Dubčekem". Největší prostor na titulní straně zaujímá zpráva předsednictva KV KSČ "Rozhodující je pro nás vůle našeho lidu".
Zvláštní vydání připravil na čtvrtek 22. srpna také Hlas. Titulky na první straně hovoří jasně. "Nikdy nebudeme mlčet, nikdy nebudeme souhlasit", "Každý na své místo", "Odejděte!", "Stojíme za Vámi", "Klid a rozvahu".
Svůj nesouhlas s nastalou situací na tomto místě vyjádřili například redaktoři Hlasu Bohuslav Seidl, Rostislav Hlaváček, Majka Racková a sekretářka redakce Mil. Reinová. Za okamžité propuštění představitelů vlády se vyjádřili také tiskaři ze Severografie v Lounech. Pod výzvu k okamžitému odchodu okupačních armád se podepsalo také na dvacet příslušníků Okresní vojenské správy v Lounech.
Jednou z hlavních úloh tisku, kromě samotného informování o dění, bylo zjevně také uklidnit obyvatelstvo. Je jasné, že případný ozbrojený střet s okupanty by se šmahem změnil v krvavá jatka. Hlas proto na titulní straně vyzval občany ke klidu…
Chceme znovu důsledně upozornit, že naší hlavní zbraní je klid a rozvaha. Občané, žádným činem nezavdejte příčinu k brutálním protiakcím. Hozením kamene se může odpovědět dávkou ze samopalu. Pochopte, že bránit se se zbraní v ruce nemá smysl. Nechápejte tato slova jako kapitulantství, je to jenom obraz reality, jaká se v posledních hodinách u nás vykristalizovala. něco jiného dělat nemá smysl. - ZACHOVEJTE KLID. ať nedojde k zbytečným tragickým událostem, k zbytečnému krveprolití!
Pátek 23. srpna
Vydání Hlasu v tento den bylo pochopitelně také věnováno nastalé situaci a stejně jako Průboj jeho titulní stranu uvádělo provolání. Tentokrát ve znění: "Stojíme za Dubčekem a Svobodou".
Úvodní článek přinášel stanovisko pléna OV KSČ k okupaci naší republiky vojsky Varšavské smlouvy, následovala vyjádření organizací a jednotlivců k událostem posledních dní. Titulek zněl: "Pracující okresu Louny bojovníky za suverenitu". První stranu vydání doplňovalo prohlášení poslanců Národního shromáždění s titulkem "Kategoricky žádáme respektování suverenity" a také sloupek "Všem mladým lidem". V něm sekretariát výkonného výboru mládeže odsoudil agresi spojeneckých vojsk a jménem mládeže celého okresu prohlásil podporu Dubčekovy politiky. Zároveň šlo o výzvu všem mladým, studentům, učňům, vojákům, skautů, ponýrům a tak dále, aby se snažili "vyjádřit konkrétní podporu tak, že se pokusíme, jak nám to možnost dovolí, nahradit nedostatek pracovních sil při sklizni chmele". Naléhavá výzva odkazovala mladé vlastně do všech zemědělských závodů budovat svobodnou, samostatnou, pevnou a tedy i ekonomicky silnou a bohatou zemi.
Pondělí 26. srpna
Žatecký zpravodaj otiskl kromě jiného humorný sloupek pod titulkem Perličky. I vy si nyní můžete přečíst sdělení, reagující na okupaci Československa.
Nabídka sezony:
Zemědělci nabízejí těm ruským vojákům, kteří momentálně nejsou zaneprázdněni střílením do československých občanů, výhodnou pracovní příležitost při česání chmele. Nabízejí jim tři kopějky za věrtel.
U Dobroměřic:
Na dotaz okupačního vojáka, který dostal motocyklista mezi tanky v Dobroměřicích a který doslova zněl: "Kuda jedětě?" odpověděl mu tento jadrně česky "Do pr…". Na pokyn "Spasibo" mohl pokračovat dále v cestě.
Zrušení brigád na česání ovoce
Díky přátelskému zásahu spojeneckých armád, máme všechno ovoce při našich silnicích očesáno a "zakonzervováno".
