Teprve loni řopík získal do svého vlastnictví. Objektů lehkého opevnění se na Lounsku, Žatecku a Podbořansku nacházejí stovky, jen málokterý je ale nějak využitý. Tak jako Vonka se o ně stará několik málo nadšenců. Města a obce, na jejichž katastrech se nacházejí, mají jiné priority. Nemají o ně zájem.

„O řopík se starám od roku 2005, měl jsem ho pronajatý. Později jsem koupil od obce pozemek pod ním, loni jsem od ministerstva obrany získal bezúplatně vlastní objekt,“ vysvětlil Ondřej Vonka. Vnitřek zrenovoval a vybavil, letos by rád dokončil venkovní úpravu opevnění. V plánu má také obnovu původního zákopu kolem bunkru. „Zákopy obnovím tak, jak skutečně byly. Mohu čerpat z dobové fotografie,“ dodal.

Ondřej Vonka pracuje jako metrolog v Praze, svému koníčku se věnuje hlavně v době, kdy je muzeum otevřené pro veřejnost. Návštěvníci si uvnitř bunkru mohou prohlédnout různé vybavení, ve střílnách nechybějí dva kulomety.

Návštěvu řopíku nabízí také zámek ve Stekníku u Žatce. A to v rámci prohlídky své zahrady, kde se objekt nachází. „Pro návštěvníky jsme připravili zážitkovou prohlídku se svíčkou, s informacemi uvnitř řopíku, na které se návštěvníci například dozvědí, kdy jeho stavba probíhala, kudy vedla celá linie opevnění, kolik stála stavba takové malé pevnosti a další zajímavé informace,“ sdělila kastelánka Jana Zajíčková.

Pevnůstky podél Ohře a Blšanky

Linie železobetonových pevnůstek, které se budovaly v letech 1937 a 1938 v rámci výstavby československého opevnění, se táhne okresem Louny podél řeky Ohře a jeho pravostranného přítoku, říčky Blšanky. Většina měst a obcí o převzetí do svého majetku neusiluje a nabídky státu odmítla.

Několik desítek se jich nachází například na katastrálním území Kryr na Podbořansku. „Stát nám je nabízel, odmítli jsme. Pro nás by to byla další finanční zátěž a starost. Po letech z nich jsou jen betonová torza,“ tlumočil dlouhodobý postoj městečka kryrský starosta Miroslav Brda. Stejný přístup mají i další města a obce v okrese Louny. Řadu objektů v okolí Kryr ale koupili soukromí zájemci, využívají je třeba k „válečným hrám“.

Výjimkou je město Louny, které předloni převzalo od státu celkem tři řopíky. „Bunkry jsou součástí historie města i plánů na obranu země a osud spojený s chátráním si nezaslouží,“ okomentoval to tehdejší starosta Loun Radovan Šabata.

Město zrenovovalo jeden z nich - na výstavišti. Práce, které provedlo chomutovské Muzeum československého opevnění z let 1936-1938, vyšly na několik desítek tisíc korun. Při různých událostech je objekt přístupný veřejnosti. Druhý bunkr stojí na strmém břehu na stezce Pod Šancemi pod ZŠ Komenského, třetí na louce u městského koupaliště. S jejich opravou se zatím nepočítá. „Pro letošní rok dostaly přednost v rozpočtu města jiné projekty,“ sdělila vedoucí odboru správy majetku lounské radnice Blanka Sunkovská.