Zneškodnit nepřátelského vojáka na vzdálenost několika kilometrů, nečekaně zničit techniku protivníka, překvapivě vyřadit z boje jeho auta, přivést k předčasnému výbuchu nástražný systém. A v neposlední řadě skrytě pozorovat bojiště. To jsou některé z mnoha úkolů odstřelovačů, kteří patří k elitním složkám každého vojska. 

Na odstřelovače jsou kladené vysoké nároky. Zvládnout musí přesnou střelbu na vzdálenosti přesahující dva kilometry, seskočit na padáku z letadla, slanit z vrtulníku, samozřejmostí je vynikající psychická a fyzická kondice. Velitel skupiny odstřelovačů žateckého praporu Deníku přiblížil, jak vypadá jejich výcvik a nasazení. Kvůli utajení není možné uvést nic bližšího k jeho osobě. Jméno ani hodnost.

Cvičení žateckého 41. mechanizovaného praporu na Doupově. Ilustrační foto
Žatecké brigádě chybí stovky vojáků. Armáda teď shání hlavně střelce a řidiče

„Fungujeme jako podpůrný prvek praporu, jeho velení rozhoduje, kdy a kde nás nasadí a jaké úkoly budeme plnit. Není to jen o střílení, v dnešní době jsme často předsazené oči jednotek, sbíráme informace. Naše pozorovací schopnosti jsou díky vybavení, kterým disponujeme, lepší, než mají běžné jednotky,“ popsal.

Odstřelovači pracují s monokulárními dalekohledy s až sedmdesátinásobným zvětšením, optickými zaměřovači, termovizemi a různými prostředky nočního vidění. „Díky našemu přístrojovému vybavení jsme schopni obraz z bojiště okamžitě přenášet v digitální podobě, vidí ho další jednotky včetně velitelství,“ přiblížil velitel skupiny odstřelovačů žateckého praporu.

Její příslušníci mají k dispozici moderní techniku, ne vždy je ale její využití na bojišti možné. Jak ukazují zkušenosti z války na Ukrajině, kde proti sobě stojí dvě moderní armády, musí se umět týmy odstřelovačů obejít i bez ní. Elektroniku je totiž možné poměrně lehce detekovat a odhalit tak pozici „snajprů“. V takovém případě jsou v dané chvíli nepoužitelní a musí co nejrychleji z místa zmizet, než se na ně snese palba nepřítele. Ostatně vyhledat na bojišti nepřátelského „snajpra“ a rozkrýt jeho polohu, je častým úkolem samotných odstřelovačů.

Tank T-72 české armády
KVÍZ: Tanky, děla, letadla. Vyznáte se ve výzbroji Armády České republiky?

Ti fungují jako skupina rozdělená na týmy. „V minulých letech byla zavedená praxe dvoučlenných týmů, s rozvojem moderních technologií hodně často pracujeme v tříčlenných. Dva jsou střelci, třetí člen týmu je řídí, je pozorovatelem a stará se o přístroje, případně o přenos dat. V týmu jsou ale všichni střelci a všichni pozorovatelé, pokud je potřeba, úkoly si vymění,“ popsal velitel skupiny odstřelovačů.

Na systém tříčlenných týmů přešly vyspělé armády, například izraelská nebo americká. A využívají ho i Ukrajinci ve válce s ruskými vojáky. Není to ale žádné dogma, odstřelovači musí umět pracovat samostatně nebo třeba ve dvojicích.

Zmíněný konflikt na Ukrajině či současné boje v Izraeli jsou pro české odstřelovače cenným zdrojem informací. „Obecně se dá říct, že každý konflikt je pro nás cenný zdroj informací. Dozvíme se, co na bojišti funguje a co nefunguje,“ řekl velitel odstřelovačů 41. praporu.

Vojenští odstřelovači téměř neustále cvičí, a to jak v otevřené a zalesněné krajině, tak i zastavěných oblastech. Střílí se na statické i pohyblivé platformy, z místa, z jedoucích aut či člunů nebo letících vrtulníků.

Žatecká 4. brigáda rychlého nasazení má nového velitele. Z funkce po dvou letech odchází brigádní generál Jan Štěpánek, vystřídá ho plukovník Jiří Líbal. Armáda připravila na 20. října slavnostní nástup zhruba pěti stovek vojáků v centru města, kterého se
Centrum Žatce zaplnili vojáci, při slavnostním aktu se měnili velitelé brigády

Nedávno čeští odstřelovači cvičili v rakouských Alpách. „Cvičení bylo zaměřené na střelbu pod vysokým úhlem, ať už nahoru nebo dolů. Stříleli jsme i přes údolí, což je kvůli povětrnostním podmínkám specifické. V Čechách takové možnosti nácviku nemáme,“ přiblížil velitel odstřelovačů.

