Nadporučík Otakar Jaroš, posmrtně povýšen do hodnosti kapitána, padl v řadách československé jednotky při obraně Sokolova 8. března 1943 při německém protiútoku u ukrajinského Charkova. Jako vůbec první cizinec ve druhé světové válce byl oceněn in memoriam titulem Hrdina Sovětského svazu.
Při pondělní slavnosti se nejdříve položila kytka u pamětní desky v areálu lounské ZŠ a MŠ Kpt. Otakara Jaroše a pak u rodného domu. Mimo veřejnost se pietního aktu zúčastnil také Jiří Klůc, autor knihy Kapitán Otakar Jaroš, který vyřídil pozdrav z Ukrajiny, kde v Sokolově byla v pondělí dopoledne položena květina k výročí narození Otakara Jaroše.
Čestnou stráž stáli u rodného domu v Lounech i členové z Muzea Čs. opevnění Na Kočičáku v Chomutově. Rodný dům se nachází v Jarošově ulici v tzv. Kotěrově kolonii, která je pro svoji architekturu památkově chráněna.
Otakar Jaroš se narodil 1. srpna 1912 v rodině strojvůdce a topiče lokomotiv v Lounech, ovšem prakticky celé dětství prožil v Mělníku. Před druhou světovou válkou byl vojákem z povolání. Po uzavření Mnichovské dohody byl demobilizován a působil jako poštovní úředník v Náchodě. V srpnu roku 1939 utekl do Polska, odtud se dostal do Sovětského svazu, kde byl internován v táboře Suzdal a Oranky. V roce 1941 nastoupil do výcvikového tábora čs. jednotek v Buzuluku, kde se stal velitelem 1. roty, 1. Československého samostatného praporu v SSSR. Vzhledem ke své minulosti důstojníka prvorepublikové československé armády těžce snášel působení politických propagátorů v jednotce. Velmi rád fotografoval, mnohé snímky z Buzuluku jsou jeho dílem. Po odeslání československé jednotky na frontu bránila jeho rota vesnici Sokolovo. Zde se 8. března 1943 odehrála těžká bitva, při níž nadporučík Otakar Jaroš padl. Dostal zásah v okamžiku, kdy se chystal hodit na německý obrněnec protitankový granát.
Dne 17. června 1994 mu bylo uděleno Čestné občanství Loun in memoriam.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
