Kliknutím zvětšítePokud zná někdo obyvatele Petrohradu a Černčic, ale i dalších městeček a obcí na Podbořansku dobře, pak to je Marie Vránová. V Petrohradě a sousedních Černčicích, kde s manželem po svatbě postavili rodinný dům, žije téměř 65 let. Má pedagogické vzdělání, vystudovala český jazyk a výtvarnou výchovu. Ač je pět let v důchodu, stále učí na základní škole. Začínala v ZŠ ve Vroutku, přes třicet let působí v ZŠ Kryry. Tedy ve stejné škole, kam jako žačka dojížděla z Petrohradu na druhý stupeň. Od první do páté třídy chodila do petrohradské školy, která už neexistuje.
Deník na návštěvěTřídami Marie Vránové prošla řada ročníků dětí. „Znám dobře řadu nejen místních lidí, ale také z okolních obcí, protože kryrská škola je školou spádovou. V mnohých případech učím už děti svých bývalých žáků. Je zajímavé a krásné, jak se obvykle podobají svým rodičům,“ říká.
Kromě školství je padesát let součástí místního kulturního dění, zvláště pak v Petrohradu a Černčicích. Vedla jiskry, pionýry, v osmdesátých letech založila s partou kamarádů a kamarádek ochotnický divadelní soubor, s nímž připravovali především představení pro děti, ale zároveň pro ně organizovali řadu kulturních a společenských akcí.
„V roce 1989 přestal fungovat sál v budově tehdejší Jednoty, a tak nebylo místo kde provozovat kulturu. Dá se říci, že dvacet let se v obci nepořádaly zábavy a plesy ani jiné aktivity, při nichž by se lidé scházeli tak jako dříve,“ zdůrazňuje.
Téměř po dvaceti letech se v roce 2006 stala členkou kulturní komise obecního úřadu v Petrohradě. Osm let vedla obecní zpravodaj Lunaria a už v této době se začala setkávat s místními lidmi a prostřednictvím rozhovorů uveřejněných v tomto měsíčníku seznamovala čtenáře s jejich zajímavými životními osudy, s jejich prací, zálibami a zkušenostmi. „Kulturní komise v této době připravovala řadu akcí nejen pro děti, ale také pro celou veřejnost. Chtěli jsme podpořit setkávání lidí všech generací,“ připomíná. Na mnohé tyto aktivity navázal místní spolek VEEV.
Marie Vránová je dnes jeho spolupracovnicí. Po textové a grafické stránce připravuje časopis Za plotem, jenž spolek vydává jednou za čtvrt roku. „Tato činnost mě stále baví. Mohu se setkávat se zajímavými lidmi, které znám osobně a kteří mají o čem vyprávět, nebo se naopak seznamuji s novými lidmi, kteří si naši vesnici vybrali jako místo k životu. Čtenáři našeho časopisu poznali příběh bývalého pilota, žijícího padesát let jako emigrant ve Švédsku, zajímavou práci chovatele běžeckých psů nebo třeba autorku povídek,“ popisuje.
Každé číslo je tematicky zaměřené. „Když jsme psali o zahradničení, měli jsme rozhovor se zahrádkářem. Když třeba o sběratelství, pak nechybělo povídání s místním sběratelem. Čtenáři mají možnost poznat trochu více svého souseda a sousedku, jejich radosti, úspěchy a názory. Mohou zjistit, že v naší obci žije výborný pěstitel chmele, který si vaří své pivo, skvělý fotograf a muzikant, milovnice koní, jak se šily roušky, co připravuje spolek VEEV,“ přibližuje.
Ráda vzpomíná na vůbec první ročník časopisu, který začal vycházet v roce 2019. Tehdy bylo jedno z témat cesty. Marie Vránová připravila rozhovor, na otázky odpovídal Jerry Strejc. Ten v roce 1969 ve svých 23 letech emigroval do Švédska, v roce 2016 se přistěhoval do Černčic. „Pán si ve Švédsku splnil svůj dětský sen. Vystudoval školy, naučil se jazyky. A stal se pilotem. Létal až do svých šedesáti let, bylo to hodně zajímavé povídání,“ vzpomíná Vránová.
V dnešní době značně ovlivněné pandemií covidu jí podobná setkání chybějí. Rozhovory do časopisu připravuje pořád, ale pro jarní číslo tohoto ročníku prostřednictvím telefonu nebo elektronickou poštou. „Není to ono. To, co vznikne při osobním kontaktu, je něco úplně jiného,“ potvrzuje stále platnou novinářskou zkušenost.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
