Obraz bývalého prezidenta Gustáva Husáka, socialistické bankovky, fotky ze spartakiády, staré spotřebiče ale hlavně staré počítače a notebooky. To vše je k vidění v nové stálé expozici historické výpočetní techniky, která se ve čtvrtek otevřela na Hošťálkově náměstí v Žatci.

Muzeum Retro computer, které je jedinečné v rámci České republiky, vystavuje soukromou sbírku Pavla Jambora ze 70. až 90. let 20. století. Některé exponáty nejsou jinde v Evropě k vidění. „Místnost, kde jsou počítače vystavené, jsme vyladili do socialistického stylu. Je tady přes 130 kusů výpočetní techniky. Asi třicet jich mám ještě doma, nevešly se sem,“ vysvětlil Pavel Jambor, který počítače sbírá přes třicet let.

V muzeu je třeba první vyráběný notebook na světě Epson HX 20, je z roku 1982. Vystavený je i počítač Sord M5, který se dostal jako první do tehdejšího Československa. Prodával se přes Tuzex. Nechybí ani první kapesní počítač světa Atari Portfolio. K vidění je technika od firem Commodore, Atari, Robotron, Tesla, Sinclair, Apple nebo Sharp, na třech místech si zájemci mohou zahrát dobové počítačové hry.

Všechny exponáty fungují

Všechny vystavené počítače jsou podle Pavla Jambora funkční. „Ještě dnes se seženou součástky od společnosti Tesla, které se dají použít do těchto starých zahraničních počítačů,“ vysvětlil sběratel.

O elektroniku se zajímal podle svých slov od dětství, první počítač si pořídil v roce 1987. „Šlo o počítač společnosti Commodore, je tady také vystavený. Z mého koníčku se postupně stala posedlost,“ usmál se.

Po Sametové revoluci pracoval Pavel Jambor jako programátor, následně v oboru výpočetní techniky podnikal. Jeho firma se zaměřuje na opravy počítačů.

„Dnešní počítače nesbírám. Za dvacet třicet let fungovat nebudou, dnes se prostě vyrábí jinak. Na trhu je velký tlak na jejich prodejní cenu, výrobci tak šetří,“ vysvětlil. „Zajímavostí určitě je, že tehdejší počítače neměly velkou paměť. Dnešní průměrný mobilní telefon má kapacitu 1700krát vyšší než je součet pamětí všech počítačů, které jsou v muzeu vystavené,“ přiblížil.

Muzeum v domě za radnicí vytvořily společnosti OnlySoft a Prometheus Effect, která provozuje sousední restauraci U Zlatého beránka. „Původně jsme mysleli, že muzeum uděláme jinde. Prostor v sousedním domě se ale uvolnil, tak jsme jej využili. Jedná se už o vedlejší dům, museli jsme do něj vytvořit průchod,“ přiblížila ředitelka společnosti Prometheus Effect Kateřina Malá. „Muzeum je určené nejen pro turisty a sběratele, ale zejména je připravené ke vzdělávacím účelům pro studenty škol,“ dodala.

V budově restaurace nabízí i druhou atraktivní podívanou – Jedovou chýši. Ta byla v hororovém stylu vytvořená ve sklepech pod domem. „Je možné se domluvit se školami a navštívit oboje najednou,“ dodala.