Na místě jen pár stovek metrů od hlavní silnice z Loun na Most dodnes leží ostatky mnoha vojáků z bitvy u Chlumce. Tehdy, v srpnu 1813, padly při obraně naší země před napoleonskými vojsky tisíce mužů. Na měleckém návrší je jich pohřbeno více než osm stovek.

V Lounech na tyto události ve středu 4. září důstojně zavzpomínali. Symbolicky tak zakončili 10. ročník Letního lounského vábení, které se tak poprvé v historii protáhlo až do září.

Dramatické události roku 1813 připomíná na měleckém návrší tento kříž. Je vidět ze silnice kolem Elektroporcelánu LounyZhruba stovka lidí se ve středu vypravila pěšky na místo, kde je vztyčen symbolický kříž. „Přímo tady za námi jsou pohřbeny stovky vojáků. Bez rozdílu, z jaké armády ten který byl. Obvykle se pronášejí vzletná slova jako že sní věčný sen, hrdinně padli, odpočívají v pokoji … Ale na jejich umírání nic pokojného nebylo! I když se tu u Loun o raněné snažili postarat, jak jen to šlo, tisíce lidí tu skonaly v bolestech a beznaději. Taková byla tato válka, ostatně jako každá jiná. To je ta odvrácená strana záběrů, které můžeme vidět ve filmech, kde blyštící se zbraně kosí nepřátele, kde dojem vyvolávají třeba pěkné uniformy …" řekl přítomným na místě Bedřich Štauber, historik a ředitel lounského muzea.

Hroby jsou i u Zeměch a Cítolib

Připomněl také, že hromadný hrob na Mělcích zdaleka není jediným v okolí. „Všichni známe pomníky „neznámému vojínovi". Tady leží neznámých vojínů přes osm stovek jeden vedle druhého. Další takový kříž je u Zeměch, hromadný hrob je i u Cítolib a na dalších místech. Lazaret byl zřízen i na zámku Nový Hrad v Jimlíně, kde ranění byli a umírali dalších pět let po této bitvě," doplnil obraz o válečných hrůzách B. Štauber.

Po krátké promluvě stříleli členové Historického spolku města Bíliny na počest padlým ze dvou děl, zazněla vojenská večerka a slavnostně zaplála také vatra.

Lounští obyvatelé ošetřovali raněné

Od 19. do 22. srpna 1813 se mezi Slaným, Litoměřicemi a Louny spojila stotisícová rusko - pruská armáda s rakouskými silami. Postavili se proti hlavní armádě císaře Napoleona, rozmístěné v severních Čechách a v Sasku. Počet spojenců podle historiků údajně čítal až 236 tisíc mužů a bezmála čtyři sta děl. Nejtěžší boje probíhaly právě u Chlumce 29. srpna. Spojencům se však podařilo zvítězit a zastavit Napoleonův postup do vnitra Čech.

Není bez zajímavosti, že během těchto událostí české země tvořily týl spojeneckých armád a musely denně vyslat až 1500 povozů na odvoz raněných. „Lounští obyvatelé se v té době zachovali velmi správně a soucitně. Ošetřovali a pečovali o zraněné, ať byli z jakékoliv armády či země," připomněl B. Štauber. „Duchovní útěchu jim dodával stejně neúnavně mladý kněz Antonín Pankrác, katecheta při lounské hlavní škole a pozdější dlouholetý děkan, roku 1840 prohlášen prvním čestným občanem Loun," uvedl v jedné ze svých statí uznávaný lounský historik A. Hluštík.