Zdroj: DeníkV objektu sídlila do roku 1992 mateřská škola, od té doby jiné využití neměl. Pozůstatky po dětech jsou tak v objektu patrné i po třiceti letech. Nízko posazená umyvadla i výdejní okénka mezi kuchyní a jídelnou. „Pamatuji si, že jsem sem vodil do školky své děti. Teď ji máme v budově základní školy. Kapacitně nám stačí, školka je dobře vybavená, místnosti mají i klimatizaci, nepřemýšlíme, že bychom ji stěhovali zpět do zámku,“ sdělil starosta Nového Sedla Petr Sýkora. Zámek má dvacítku místností, někde se zachovanými dřevěnými stropy s výmalbou, některé mají štukatérskou výzdobu. Dominantou vnitřních prostor je zajímavé schodiště. „Potíž je, že zámku chybí nějaká větší, reprezentativní místnost. Tu bychom užívali třeba pro svatební obřady nebo vítání občánků,“ vysvětlil starosta s tím, že se zatím žádné smysluplné využití nenašlo. Podle jeho slov se nabízí proměna na výstavní prostory, chybí ale to hlavní. Co v zámku vlastně vystavovat. Nápadů bylo několik, z realizací ale vždy sešlo.

Zámek s přilehlým parkem v Novém Sedle má v pronájmu obec.Zdroj: Deník/Petr KinštZámek vyrostl na místě bývalé tvrze v letech 1898–1901. „Jde o hodnotnou stavbu honosného rodinného sídla zámeckého typu, pocházející z přelomu 19. a 20. století a doplněnou okolním parkem,“ vysvětlují odborníci důvody, proč je na seznamu českých památek už od roku 1958. Po roce 1989 získala zámek s parkem, ale i přilehlý statek s třemi sty hektary polí v restituci paní z nedalekého Číňova, od rodiny jej koupili nynější italští majitelé. Ti v obci hospodaří prostřednictvím společnosti Farm Nové Sedlo, pro zámek ale využití nemají. „Obec ho má pronajatý, nic za něj neplatíme. Dohodli jsme se, že se budeme starat o jeho údržbu a drobné opravy,“ přiblížil starosta.

Park je blízko u mateřské a základní školy a domova s pečovatelskou službou. Zvláště v létě nabízejí vrostlé listnaté stromy příjemný úkryt před slunečním žárem jak pro děti, tak i seniory. Obec v parku zřídila malé hřiště, lavičky, stará se o zeleň. „Část prací pro nás vykonávají odsouzení z věznice, která je na kraji Nového Sedla,“ připomněl starosta. Předloni v létě chtěla obec v parku uspořádat menší hudební festival, plán ale zhatil covid. „Pokud to půjde, připravíme ho příští rok,“ sdělil Petr Sýkora. Spolupráci s italskými majiteli si pochvaluje.

Ve zmíněných Postoloprtech a Cítolibech je situace jiná. Tamní zámky chátrají, statek v Kystře dospěl dokonce do takového stavu, že z něj byla sejmuta památková ochrana a obec, která ruiny koupila, je zbourala. Také zámek v Postoloprtech nakonec změnil majitele. Tamní zastupitelé se už nemohli dívat na zkázu památky v centru, proto se většinově rozhodli pro její koupi do majetku města. „Hlavním důvodem tohoto majetkoprávního úkonu pro město, kterému patří přilehlá zámecká zahrada, je získat do vlastnictví také tento památkově chráněný objekt a postupně z něj vybudovat důstojnou dominantu města a zachránit tuto historickou památku pro příští generace obyvatel Postoloprt,“ vysvětlili zastupitelé ve svém usnesení. V první fázi dojde na základní sanaci stavby a její zakonzervování tak, aby nedocházelo k dalšímu chátrání a devastaci zámku. Město chce objekt postupně rekonstruovat, zpřístupněním jeho části oživit turistický ruch v Postoloprtech. V části zámku mají vzniknout komerční prostory, například pro podnikatele v oblasti pohostinství, případně byty. „Opravy zámku si vyžádají investice několik set milionů korun, při našich finančních možnostech budou trvat řadu let. Není to záležitost jednoho roku, dvou ani pěti let,“ upozornil starosta Zdeněk Pištora.

Jeho kolega z Nového Sedla se koupi místního zámku od italských majitelů také nebrání. „Žádná nabídka nepřišla. Případné rozhodnutí by bylo na všech zastupitelích,“ řekl.