Má na starosti, coby pověřený ředitel, turistickou sekci i restauraci s minipivovarem. V obou částech Chrámu chmele a piva v Žatci došlo ke změnám, další se plánují. „Žatec, jeho chmelařská tradice a pivo mají obrovský potenciál. Pracujeme na tom, abychom do města a k nám do Chrámu chmele a piva dostali víc turistů,“ říká v rozhovoru pro Týdeník Lučan Ondřej Baštýř.

V Čechách zahraniční turisty láká hlavně Praha a pak několik dalších míst. Top destinacemi jsou Kutná Hora, Český Krumlov, možná Karlovy Vary. Jak je těžké se mezi taková místa dostat?
Těžké, velmi těžké. Přesvědčit největší hráče na trhu cestovního ruchu, aby začali vozit své klienty do Žatce, je obtížné. Pokud sem mají jezdit, musí být z jejich pohledu všechno dokonalé. A to v Žatci není. Dostat se do tohoto světa je nesmírně obtížné.

Ondřej BaštýřZdroj: Deník / Petr KinštCo tedy pro zvýšení počtu turistů děláte?
Zvýšili jsme naše marketingové úsilí, aby se o nás více vědělo. To byla činnost, na kterou se dřív tolik nemyslelo. Často slýcháme, že máme co ukazovat, ale neumíme se prodat. Žatecký chmel a tradice mají přitom obrovský potenciál. Pracujeme na tom, abychom do města a hlavně k nám do Chrámu chmele a piva a Chmelařského muzea dostali víc turistů a rozšiřovali tak povědomí o našem zeleném zlatu.

Jak konkrétně?
Napojili jsme se na různé zdroje, které k nám mohou turisty přivést. Byli jsme například na řadě tuzemských i zahraničních veletrzích cestovního ruchu. Ještě se chystáme na veletrh do Varšavy a Soulu a Busanu v Korei. Prezentovali jsme se na řadě dalších akcí, rozjeli jsme spolupráci s Českou centrálou cestovního ruchu, tedy se státní organizací CzechTourism. Rodí se partnerství s plzeňským Prazdrojem. Rozjíždíme větší spolupráci s partnerskými městy Žatce. Vylepšili jsme webové stránky Chrámu chmele a piva. S prací, která se v poslední době odvedla, můžeme být spokojeni. Věřím, že se projeví na růstu turistů. Zaseli jsme semínka, doufáme, že v dalších letech budeme sklízet.

Zastavme se třeba u spolupráce s partnerskými městy. Jak bude konkrétně vypadat?

Třeba s představiteli německého městečka Thum se domlouváme, že bychom se střídali v pořádání společného pivního festivalu, beerfestu. Mají o to zájem, naše pivo jim chutná. Idea je menší akce s kulturním programem, několika lokálními i německými pivovary, soutěže, odborná degustace a spojení české a německé pivní kultury. Termín domlouváme někdy před letními prázdninami. Je předpoklad, že z Německa dorazí spousta lidí.

A co třeba spolupráce s Prazdrojem. Co se rýsuje?
Prazdroj používá na výrobu piva samozřejmě i žatecký chmel a měl by zájem svou expozici, kterou navštěvuje velké množství lidí, obohatit o chmelovou část s odkazem na návštěvu našeho města. To by nám mohlo přinést další turisty. Momentálně jsme domluveni na výměně letáčků a ve fázi úvah jsou i další náměty na budoucí spolupráci.

Chrám chmele a piva v Žatci funguje téměř deset let. Nepřemýšlíte třeba o nějakých změnách v expozicích?
Musíme hlavně vyřešit chmelový maják, ve kterém nefunguje 3D projekce ve výtahu. V tubusu jsou dva drahé projektory, počítačová technika. Bohužel už jsou za hranicí své životnosti a jsou téměř neopravitelné. Technologie je zastaralá. Poruchovost a nákladovost je tak vysoká. Máme doporučení od odborné firmy, která se tím zabývá, abychom pořídili digitální technologii. Kromě úspor za opravy nám to přinese i možnost modifikace projekcí. Chtěli bychom projekce zase rozjet, ale stojí za zamyšlení, zda se nezabývat technologickým vybavením prohlídkového areálu komplexně. Přece jen už zastarává a potenciál zvyšování návštěvnosti je vysoký. A s tím souvisí i případné změny v expozicích. Maják by ale měl být prvním krokem. Snad už příští turistickou sezonu.

Zámek v Pátku nad Ohří na archivním snímku
Medovinobraní a další expozice. Zapomenutý zámek v Pátku chce víc lákat

Když jsme u města, Chrám chmele a piva se neobejde bez několikamilionových příspěvků z jeho strany. Co s tím?
Aby nebyla turistická část závislá na příspěvku, musela by být současná návštěvnost odhadem trojnásobná, což není nemožné. Čím víc turistů, tím víc peněz a tím bude klesat závislost na finančních zdrojích z města. Turistů by mělo přibývat díky naší lepší práci a propagaci a snad i vstupu města do UNESCO. Cíl je, aby Chrám vytvářel zisk. To je ale dlouhodobá záležitost.

Na počátku byla vize, že restaurace s minipivovarem bude dotovat turistickou sekci. To se nedaří.
Tahle představa dává smysl. Vlivem řady okolností už od počátku realizace a průběhu projektu se to reálně nedaří. Plány jsou bohužel někdy v rozporu s realitou. Řešení vidím právě ve vstupu do UNESCO.

Jaký byl letošní rok v Chrámu chmele a piva?
Letošek by pro nás hlavně ve znamení personálních a provozních změn. Prošla jimi turistická i restaurační část. Vytvořily se nové týmy lidí počínaje vedoucími pracovníky, konče průvodci či personálem v restauraci.

