Ze své kanceláře v Karlových Varech to má jen kousek ke slavné lázeňské kolonádě s prameny a Vřídlu. „Pramen Luna je pro mě zázračná voda. Každý Louňan by měl být pyšný, že takovou vodu jeho město má,“ říká Tomáš Vylita v rozhovoru pro Deník.
Základní otázka, čím je pramen Luna tak významný?
Pramen Luna je skvělý svým složením, tedy chemismem, obsahem oxidu uhličitého a teplotou. Jsem z něj nadšený. Je to zdroj termální, vlažné kyselky alkalického typu. Z hlediska hydrogeochemické klasifikace se jedná o přírodní velmi silně mineralizovanou vodu typu Na-HCO3, uhličitou, se zvýšeným obsahem fluoridů, bromidů, lithia a barya. Jde tedy vodu uhličitano – sodného typu.
RNDr. Tomáš Vylita, Ph.D
Je mu 61 let. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor hydrogeologie, specializuje se na minerální vody. Pracuje po celé České republice i v zahraničí, například v Karlových Varech, Františkových Lázních, Konstantinových Lázních, Mariánských Lázní, Kyselce nebo Korunní.
Jak tomu mám jako laik rozumět, v čem tedy spočívá jeho unikátnost?
Je to celkovou vysokou mineralizací, která činí až 17,7 gramů různých minerálů na litr vody. V Čechách takhle silná, vyhraněně alkalická proplyněná voda nemá obdobu, je to naprostý unikát.
Čím to je?
Zdroj pochází z velkých hloubek. Voda je jímaná vrtem, který je 1223 metrů hluboký. Ta hloubka je úctyhodná, voda je díky ní vlažná, má přes 20 stupňů a tím pádem se jedná o termální vodu. Hloubka je kromě toho, že přináší vysokou mineralizaci specifického alkalického typu, zárukou, že ve vodě nejsou žádné látky, který by ji znečišťovaly. Žádné mikroplasty, těkavé látky, uhlovodíky jakékoli typu a podobně.
Kde se zdroj vody pro pramen Luna v podzemí vzal?
Je to velmi stará voda, která před tisíci a tisíci lety napršela a vsákla se do země v širokém okolí dnešních Loun. Než se dostane zpět na povrch, trvá jí to dlouhou dobu, je dlouho v kontaktu s horninou a také kvůli tomu je tak obohacená o minerály.
Jak se dá voda konkrétně lékařsky využít?
Dá se využít jak k pitným kúrám, tak ke koupelím. Je vhodná například k léčbě chronicky zánětlivých dermatologických onemocnění, dají se s ní třeba léčit bércové vředy. O tom by spíš mohli hovořit lékaři, pro mě je to zkrátka zázračná voda, která urychluje léčení.
Jak se vlastně voda na povrch dostává, nějakým čerpadlem?
Ne, nijak se nečerpá, na povrch se dostává přirozeným přetlakem vody. Má takový tlak, že kdybychom ji neregulovali, stříkala by ze země do výšky osmnácti metrů.
To by bylo sice efektní ale neefektivní.
Ano. Jsme pro střídmé, trvale využitelné jímání vody v takovém množství, které se dá využít. Voda je opravdu unikátní, bylo by škoda, kdyby ve velkém množství jen tak někam odtékala.
play_fill
Je množství vody omezené?
Pořád vzniká tím, že se dešťová voda vsakuje ve velmi široké oblasti kolem Loun do země. Není to jen v okolí vrtu, jsou to stovky kilometrů čtverečných. Infiltrační území ale neznáme přesně. V podzemí voda prochází přes křídové horniny, permokarbonské sedimenty do žulového podloží. V žulových poruchách, které jsou k tomu vhodné, se proplyňuje oxidem uhličitým, který je postvulkanického původu. V hloubkách voda jako slabá uhličitá kyselina získává z hornin minerály. Díky tomu, že se do podzemí dostává další a další voda, ta původní je prostřednictvím vrtu „tlačena“ naopak vzhůru. Je to mechanismus sifonu. Podobným principem vznikají a vyvěrají léčivé vody v Karlových Varech.
close
info
Zdroj: Deník/Petr Kinšt
zoom_in
„Pramen Luna je pro mě zázračná voda.' říká balneotechnik Tomáš Vylita.Jak dlouho trvá, než voda, která teď naprší u Loun, se dostane do podzemí a pak zase vrtem nahoru?
Odhaduji to jednotky tisíc až desítky tisíc let. Voda, která dnes z pramene teče, se do země vsákla zřejmě v době, kdy u nás žili mamuti. Dnešní srážková činnost nemá na současný pramen žádný vliv. Není to tak, že intenzivně prší několik dní, voda se vsákne přes rozbahněné pole a pak je pramen kalný. Hluboký zdroj Luny je vysoce stabilní, a to i v porovnání se starými analýzami. Oproti tomu mělké zdroje, jako je třeba kyselka v nedalekých Břvanech, se mohou narušit nevhodnou činností člověka daleko snadněji.
V současné době není vrt pramene Luna ale nijak zvlášť chráněný.
To se změní, ochrana se připravuje, kolem vrtu na sídlišti U Spravedlnosti bude oplocení o ploše deset na deset metrů. Podobně jak se chrání zdroje pitné vody. Dále kolem vznikne první ochranné pásmo, což bude padesátimetrový kruh, kde nebudou umožněny jiné aktivity než ve prospěch zdroje. Nebude zde možné stavět třeba domy, jen udržovat travní porosty nebo prořezávat stromy. Tento prostor už nebude oplocený, ale na jeho existenci budou upozorňovat informační tabulky. Ještě připomenu, že je velmi nebezpečné lézt do šachty vrtu, neboť se z vody uvolňuje oxid uhličitý. Tento plyn není toxický, je ovšem nedýchatelný a člověku při jeho vyšší koncentraci ve vzduchu hrozí udušení.
Proč se vlastně vrt v letech 1962 až 1963 na tehdejším okraji Loun dělal?
Byl to jeden z vrtů, které se dělaly v rámci velkého průzkumu tehdejšího Československa. Byly to strukturní vrty do hlubin země, neměly specifické účely. Procházely vždy celým sledem vrstev, to v případě Loun znamená křídovými horninami, permokarbonem a tiskou žulou. Takových vrtů je v okolí Loun víc, ale tenhle se mimořádně povedl a poskytl takový úžasný zdroj minerální vody. Žádný pramen v okolí se nedá s tím lounským srovnat. Je ojedinělý. Učili jsme se o jeho výjimečnosti už ve škole, jsem rád, že mě město Louny k procesu rozvoje pramene přizvalo, věřím, že společně přispějeme k tomu, aby lidé měli dál svoji úžasnou minerální vodu k dispozici a aby se konečně začala ve větší míře využívat k léčebným účelům.
Myslíte, že Louny mají potenciál stát se lázeňským městem?
Nemyslím si, že by z Loun mělo být klasické lázeňské místo, jako jsou Karlovy Vary nebo Františkovy Lázně, kde korzují davy lidí. Louny mají jiný charakter, ale pramen Luna je obohacením veřejného prostoru a pokud se povede jej využívat pro lékařské účely, bude to jen dobře. Každý Louňan by měl být pyšný, že takovou vodu jeho město má. Jsem šťastný, že Louny to takto uchopily a běží proces podle lázeňského zákona, který umožní městu a lékařům účelově využívat vodu pro léčení lidského organismu. Záleží teď na ministerstvu zdravotnictví, jaké podmínky pro využívání zdroje nastaví.