Pátek 6. září
Vydání Hlasu z pátku 6. září 1968 je už poněkud méně dramatické. Hlavní článek se sice stále zabývá nastalou politickou situací, která se pochopitelně odráží i ve většině dalších materiálů, řeč je už nicméně také o nákupu obilí, vyrůstajícím postoloprtském sídlišti nebo o pěti rekordech cyklistky Jany Králové. Té vstup vojsk Varšavské smlouvy znemožnil účast na mistrovství světa v Itálii, rozhodla se proto využít své připravenosti k překonání všech krajských a některých celostátních rekordů.
Nabízíme přepis některých zpráv z tohoto vydání Hlasu:
Po mnoha letech byl letos první zářijový den v Žatci obyčejný a dokonce smutný, jako nikdy jindy. Velmi oblíbená tradiční dočesná se totiž ze známých důvodů nekonala. Ti, kteří dočesnou letos připravovali, neměli však méně práce. Naopak, měli práci zprvu s její přípravou a potom s jejím odvoláním. Nakonec měli starost, jak naložit s množstvím zboží, předem naskladovaného pro návštěvníky slavností. Masné výrobky se ještě včas podařilo zařadit do spotřební sítě, avšak zbyly některé druhy piv, takže v Žatci je nebývalý dostatek Budvaru a plzeňské dvanáctky.
PODBOŘANY (ček) - V Západočeských keramických závodech v Podbořanech připravují do výroby novinku - fasádní pásky pro obklady fasád i pro vnitřní obklady. Fasádní pásky jsou z vývojových materiálů a budou vyráběny v několika obměnách, glazované i bez glazury. S výrobou bude započato počátkem příštího roku.
LOUNY (hl) - Vojska Varšavské smlouvy, která vstoupila na naše území, způsobila značné hmotné škody. Na našem okrese vznikly největší škody na silnicích. Podle předběžného zjištění činí téměř 23 miliónů korun. Podle hlášení národních výborů škody na místních komunikacích přesahují částku 400 tisíc korun. Značné ztráty vznikly u podniků řízených národními výbory (OSP, Komunální služby, Restaurace, Uhelné sklady a další), nesplněním výkonů a únikem tržeb. Předběžně se odhadují na 1,615.000 Kčs a hmotné škody na 33.000 Kčs.
Prozatím nejsou vyčísleny plné škody způsobené ostatním podnikům a závodům na našem okrese, zemědělství a podobně. Značně budou poškozeny také myslivecké společnosti úbytkem lovné zvěře, zejména srnců a zajíců.
POSTOLOPRTY (bs) - Sídliště v Postoloprtech, nazvané U Trati, roste podle plánu. Z plánovaných 600 bytů je dokončeno a obsazuje se 272 bytů. Původně uvažovanou státní výstavbu odkupují na tomto sídlišti různé podniky pro své zaměstnance jako okresní stavební podnik, státní statek, ministerstvo národní obrany. Zbývající byty staví bytová družstva při ředitelství výstavby počeradské elektrárny.
Pátek 13. září
Hlavní titulní článek Hlasu z tohoto dne sděluje: "Sklizeň chmele úspěšná". Stejná tématika, tedy česání chmele a brigádnická výpomoc, se objevuje i na jiných místech první strany. Tři týdny po začátku okupace působí noviny klidně, téměř jako by k žádnému historickému zvratu nedošlo. Lidé se mohli dočíst o dalších příspěvcích do Fondu republiky, o tom, že ve Vroutku si svépomocí opravili objekt pro dva byty a nyní se chystají na hasičskou zbrojnici nebo že ústřední výbor Národní fronty vydal jubilejní odznaky k 50. výročí vzniku ČSR.
Redaktoři připravili také zajímavý rozhovor s ředitelem Státní spořitelny v Lounech Kamilem Nohýnkem. Tématem byl zmatek mezi občany, zvěsti o nevyplácení vkladů a půjček a podobně. Ředitel Nohýnek ovšem toto odmítl s tím, že: "Tyto pověsti se nezakládají na pravdě a výplaty jak vkladů, tak půjček, provádějí všechny provozovny Státní spořitelny v našem okrese naprosto neomezeně."
Na titulní straně ovšem dostali místo také odbojáři ze Svazu protifašistickcýh bojovníků, kteří se vyjadřovali k nastalé situaci. I oni vyjádřili podporu prezidentovi republiky L. Svobodovi a dalším představitelům.
