Národní síť záchranných stanic koordinovaná Českým svazem ochránců přírody zajišťuje v celé republice systematickou péči o volně žijící zvířata, která se ocitla v nouzi a nejsou bez lidské pomoci schopná přežít. V loňském roce opět pokořila rekord. Pracovníci stanic řešili pomoc pro 18 949 zraněných či jinak handicapovaných živočichů z naší přírody, což je oproti roku 2014 nárůst o 2000 zvířat.

Zvířata se vozí na Litoměřicko a také do Chomutova

O zvířata nalezená v okrese Louny se starají dvě stanice – Lounsko a Žatecko „má na starosti" záchranná stanice Falco v Dolním Týnci na Litoměřicku. Podbořansko spravuje také tato stanice, ve větší míře se ale nalezená zvířata, která potřebují pomoc, vozí do záchranné stanice při Podkrušnohorském zooparku v Chomutově. Deník o tom informovala Zdeňka Nezmeškalová z Českého svazu ochránců přírody s tím, že se loni záchranáři postarali o 105 zvířat v nouzi nalezených v okrese Louny.

Zachraňují se hlavně ptáci

A jaká zvířata se loni v okrese Louny nejčastěji zachraňovala? Jednoznačně šlo nejčastěji o ptáky.
Z 58 zvířat, která byla nalezena na Lounsku a předána do záchranné stanice Falco, jich bylo 40 navráceno do přírody. Nejčastěji šlo právě o ptáky, největší zastoupení měly jiřičky obecné a poštolky obecné.

Ze Žatecka putovalo do zmíněné stanice celkem 30 zvířat, z čehož bylo 21 netopýrů hvízdavých, čtyři vrabci domácí a dvě káňata lesní.

Z Podbořanska bylo do záchranných stanic převezeno celkem 17 zvířat, ve čtyřech případech šlo o rorýse obecného a ve třech o rehka domácího.

Kromě ptáků putovali do rukou zvířecích záchranářů z okresu Louny také dva ježci, kuna nebo srnec.

Pozor na mláďata, často se sbírají zbytečně

„Většina zvířat, která projdou rukama pracovníků záchranných stanic, se k nim dostala přímo či nepřímo vinou člověka. Častým důvodem příjmu jsou zranění – dopravou, nárazy do prosklených ploch, popálením o elektrická vedení, ale také pády do nejrůznějších jímek, šachet či komínů. Přibývá vodních ptáků omotaných rybářskými vlasci či poraněných od rybářských háčků," sdělila Zdeňka Nezmeškalová s tím, že na druhou stranu zhruba 40 procent celkových příjmů zvířat tvořila mláďata, v drtivé většině sebraná v přírodě člověkem zcela zbytečně.

Do přírody se daří navrátit polovinu zvířat

Přibližně třetina volně žijících zvířat po přijetí do nějaké záchranné stanice uhynula či musela být utracena, polovinu zvířat se podařilo zachránit a navrátit zpět do volné přírody. „Více než 400 zvířat ročně se s nevyléčitelným handicapem stává trvalým pacientem v expozičních částech stanic. Zbytek pacientů zůstává v dlouhodobé péči stanic a jejich osud je nejistý," popsala Zdeňka Nezmeškalová.

close Jak je možné finančně pomoc. zoom_in V loňském roce Národní síť záchranných stanic finančně podpořil stát prostřednictvím Ministerstva životního prostředí ČR. Ze soukromých zdrojů je největším donátorem Nadace Martina Romana. „Avšak tyto centrálně získané prostředky nepokryly ani čtvrtinu nákladů stanic na péči o své pacienty. Pro kvalitní záchranu zvířat je bezpodmínečně nutná stabilní podpora široké veřejnosti," upozornila Zdeňka Nezmeškalová.