Mnoha hřbitovů v okrese Louny se to ale netýká. Nepřijde na ně nikdo. Zůstanou opuštěné, bez čerstvých květin a planoucích svíček. Jde hlavně o staré hřbitovy u menších vesnic, na nichž odpočívají Židé a sudetští Němci. Potomci prvních z nich zemřeli při holocaustu ve druhé světové válce nebo se před ní raději odstěhovali, rodinní příslušníci druhých byli v poválečných letech z Lounska, Žatecka a Podbořanska odsunuti do Německa. Po desetiletí se společenské vazby zpřetrhaly, o hroby se nikdo nestará.

Hřbitovy jsou opuštěné, pohřbívá se na jiných místech. „Po desítkách let jsou tyto opuštěné hřbitovy v dezolátním stavu. Zarostlé, s poničenými náhrobky, vykradenými a otevřenými hroby, rozpadajícími se márnicemi,“ přiblížil Jakub Děd ze spolku Omnium. Jeho členové a dobrovolníci v posledních letech opuštěné hřbitovy na Podbořansku zmapovali. Jsou jich desítky, o některé začali pečovat.

„Staráme se o staré hřbitovy v Pšově, Přibenicích a Očihovci, kde jsou v drtivé většině pochováni původní němečtí obyvatelé. A také o bývalý židovský hřbitov u Podbořan. Vyčistili jsme je od náletové vegetace, postavili povalené náhrobky, a kde to šlo, zakryli otevřené hroby,“ přiblížil. „Práce je tam až až, na větší počet hřbitovů nemáme sílu,“ dodal. Členové spolku a dobrovolníci chtějí hřbitovy pravidelně udržovat. Vracet je do původního stavu nemají v plánu, snahou je vytvoření co možná nejdůstojnějšího pietního místa.

Jednou z dobrovolnic, která se účastnila nedávné brigády na hřbitově u kostela v Přibenicích, byla Zuzana Finger. V současné době bydlí kousek od Mnichova a pracuje pro organizaci Referát pro krajinský svéráz, jež pečuje o česko–německé tradice. Se spolkem Omnium spolupracuje dlouhodobě, díky tomu se záchrana památek může financovat z Česko-německého fondu budoucnosti. „Krajané v Německu jsou už staršího věku, přijet nemohli. Ale vědí, že jsem tady. Až přijedu, budou se ptát, co jsme tady udělali. Jsou vděční, když o staré německé hroby někdo pečuje,“ vysvětlila.

Hřbitov Stekníku ožívá

O zapomenutý hřbitov v Hradišti na Žatecku se zase začala starat správa státního zámku ze sousedního Stekníku. I tam při letošních brigádách dobrovolníci vysekali náletovou vegetaci. „Na hřbitově v Hradišti je hrobka bývalého majitele zámku Hanse Gimbella a jeho manželky. Jejich potomci ze Španělska, Portugalska i Německa zámek Stekník navštěvují. Když jeli na hřbitov do Hradiště a my zjistili, v jakém je stavu, řekli jsme si, že se s tím musí něco udělat. Je to ostuda,“ řekl Jiří Kašpar ze Správy státního zámku Stekník.

Pro odsunuté německé obyvatele je vzhledem k jejich dnešnímu věku téměř nemožné se o hroby starat, mladším rodinným příslušníkům už chybějí vazby na místa života jejich předků.

Místní samosprávy mají své priority jinde, na údržbu starých a nevyužívaných hrobů nezbývá dostatek prostředků. Navíc se dřív hřbitovy nacházely u každé vesnice, i tam, kde dnes bydlí pár lidí. Jen v případě města Podbořan se jedná o 14 takových hřbitovů. „Aktivitu spolku Omnium oceňujeme. V našich možnostech je jen základní údržba hřbitovů, jejich přístup je komplexnější,“ sdělil podbořanský místostarosta Karel Honzl.

V okrese Louny loni zemřelo 1015 lidí. Při přepočtu na počet obyvatel paří zdejší hrubá míra úmrtnosti k nejvyšším v republice, může za to hlavně vyšší věk obyvatel. Na Lounsku, Žatecku a Podbořansku nejčastěji lidé umírají mezi 70 a 89 lety. Loni ale v okrese zemřeli také čtyři novorozenci a dvě děti ve věku od jednoho do 14 let.