Před devadesáti lety se narodil génius. Famózní vypravěč a obrazový kouzelník Miloš Forman. Svou nesmazatelnou stopu zanechal také na severu Čech, na místech, kde tvořil a připravoval své skvostné filmy. Autor filmů Přelet nad kukaččím hnízdem, Lásky jedné plavovlásky, Hoří, má panenko nebo Amadea či Goyových přízraků bohužel před čtyřmi lety zemřel. Jeho fanoušci na něj ale stále vzpomínají. Nejen v Ploskovicích na Litoměřicku, kde na tamním zámku natáčel oscarového Amadea, nebo v Siřemi na Podbořansku, kde společně s dlouholetým přítelem a spolužákem Václavem Havlem snili o vzniku filmové adaptace Kafkova Zámku. 

Franz Kafka, román Zámek, Václav Havel a k tomu Miloš Forman. Přijde vám to jako zajímavý koktejl? V 60. letech nechybělo mnoho a vznikl z tohoto spojení film. Proti ale bylo tehdejší vedení Barrandova. Komunisté zrod snímku zhatili, nakonec nevznikl ani scénář. „Bohužel, k realizaci nedošlo. Když jsem se o našem projektu zmínil na Barrandově, tak mě nejen vyhnali, ale i naznačili, abychom už o podobných záměrech ani nehovořili,“ vzpomínal před lety Forman. 

Kafka oba inspiroval a fascinoval. Prací na filmu chtěli světoznámý režisér a literát stvrdit své dlouholeté přátelství. A jak se nápad zrodil? Během dlouhých večerů. „Stály za tím hodiny kecání o všem možném,“ přiblížil Forman. 

Ilustrační foto ze svatebního veletrhu.
22022022. Magické datum láká snoubence, v úterý budou v kraji desítky svateb

„Dílem Franze Kafky jsem byl od mládí fascinován, ale vydáváno nebylo. Nejdříve jej zamlčovali nacisté, potom i komunisté. Změna nastala až v šedesátých letech, kdy šel Kafka ve světě do módy a Československo si uvědomilo, že by to mohlo turisticky využít. S Milošem Formanem jsme se proto rozhodli napsat a natočit o Kafkovi a o Siřemi film,“ rozpovídal se před lety Václav Havel. 

A proč zrovna Siřem? Franz Kafka tam na přelomu let 1917 a 1918 strávil osm měsíců svého života. Život na vsi ho inspiroval k napsání Zámku, předobrazem knižního zámku prý mohla být sýpka umístěná v Siřemi nad vesnicí.  

Havel s Formanem se byli v Siřemi v 60. letech dokonce podívat, načerpat tam inspiraci. Hledali Kafkovy stopy, nasávali atmosféru, povídali si o plánovaném snímku, mluvili o scénách, které se tam mohly objevit, snili. „Nejživěji vzpomínám na naše sezení s chlapíky v siřemské hospodě. Vyptávali jsme se jich, zda vědí, kdo byl Franz Kafka, že tam pobýval, léčil se a psal,“ popisoval v minulosti Havel. Jejich pátrání po Kafkových stopách v obci ale nebylo moc úspěšné, místní nevěděli téměř nic. „Nesmíme zapomínat, že to v té době byla naprosto umělá vesnice, protože starousedlíci byli odsunuti a novousedlíci ji nepovažovali za domov. Nicméně Siřem byla přesně taková, jak ji Kafka popsal,“ nechal se slyšet muž, jehož snímky Přelet nad kukaččím hnízdem nebo Amadeus získaly nejslavnější filmovou trofej Oscara. 

Pravčická brána
Covidová rána cestovnímu ruchu. Zahraničních hostů je v kraji o 70 % méně

A o čem, že měl vlastně film být? Siřem v něm měla hrát velmi důležitou roli. „Scenérie Siřemi s barokní sýpkou na kopci, k níž se nedá nikudy dojít, prý inspirovala Kafku k napsání Zámku,“ popsal vznik náčrtu filmu Havel. „Námětem mělo být turistické využití místa zadané architektonickému ateliéru. Ten vyšle zeměměřiče, aby označil dům Kafkovy sestry, kde spisovatel pobýval, identifikoval trasu zeměměřiče K., vyměřil cestu k zámku a posléze podklady odevzdal ke zpracování. Jenomže zeměměřič začne narážet na všemožné byrokratické překážky, propletence, záhady. Tedy parafráze kafkovského Zámku,“ prozradil před lety Václav Havel. Po Sametové revoluci byli oba tvůrci osloveni, zda nechtějí snímek realizovat, nikdy k tomu ale nedošlo. 

Nesmazatelnou stopu zanechal Miloš Forman také na Litoměřicku. Na zámku v Ploskovicích totiž v roce 1984 natáčel některé scény svého oscarového snímku Amadeus. Štáb tam trávil nějaký čas. Točila se tam například tančící scéna Mozartovy Constance a několik dalších. 

Miloš Forman se narodil 18. února 1932 v Čáslavi, zemřel 13. dubna 2018 v USA.