Středisko v Balkové na severním Plzeňsku při hranicích s Podbořanskem bude opět sloužit pro ubytování migrantů. Rozhodla o tom vláda kvůli stále stoupajícímu počtu cizinců, kteří v ČR v posledních měsících nelegálně přibývají.

Ministerstvo vnitra očekává, že v příštím roce do Česka přijde 5000 až 7000 nelegálních migrantů. Letos jich má být kolem 3500. Vláda proto schválila otevření detenčních zařízení pro běžence v obcích Vyšní Lhoty v Moravskoslezském kraji a Balková na Plzeňsku. Rozšíří také kapacity v zařízení pro zajištění cizinců v Bělé pod Bezdězem. Celkem jde asi o 550 lůžek.

Objekt s ostrahou

V Balkové by mělo vzniknout 210 míst určených pro ilegální migranty. „Toto je detence, to nemá souvislost s tím, že by tam migranti potom pobývali v rámci azylového řízení. Tohle je pro první záchyt v řádu týdnů, dejme tomu čtyři až šest týdnů, kdy migrant, který je zachycen, je oddělen od společnosti. Má to formu objektu s ostrahou, kde se vyřizuje první procedura. Většina těch lidí je vydávána do zemí, odkud přišli, většinou z Rakouska," řekl ministr vnitra Milan Chovanec.

close AREÁL v Balkové, kde najdou útočiště běženci. zoom_in Čtěte také: Balková se připravuje na běžence

Navýšení současných detenčních kapacit pro nelegální migranty, které se pohybují kolem 120 lůžek, je podle ministra nezbytné. „Naše kapacity detence se dramaticky naplňují, protože migrační proud prostě sílí," poznamenal ministr vnitra Chovanec. Nové kapacity jsou podle něho potřeba v řádu týdnů. Ty současné by se mohly zaplnit během dní.

Ministerstvo vnitra má nyní čtyři azylová zařízení s kapacitou zhruba 700 míst, a to přijímací a pobytová střediska v pražské Ruzyni, Zastávce u Brna, Kostelci nad Orlicí a Havířově. Vedle toho disponuje detenčním zařízením v Bělé pod Bezdězem. Nově má fungovat i dvojice dalších zmíněné Vyšní Lhoty v Moravskoslezském kraji a Balková na Plzeňsku.

Ve středisku se cvičí policisté

V Balkové už středisko pro migranty bylo, šlo o záchytné středisko pro uprchlíky a žadatele o azyl. Vzniklo tam v roce 1998 v bývalém objektu střední policejní školy, který před tím sloužil jako „škola v přírodě". Mělo kapacitu kolem 300 osob. V prosinci 2005 tehdejší ministr vnitra František Bublan oznámil, že areál bude přeměněn na policejní školicí středisko. K tomu slouží do dnešní doby, podle rozhodnutí vlády bude středisko pro uprchlíky v Balkové znovu otevřeno.

Z vládního rozhodnutí znovu otevřít středisko pro migranty v Balkové nejsou příliš nadšení v necelém deset kilometrů vzdáleném Lubenci na Podbořansku. „Toto rozhodnutí rozhodně nevítáme. V minulosti, když tam toto středisko bylo, jsme s těmi lidmi tady měli problémy," sdělil Jiří Chaloupecký, starosta Lubence. „Máme tady už tak problémy s nepřizpůsobivými, se kterými si stát neví rady, a takhle si zaděláváme na další možný problém. Pomáhat bychom měli uprchlíkům spíš přímo v jejich zemích," dodal.

Rozhodnuto neníMluvčí ministerstva vnitra Hana Malá upozornila, že o rozhodnutí otevření zařízení v Balkové zatím rozhodnuto nebylo. „Areál spravuje policie. Vláda schválila zahájení přípravných prací, aby mohl být tento areál v budoucnu opět využit jako zařízení pro zajištění cizinců, takzvanou detenci," konstatovala.

