„Stopa,“ pokřikne rázně Marek Hytych na svého čtyřnohého parťáka Messiho. Nic dodávat nemusí. Jeden z pozdějších vítězů okamžitě vyráží. Nic ho nerozptýlí. Sleduje pach, čenich má „zabořený“ u země, i když už je stopa hodinu stará, neváhá, vyhledá předměty. Jde jistě. V závěru je jeho mladý psovod trochu nespokojený, několik drobných chybiček, které laik nemá ani šanci postřehnout, se přece jen objevilo. Druhý den ale oba svůj výkon ještě zlepší a mohou slavit. Messi Rivie, Amy a Cháron Vepeden jsou se svými mladými psovody nejlepšími stopaři v republice. Mají nejlepší čenichy.

Do Chban, kde žatečtí kynologové pořádali mistrovství republiky mládeže psů stopařů, se sjelo dvacet devět nadějných psovodů. Junioři a psovodi do 21 let přijeli ze všech koutů České republiky, ze tří výběrových závodů se tam dostali jen ti nejlepší. „Ať to čuchá,“ loučí se po slavnostním zahájení a už se vyráží do terénu.

Čekají je dvě různé stopy, dva terény, kde musí ukázat a prodat své umění, svůj speciální výcvik. „Je to těžký terén. Psi se musí opravdu hodně snažit, držet stopu. Nic jednoduchého. Pach se mnohem lépe drží v trávě, v hlíně naopak mnohem hůře,“ vysvětluje devatenáctiletý Jan Häusler z Berouna než vyrazí. 

Stopuje se na poli, kde teprve raší ozimy. Je to tedy spíše hlína, než tráva. Německý ovčák Jana Häuslera Tatranka Anrebi je už zkušený devítiletý stopař. Stejnou dobu se kynologii věnuje i jeho psovod. Přestože všechny předměty najde, jde poměrně přesně a rychle, pár zaváhání se najde. „Ale jsem spokojený. Umí zajít lépe, ale bylo to dobré. Bylo to opravdu těžké na přesnost,“ říká mladík, který ve své juniorské kategorii nakonec skončil šestý.

Rozhodčí jsou přísní. Hodnotí se tempo, pes nesmí jít rychle ani pomalu, musí dodržovat stejný rytmus. Lomy, pro nás laiky zatáčky, musí trefit přesně, za každé ověřování, vracení se nebo zaváhání jdou body dolů. Když jdou psi po stopě, musí také vyhledávat předměty. Dřívko, kousek koberce a podobně. „Můj pejsek třeba zakrýval předměty packou, i za to jdou body dolů,“ říká jedna ze soutěžících mladých slečen. 
Psovod nesmí pomáhat, jde mlčky za svým parťákem. Pes musí stopu přesně kopírovat, jít samostatně, neodbočovat. Nesmí se ani rozptylovat okolím, i za to jsou bodové srážky. 

Stopu vytvoří hodinu či dvě předem

Stopa, stopa, stopa, ozývá se u Chban pořád dokola. A psi vyrážejí. Zaváhání někdy viditelně rozladí i psovoda. Ale nemělo by, znervózní poté i jejich parťáci. Každý musí mít stejné podmínky, každý vyráží na svou přidělenou stopu, stejně dlouhou, ve stejném tvaru, například připomínajícím písmeno R, mezi jednotlivými soutěžícími se dlouho čeká, aby psa nemohl zmást jiný pach. Ten není čerstvý, „klade se“ hodinu nebo dvě předem.

Přesto jdou speciálně vycvičení psi jistě. Jako třeba právě vítězní Marek Hytych s Messim, Viktorie Krištofová s Amy nebo Kristýna Vydrová s Cháronem Vepedenem. Ti na dvou stopách ve dvou dnech předvedli nejlepší výkony a ve svých kategoriích se stali mistry republiky. „Jsem spokojená, podali jsme dobrý výkon. Byl to těžký terén,“ byla optimistická právě Kristýna Vydrová z Mariánských Lázní po první stopě. To ještě nevěděla, že nakonec bude mezi nejlepšími. Po druhé stopě už mohla slavit.

A jak dlouho trvá vycvičit specialistu psa stopaře? „Celý život. Stopu musíte trénovat pořád, trvá, než se pes takzvaně vychodí,“ říká Jan Häusler, který se jí věnuje třikrát týdně.

Podle psovodů se pes na slušnou úroveň dostane zhruba za dva roky pilného, obtížného a důsledného tréninku. Jsou samozřejmě i výjimky, které to zvládnou rychleji. Ale i pak se musí stále trénovat, sbírat zkušenosti. „Je to individuální. Ale trénovat musíte pořád. Než se dostanete na vrcholovou úroveň, trvá to roky,“ potvrzuje Kristýna Vydrová.

Ve Chbanech soutěžili při osmém národním šampionátu stopařů mládeže různá plemena. Hlavně ale němečtí a belgičtí ovčáci. Tato dvě plemena převažovala, k vidění ale byly také border kolie a další. Naučit se prý dá každé plemeno. „Plemeno nerozhoduje. Pracovní plemena, jako jsou právě ovčáci, jsou sice běžnější, ale není to rozhodující. Hlavní je výcvik. Velmi důležitá je povaha psa a šikovnost psovoda,“ říká Helena Šabatová, předsedkyně pořádajících žateckých kynologů. A ve Chbanech se šikovní psovodi ukázali. Kdo ví, třeba je za pár let uvidíme také na světovém šampionátu dospělých…