V Krajské zdravotní, která sdružuje nemocnice v Ústí, Děčíně, Chomutově, Teplicích a v Mostě, jde bezmála o 100 lékařů, přibližně 200 sester a 70 ostatních zdravotnických pracovníků.

Kariéra v oboru zdravotnictví přitom může být lukrativní už během studia. Ústecký kraj stejně jako loni připravil pro sestřičky lákavá stipendia. Podmínky jsou jednoduché. Kolik let budou absolventi střední nebo vysoké školy stipendium pobírat, tolik let si pak v Ústeckém kraji musí také odpracovat. „Stipendia v částce 30 tisíc korun na nadcházející školní rok jsou připravena pro 40 žadatelů,“ sdělila mluvčí krajského úřadu Lucie Dosedělová. Krajští radní na ně minulý týden vyčlenili celkem 1,2 milionu korun.

Stipendia přichystal kraj také pro lékaře, zubaře a farmaceuty. Pro nadcházející akademický rok vyčlenil 3,4 milionu korun pro 43 žadatelů. „Jde o částku 50 tisíc korun pro jednoho uchazeče na jeden akademický rok,“ upřesnila Dosedělová.

Příspěvek pro studenty lékařských a zdravotnických fakult, vyšších odborných a středních zdravotnických škol poskytuje také sama Krajská zdravotní. Příspěvek na studium se pohybuje kolem dvou až sedmi tisíc korun měsíčně. „Stipendijní program vyhlásíme v druhé polovině srpna,“ uvedl náměstek pro řízení lidských zdrojů Krajské zdravotní Vojtěch Krump.

Podle ministra školství Roberta Plagy, který Ústecký kraj nedávno navštívil, je lékařský personál čím dál tím starší. Další nástroje tak připravuje i samotná vláda. „Musíme nabrat o deset až patnáct procent více studentů na lékařské fakulty. Dáváme dohromady dlouhodobou koncepci, která však přinese ovoce až za sedm let, kdy začnou první absolventi z navýšených počtů chodit do praxe,“ uvedl Plaga.

Ústecký kraj proto pokukuje i po zahraničních pracovnících. Na nedávném Meziregionálním fóru se Zakarpatskou oblastí, které se konalo v Ústí nad Labem, narazili nejvyšší představitelé obou regionů i na otázku zdravotnického personálu. S jazykovou přípravou by jim mohla pomoci ústecká univerzita (UJEP). „Situace v Praze je zcela odlišná od pohraničních regionů. Ukrajinský personál je jednou z cest, jak řešit dlouhodobé podstavy v Krajské zdravotní. S jazykovou přípravou cizinců má naše univerzita letité zkušenosti a 70 procent studentů našich jazykových kurzů češtiny je právě z Ukrajiny. Věřím, že pokud zafunguje součinnost krajského úřadu, Krajské zdravotní a UJEP, vše se podaří, hlavně pak ke spokojenosti pacientů,“ konstatoval za ústeckou univerzitu Radim Holeček

Stálým problémem však zůstává vleklé vyřizování povolení. Zdravotní sestra z Ukrajiny, která chce v Česku pracovat, totiž potřebuje dlouhodobé vízum na dva roky. Na to ovšem čeká téměř rok. „Nově by měla do Česka přijet na tříměsíční schengenské vízum a nastoupit do zaměstnání. Její zaměstnavatel by současně požádal o dlouhodobé vízum. Až budou dokumenty po pár měsících připravené, sestra si pro ně dojede do vlasti,“ popsala chystaný model ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová, jež Ukrajinu před dvěma týdny navštívila.