Lidé z Tisu chápou otevření tábora pro běžence spíše jako přínos

Balková – Spíše jako přínos pro obec chápou obyvatelé vesničky Tis u Blatna na pomezí Plzeňského a Ústeckého kraje otevření záchytného zařízení pro běžence v Balkové, které v pondělí 13. července schválila vláda. Doufají ale v to, že areál, kde už uprchlíci dříve pobývali, bude dobře hlídán. Mělo by to přinést desítky pracovních míst v oblasti, kde je práce velmi málo, shodli se místní, které oslovila ČTK. Někteří se obávají exotických nemocí, které by s běženci mohly přijít.

„Důležité je, aby je udrželi za plotem, aby neběhali po lesích, jako se to tu občas stávalo," řekl ČTK Jan Křepelka, starosta Tisu u Blatna se 104 obyvateli, na jehož katastru Balková leží. Podle něj by to menší přínos pro obec mělo mít, protože zajistí nějaká pracovní místa. „Špatné je, že nás dosud nebyli schopni informovat, že se vše dovídáme z médií. Lidé se mě ptají a já jim nic nemohu říct," uvedl.

Podle starosty by mělo jít jen o záchytné zařízení, kde mají běženci pobýt jen omezenou dobu. „Nyní ale půjde o jinou sortu lidí, než tady bydleli ještě tak zhruba před sedmi lety," uvedl. Tehdy šlo o nelegální cizince zadržené na hranicích nebo ve vlacích a autobusech.

Práce pro místní

„Místní lidé tam mohou vařit a pracovat jako uklízečky. Volala jsem kamarádkám, že budeme mít v důchodu práci," uvedla místní důchodkyně Marie Křepelková, která v areálu pracovala do roku 2005, kdy tam bylo zaměstnáno zhruba 50 lidí z okolních obcí. „A dalších určitě 50 bylo policistů z celé republiky, kteří tam byli ubytovaní a hlídali je," uvedl starší muž, který v obci pobývá zhruba 30 let.

„Vždyť je to jedno, už to tady jednou bylo," řekl místní padesátník. Právě to, že v Balkové tábor přestal fungovat, vyčítají místní centrálním orgánům nejvíce. „Když to bude dobře hlídané, nemáme se čeho bát. Alespoň budou mít lidi práci," řekl místní důchodce. Křepelková uvedla, že některé ženy ze sousedního Blatna, které v táboře pracovaly, se obávají nemocí, které by mohli běženci mít. „Měli jsme tu tenkrát hodně Číňany, obyvatele rusky mluvicích zemí i bývalé Jugoslávie, ale i uprchlíky ze Sýrie," uvedla.

Areál v Balkové, který stojí dva kilometry od zástavby v lesích, byl podle místních postavený asi před 35 lety. Nejdříve sloužil jako škola v přírodě a pak jako policejní škola. Podle Křepelkové byly pokoje zhruba v roce 1995 doplněné mřížemi a byly v nich instalovány pevné dveře. Podle starosty je kapacita areálu zhruba 200 lidí. Objekty, které nyní slouží jako školicí a výcvikové středisko pro policejní psovody, jsou trvale hlídané policií a nechátrají.

Vytápí se draze - elektřinou

Areál, který je oplocený novým dvoumetrovým plotem a za ním jsou po celém obvodu betonové strouhy, nepřetržitě hlídá bezpečnostní agentura. Je tam několik hřišť a tělocvičny. Podle místního obyvatele Petr Šmída se musí vybavit kuchyně, pokoje a pořídit nové kamery, které jsou buď vymontované nebo nefungují. Celý areál je vytápěný elektřinou a jeho provoz bude velmi nákladný, i když třetina objektů už je zateplená, dodal. Má vlastní čistírnu a vodu z vlastní studny. Deset kilometrů od Balkové je lokalita Čertovka, jedna ze sedmi zvažovaných pro plánované úložiště jaderného odpadu. „Oblast je rekreační. Jezdí sem hodně chatařů a čundráků," řekla hostinská. Stejně jako někteří další obyvatelé se obávají úbytku turistů i snížení cen realit.

Václav Prokš, snm