Povodí Ohře zvažovalo, zda kvůli povodním nesníží běžnou výšku hladiny Nechranické přehrady na Ohři. Tím by se zvětšil objem retenčního prostoru, kde by se mohla v případě povodní zadržovat. Naopak by se ale snížil zásobní prostor přehrady, tedy běžná výška hladiny vody na Nechranicích.

Povodí Ohře si proto po povodni v červnu 2013 nechalo zpracovat studii, která toto řešila. Zmiňuje několik variant, nakonec ale doporučuje, aby současný stav byl zachován. „Studie doporučuje zachovat hladinu zásobního prostoru na stávající kótě 269 metrů nad mořem. Z posouzení vyplývá, že tato hladina zajišťuje optimální retenční účinky v případě povodní a její snížení by vyžadovalo neefektivně vynaložené finanční náklady," sdělil Jan Svejkovský, mluvčí Povodí Ohře.

Tak to vypadá, když Nechranice naplno chrlí vodu. Ta se žene na Žatec a LounyStudie například uvažovala o snížení hladiny zásobního prostoru Nechranic o dva metry, tedy na kótu 267 metrů nad mořem. To by v případě tzv. stoleté vody přineslo snížení hladiny řeky Ohře v Lounech o 45 centimetrů. „K posílení retenčních účinků by nepochybně došlo, ale i při tomto snížení hladiny dojde k rozsáhlým rozlivům v lokalitě Louny, které se nebudou prostorově příliš lišit od rozlivů, ke kterým by došlo, pokud by hladina v nádrži snížena nebyla. Z porovnání ekonomických dopadů způsobených snížením hladiny zásobního prostoru na vodním díle Nechranice v poměru ke snížení povodňových škod v lokalitě Louny vyplývá značný nepoměr," vysvětlil J. Svejkovský.

„Ekonomické dopady na Nechranické přehradě by se pohybovaly v řádech desítek až stovek milionů korun, kdežto snížení povodňových škod v lokalitě Louny by se u nemovitostí pohybovalo v řádech desítek tisíc korun," dodal mluvčí.

Přehrada se stavěla kvůli zásobování vodou

Nechranická přehrada ze šedesátých let 20. století měla původně plnit především zásobní funkci, byla proto postavena pouze se zásobním prostorem. Zásobovat vodou měla hlavně nové elektrárny a průmyslové podniky na severu Čech a zemědělce v okrese Louny a Kladno. Až koncem 70. let minulého století byl v nádrži vymezen také ochranný ovladatelný prostor, který se využívá při povodních.

„Protipovodňový účinek vodního díla se od svého vzniku neustále zvyšuje," připomněl J. Svejkovský. Výrazně tomu napomohla rekonstrukce prostředního ze tří segmentů na přelivu hráze v roce 2004. To umožňuje vodohospodářům operativněji manipulovat s výškou hladiny vody na přehradě. V případě předpovědi povodně mohou daleko dřív začít Nechranice odpouštět.

„Jako doporučení pro možné posílení retenčního účinku vodního díla Nechranice studie uvádí právě rekonstrukci dalších uzávěrů bezpečnostního přelivu nebo přehodnocení neškodného průtoku na odtoku z vodního díla," dodal Svejkovský.

Infoblok