Paní M. Mecnerová se narodila v Divicích, ale většinu života strávila v Dobroměřicích. „Žili jsme velmi skromně. Tatínek umřel, když jsme byli malí, a maminka měla co dělat, aby nás uživila. Nejvíce jsme se těšili na Vánoce. Maminka vždycky koupila uzenáče a já už jsem uždibovala odpoledne. V jedenácti letech si mě k sobě vzala teta do Dobroměřic, protože žila sama,“ začala vzpomínat oslavenkyně.

Do Loun se oslavenkyně i s manželem přestěhovali před 21 lety. „Manžel říkal, že už se nechce starat o topení a chtěl mít blíž do města. Tak jsme se rozhodli, že se přestěhujeme do Loun,“ pokračovala M. Mecnerová. Společně s babičkou oslavila narozeniny její početná rodina. M. Mecnerová vychovala dvě děti, má tři vnoučata a tři pravnoučata. Celý život těžce pracovala. „Nejdříve jsem pracovala hodně na poli, pak jsem vařila v dětském domově. Ani jsem nechtěla odejít do důchodu. Také jsem nějakou dobu prodávala v trafice v Dobroměřicích a v Lounech,“ vyprávěla jubilantka.

M. Mecnerová věří, že se dožije vysokého věku. „Trápí mě trochu kolena a nedávno jsem byla nemocná. Ale chci tu být do 100 let, aby Louny měly další stoletou paní,“ smála se oslavenkyně. Panu starostovi si postěžovala na chybějící lavičky před domem, kde bydlí, a na to, že ve městě není stálá ambulantní pohotovostní péče pro dospělé. Zároveň ale pochválila lékaře na interně, kteří ji přijali s vysokými teplotami. Popřát M. Mecnerové k životnímu jubileu přišly i její kamarádky. „Chodíme si sedávat na lavičku, kde klábosíme. Vždycky je hodně veselo,“ dodala oslavenkyně.