Letící střelu ovlivňuje řada faktorů, hlavně počasí. K vlivu větru nebo tlaku musí odstřelovač počítat také s nadmořskou výškou, podstatné jsou světelné podmínky. Úspěšný zásah je závislý na dobré přípravě, na balistických propočtech. Někdy je kvůli větru a dalším okolnostem třeba vystřelit i několik metrů vedle cíle, vítr na něj střelu „zanese“. V některých extrémních případech je to až dvacet metrů.

V médiích se v souvislosti s válečnými konflikty posledních let objevily zprávy o rekordech a nejdelších zásazích odstřelovačů. Hlavně v souvislosti s Afghánistánem, kde odstřelovači spojeneckých armád likvidovali v tamních horách příslušníky Tálibánu nebo Islámského státu na vzdálenosti kolem tří kilometrů. 

Čeští odstřelovači trénovali v Alpách.
Čeští odstřelovači cvičili v Alpách. Žatečtí vojáci mezi nimi nechyběli

„Obecně záleží, v jakých podmínkách se střílí. Ve vysokých horách je řidší vzduch a vlivy na střelu jsou menší než v nižších polohách. Zásahy na vzdálenosti kolem tří kilometrů ale nejsou běžné, jsou hodně o štěstí,“ přiblížil velitel skupiny odstřelovačů žateckého praporu. V této divoké zemi spojeneckým specialistům hrálo do karet také to, že se mohli při střelbě na velké vzdálenosti spolehnout na svou moderní techniku. Nemuseli se obávat, že je technicky zaostalejší protivník při použití elektroniky odhalí.

Odstřelovači žateckého praporu disponují různými zbraňovými systémy s několika rážemi, multikaliberními puškami. Na nich se dají měnit hlavně, závěry, zásobníky. Menšími kalibry se střílí na několik set metrů, větší ráže s vyšší energií střely zpravidla slouží na delší vzdálenosti. I přesahující dva kilometry. „Odstřelovači žateckého praporu jsou schopni na 1500 metrů trefit terč velikosti papíru A4,“ sdělil jejich velitel.

Větší ráže, kolem 12 milimetrů, se používají i jako antimateriální zbraně k likvidaci lehce obrněných cílů a techniky nepřítele. Střelci mají k dispozici různou munici – průbojnou, tříštivovýbušnou nebo zápalnou. „Laicky řečeno, odstřelovač je schopný poslat na vzdálenost dva kilometry malý granát,“ popsal velitel těch žateckých.

Václav Vašek na vzpomínkové akci
Projev u žateckého památníku má dohru. Armáda končí spolupráci se svazem letců

Stát se odstřelovačem může prakticky každý voják, který o to má zájem a předpoklady. Obrok probíhá v Armádě ČR centrální výběrové řízení, účastníci se podrobí pod zátěží střeleckým, fyzických a psychologickým zkouškám. Když uchazeč řízením úspěšně projde, čeká ho osmitýdenní základní odstřelovačský kurz. Každý týden se vyhodnocuje, neúspěšný účastník může být v jeho průběhu vyřazen. Na konci kurzu je zkouška, pokud ji voják zvládne, stává se odstřelovačem.

Je o práci u odstřelovačů zájem? Překvapivě moc ne. „Roky se potýkáme s tím, že naše skupiny mají docela vysoký věkový průměr. Mladí kluci o tuto profesi nejeví zájem, možná je to tím, že naše společnost obecně zpohodlněla. Tato práce je hodně náročná po psychické i fyzické stránce, jsme navíc časově hodně vytížení. Na druhou stranu díky vyšší hodnosti a odborné specializaci mají odstřelovači v české armádě vyšší plat než běžní vojáci mechanizované jednotky,“ sdělil velitel žatecké skupiny.

Kromě 4. brigády rychlého nasazení jsou skupiny odstřelovačů v dalších jednotkách Armády ČR, disponují jimi také policejní Útvar rychlého nasazení nebo „zásahovka“ celní správy. „Spolupracujeme spolu, provádíme součinností výcviky. Nedá se říct, kdo je lepší odstřelovač, zda policejní nebo vojenský. Každého práce je jiná,“ přiblížil velitel skupiny odstřelovačů žateckého praporu.

Mohlo by vás zajímat: Co dělat, když potkáte u Žatce na silnici Pandury? Mnozí řidiči to nevědí

Zdroj: Armáda ČR