Co se pro návštěvníky zlepšilo?
Zlepšili jsme mnoho věcí. Například jazykovou vybavenost průvodců, zvedla se i úroveň prohlídek. Klíčový byl v tomto příchod Karla Havelky, který dal dohromady úplně nový tým průvodců a rozjíždí na poli turistických projektů řadu věcí.

Jak je těžké v Žatci sehnat kvalitního průvodce?
Těžké to je, mnohdy je to spíš o štěstí a náhodě. Většina našich průvodců jsou studenti žateckého gymnázia. Jsou u nás rok, dva, pak odcházejí na vysokou školu. Musíme tedy skoro stále hledat nové a zaučovat je. Musí mít nějakou znalost, přehled, osobní přístup, organizační schopnost. Určitě není lehké v osmnácti letech mluvit před skupinou lidí, zaujmout je tak, aby vám na konci prohlídky tleskali. Na druhou stranu je to pro ně obrovská zkušenost, získají sebevědomí a schopnost se vyjadřovat. 

RC modely u Prioru v Mostě.
Tip na sobotu 5. října: Modeláři v Lipenci

Dnes je v módě zážitková turistika. Co na toto téma nabízí Chrám?
Na našich webových stránkách máme o zážitcích v Žatci a okolí celou sekci. My sami nabízíme třeba prohlídku minipivovaru s ochutnávkou piv, lákáme na expozici sladovnictví, prohlídku Chmelařského muzea, Žateckého pivovaru. V budoucnu chceme obnovit a více propagovat atrakci průlezu komínem. Navazujeme v rámci tohoto tématu spolupráci s firmou Offroad safari z Mostu, která nabízí zážitkovou turistiku v regionu. Tématika chmele a piva se jim líbí.

Brzy skončí takzvaná udržitelnost projektu Chrámu chmele a piva, mimo jiné budete moci začít prodávat pivo z minipivovaru i někde jinde než ve vaší restauraci. Počítáte s tím?
Problém minipivovaru je ten, že sice uvaří pivo, ale nemá ho kam dát. Tím je i nabídka v restauraci omezenější. Líbilo by se mi mít v restauraci nastálo víc piv na čepu, ale pokud chceme zachovat kvalitu, není to možné. Kapacita nám to neumožňuje. Jakmile skončí udržitelnost, tak se pivovaru nabízejí nové obchodní příležitosti. Řešíme, co nám naše možnosti dovolí. Někdo ale musí zajistit marketing, obchod, provoz. Minipivovar s restaurací je pro nás stále doplňková činnost, jediným pracovníkem minipivovaru je v současné době sládek. Ideální vidím partnerství s nějakou restaurací v Praze.

Vedle Chrámu se letos otevřela nová restaurace s minipivovarem Pioneer. Vnímáte to jako konkurenci?
Ne. Dělají jiný styl piv, je jedině dobře, že nabídku v Žatci doplnili. Atraktivita náměstí Prokopa Velkého je větší, lidé si mohou vybrat. Pioneer vaří piva typu Ale, tedy svrchně kvašená piva, my spíše klasické ležáky, tedy spodně kvašená piva.

Jsou nějaké možnosti rozvoje vašeho minipivovaru?
Já je vidím v objektu bývalého posádkového domu armády, jehož areál přiléhá k náměstí Prokopa Holého. Ideální místo jako pobočka našeho minipivovaru. V jeho sklepích velké pivní tanky, možná pivní lázně a další turisticky atraktivní věci spojené s pivem včetně ubytovacích kapacit. Byl by to další krůček k tomu, aby se z náměstí Prokopa Velkého stala taková žatecká Stodolní.

Ilustrační foto.
Chytrá města? Vychytávky zavádějí postupně Lounech i Žatci

Nový tým lidí je kromě turistické sekce i v restauraci. Odchází Matyáš Stanislav, který před rokem a půl přišel jako šéfkuchař a přinesl změny.
Ano. Přinesl několik pozitivních změn a já bych mu chtěl za jeho práci poděkovat. Sehnat kvalitní kuchaře je problém a i s přihlédnutím k ekonomickým důvodům nové nebudeme přibírat. Sázíme na současný tým. Vše je o přístupu k práci, o ekonomickém a efektivním plánování a samozřejmě o kvalitě surovin a služeb. Nechceme jít ale znova cestou polotovarů a plných mrazáků, proto mírně snížíme nabídku a trochu upravíme jídelníček. Stále budeme pivovarská restaurace, dál chceme vařit typickou českou gastronomii. Zároveň jsme připraveni část nabídky pravidelně měnit tak, jak chce zákazník.

Součástí Chrámu je i klášterní zahrada a Galerie Sladovna.
Vytíženost zahrady se zvyšuje. Chodí tam stále víc lidí, koná se v ní řada svateb, využívají ji místní spolky. Kolegyně z naší Galerie Sladovna tam vymýšlí projekt moderního Land Artu tak, aby v zahradě byla díla umělců. Chceme, aby Sladovna byla přirozenou součástí prohlídek Chrámu. Snažíme se zvýšit její návštěvnost. Konají se v ní koncerty, promítají filmy, realizují přednášky. Pořád se tam něco děje, snažíme se být aktivní. Proto doporučuji sledovat náš web a sociální sítě.

Ondřej BAŠTÝŘ
- Je mu 40 let, vystudoval Obchodní akademii Žatec a Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava.
- V Chrámu pracuje od roku 2013, předtím pracoval jako učitel na Obchodní akademii Žatec.
- Místní sportovní veřejnosti je znám jako fotbalový brankář, chytal za týmy Slavoj Žatec, Havran Kryry a FK Vroutek.