Na hřbitovy na Lounsku zamíří tisíce lidí, na některé ale nepřijde vůbec nikdo

Mnoha hřbitovů v okrese Louny se to ale netýká. Nepřijde na ně nikdo. Zůstanou opuštěné, bez čerstvých květin a planoucích svíček. Jde hlavně o staré hřbitovy u menších vesnic, na nichž odpočívají Židé a sudetští Němci. Potomci prvních z nich zemřeli při holocaustu ve druhé světové válce nebo se před ní raději odstěhovali, rodinní příslušníci druhých byli v poválečných letech z Lounska, Žatecka a Podbořanska odsunuti do Německa. Po desetiletí se společenské vazby zpřetrhaly, o hroby se nikdo nestará.

Hřbitovy jsou opuštěné, pohřbívá se na jiných místech. „Po desítkách let jsou tyto opuštěné hřbitovy v dezolátním stavu. Zarostlé, s poničenými náhrobky, vykradenými a otevřenými hroby, rozpadajícími se márnicemi,“ přiblížil Jakub Děd ze spolku Omnium. Jeho členové a dobrovolníci v posledních letech opuštěné hřbitovy na Podbořansku zmapovali. Jsou jich desítky, o některé začali pečovat.

Několikaměsíční výluka na trati do Rakovníka ve čtvrtek končí

„Staráme se o staré hřbitovy v Pšově, Přibenicích a Očihovci, kde jsou v drtivé většině pochováni původní němečtí obyvatelé. A také o bývalý židovský hřbitov u Podbořan. Vyčistili jsme je od náletové vegetace, postavili povalené náhrobky, a kde to šlo, zakryli otevřené hroby,“ přiblížil. „Práce je tam až až, na větší počet hřbitovů nemáme sílu,“ dodal. Členové spolku a dobrovolníci chtějí hřbitovy pravidelně udržovat. Vracet je do původního stavu nemají v plánu, snahou je vytvoření co možná nejdůstojnějšího pietního místa.

Jednou z dobrovolnic, která se účastnila nedávné brigády na hřbitově u kostela v Přibenicích, byla Zuzana Finger. V současné době bydlí kousek od Mnichova a pracuje pro organizaci Referát pro krajinský svéráz, jež pečuje o česko–německé tradice. Se spolkem Omnium spolupracuje dlouhodobě, díky tomu se záchrana památek může financovat z Česko-německého fondu budoucnosti. „Krajané v Německu jsou už staršího věku, přijet nemohli. Ale vědí, že jsem tady. Až přijedu, budou se ptát, co jsme tady udělali. Jsou vděční, když o staré německé hroby někdo pečuje,“ vysvětlila.

Hřbitov Stekníku ožívá

O zapomenutý hřbitov v Hradišti na Žatecku se zase začala starat správa státního zámku ze sousedního Stekníku. I tam při letošních brigádách dobrovolníci vysekali náletovou vegetaci. „Na hřbitově v Hradišti je hrobka bývalého majitele zámku Hanse Gimbella a jeho manželky. Jejich potomci ze Španělska, Portugalska i Německa zámek Stekník navštěvují. Když jeli na hřbitov do Hradiště a my zjistili, v jakém je stavu, řekli jsme si, že se s tím musí něco udělat. Je to ostuda,“ řekl Jiří Kašpar ze Správy státního zámku Stekník.

Pro odsunuté německé obyvatele je vzhledem k jejich dnešnímu věku téměř nemožné se o hroby starat, mladším rodinným příslušníkům už chybějí vazby na místa života jejich předků.

Obchvat Loun má stavební povolení. ŘSD ale marně hledá zhotovitele

Místní samosprávy mají své priority jinde, na údržbu starých a nevyužívaných hrobů nezbývá dostatek prostředků. Navíc se dřív hřbitovy nacházely u každé vesnice, i tam, kde dnes bydlí pár lidí. Jen v případě města Podbořan se jedná o 14 takových hřbitovů. „Aktivitu spolku Omnium oceňujeme. V našich možnostech je jen základní údržba hřbitovů, jejich přístup je komplexnější,“ sdělil podbořanský místostarosta Karel Honzl.

V okrese Louny loni zemřelo 1015 lidí. Při přepočtu na počet obyvatel paří zdejší hrubá míra úmrtnosti k nejvyšším v republice, může za to hlavně vyšší věk obyvatel. Na Lounsku, Žatecku a Podbořansku nejčastěji lidé umírají mezi 70 a 89 lety. Loni ale v okrese zemřeli také čtyři novorozenci a dvě děti ve věku od jednoho do 14 let.