Podobně nízko byla voda v letech 2015 a 2018. Tehdy obnažená země přinesla řadu nálezů utopených věcí a zajímavé objevy archeologů. Ti budou situaci sledovat i letos. Podle rybářů by problém s tak výrazným poklesem hladiny vody na Nechranicích být neměl. Nepříjemnost přinese v létě rekreantům, přístup do vody při koupání bude složitější a povede přes bahnité břehy.

Hladina vody je nyní na kótě 269 metrů nad mořem, k 1. srpnu ji Povodí Ohře sníží kvůli rekonstrukci přelivu na 264,5 metru. „Některé části stavby potřebujeme mít tak říkajíc nasuchu, aby je bylo možné kvalitně a bezpečně provést,“ vysvětlil nutnost výrazného poklesu hladiny mluvčí Povodí Ohře Jan Svejkovský. „Nízkou hladinu budeme po 1. srpnu udržovat po dobu minimálně čtyř týdnů. Následně ji do konce září udržíme na hladině 265 metrů nad mořem. Pak necháme hladinu vyvíjet podle hydrologické situace,“ dodal. Jak rychle se hladina Nechranic opět dostane do normálu, bude záležet na intenzitě podzimních dešťů. Běžně je kolem výšky 268 metrů.

Přehrada se stavěla v letech 1961 až 1968, zejména jako zdroj vody pro nedaleké elektrárny v Tušimicích.
RETRO: Přehrada Nechranice. Takhle vznikal ráj rybářů, jachtařů a surfařů

Nízkou hladinu vody na Nechranicích využívají archeologové pro výzkum středověkého pohřebiště u Poláků. Na podzim 2015 na břehu přehrady objevili kosterní pozůstatky, šperky a zbytky pohřebních truhel z 12. století. Zajímavostí tehdejšího výzkumu bylo, že se v blízkosti hrobů našly zbytky sídliště z přibližně stejného období. „Kolem mrtvých existovala osada živých, což bylo ve 12. století šokující. Do té doby lidé pohřbívali mrtvé daleko za vesnicí, protože k nim cítili odpor a strach,“ přiblížil tehdy Kryštof Derner z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě. „Víme, že pohřebiště u Poláků pokračuje směrem do vody, uvidíme, zda nám pokles hladiny umožní letos na Nechranicích další výzkum,“ řekl ředitel zmíněné instituce Petr Lissek.

Povodí Ohře uspořádalo v sobotu 8. září den otevřených dveří na několika vodních dílech v Ústeckém kraji. Jedním z nich byla i přehrada Nechranice, která právě slaví 50 let od uvedení do provozu. Návštěvníci si mohli prohlédnou například historické fotogrVstup do elektrárny v hrázi Vodního díla Nechranice. Archivní fotoZdroj: Deník / Zdeněk Plachý

Pohyb hladiny na přehradě bedlivě sledují rybáři, zvláště na jaře, kdy se ve vegetaci u zatopených břehů vytírají ryby. „Pokles hladiny přijde v době, kdy už budou ryby vytřené. Z tohoto pohledu by to neměl být problém. S Povodím Ohře dlouhodobě spolupracujeme,“ sdělil mluvčí rybářského severočeského územního svazu Jan Skalský.

Z Nechranic neustále odtéká voda spodní výpustí, při vyšší hladině přelivem. Ten má tři segmenty, Povodí Ohře zrekonstruuje všechny. Náklady přesáhnou celkem čtvrt miliardy korun. V roce 2004 skončily práce na prostředním, předloni na levém a nyní se pracuje na pravém segmentu ve směru pohledu z hladiny. Hotovo by mělo být v roce 2024. „Úpravy přelivu nám umožní vypouštění většího množství vody z přehrady i při poměrně nízké hladině, a naopak udržení většího množství při vyšší hladině. Budeme tak moci průtokovou vlnu na Ohři pod přehradou více rozprostřít v čase,“ vysvětlil Jan Svejkovský. Laicky řečeno, vodohospodáři budou moci v případě hrozby povodně přehradu dříve a rychleji odpustit, a naopak při povodni v ní zadržet více vody, aniž by nekontrolovatelně odtékala přes přeliv.

Vladislava Marschallová, Aleš Chodacki (nahoře) a Jan Schiller
Záhadný sponzor. Deník pátral, kdo zaplatil stovky tisíc za exporadkyni hejtmana

Frekventovaná silnice, která vede po hrázi přehrady a je jedinou spojnicí břehů Ohře mezi Žatcem a Kadaní, byla první týden v dubnu kvůli pracím zavřena. Nyní u přelivů platí omezení rychlosti.

Přehrada Nechranice je s rozlohou 1338 hektarů pátá největší nádrž ČR, s délkou 3280 metrů má nejdelší sypanou hráz ve střední Evropě. Stavěla se na řece Ohři v letech 1961 až 1968, a to zejména jako zdroj vody pro nedaleké uhelné elektrárny u Tušimic. Tou také zásobuje průmysl na severu Čech, v minulých letech se z ní napouštělo jezero Most. Do budoucna se počítá s výstavbou přivaděče k novým přehradám na Podbořansku a Rakovnicku.