Pacient pomohl onkologii získat padesát tisíc

Již po čtvrté běžel bývalý pacient chomutovské onkologie Miroslav Kalina „Běh o život“. Oddělení tak vyběhal úžasných padesát tisíc korun. Na své zachránce totiž nezapomněl ani po jedenácti letech.

Muž, kterému lékaři jednoho dne oznámili, že má rakovinu nepřestal bojovat a svůj boj o život vyhrál. Na onkologické oddělení ale nezanevřel a často se sem vrací. Pacientům, které postihne stejný osud, chce totiž zlepšit podmínky, ve kterých se léčí.

Vymyslel proto „Běh o život“, díky němuž získává peníze pro chomutovskou onkologii. Od západu na východ díky němu proběhne téměř celou Českou republiku. Za osm dní tak uběhl téměř pět set kilometrů. Z Kyselky běžel přes Klášterec nad Ohří, Kadaň a sousední Žatec až do Ostravy.

Výtěžek z letošního běhu bude použit na rekonstrukci sociálního zařízení onkologického centra. Od vedení nemocnice dostal za odměnu poděkování a červené víno, které podle odborníků léčí. Primářka onkologického centra Martina Chodacká Miroslava Kalinu vyzdvihuje. „Je to pro nás dobrá reklama. Vyléčený pacient, který může dělat to, co dělá,“ řekla při předávání šeku.

Kdo by chtěl pomoci chomutovské onkologii a potažmo jejím pacientům může se podívat na stránky občanského sdružení www.behozivot.cz.

„Příští rok poběžím pro onkologii znovu,“ říká bývalý onkologický pacient a letitý sponzor chomutovské onkologie Miroslav Kalina

Letos už jste běžel po čtvrté. Připomeňte čtenářům, jak vás to vůbec napadlo?
Jsem tenisový trenér. K tomu jsem začal také běhat. A právě při běhání mě tato myšlenka spontánně napadla.

Byl letošní běh něčím specifický? Máte nějaké speciální zážitky?
Zážitků bylo hned několik, ale ty nejsou publikovatelné. Letos poprvé se mnou jel můj kamarád na kole, takže jsem poprvé neběžel úplně sám. Což je zcela jiné.

Stává se vám, že vás někdo osloví, aby vás poprosil o radu, či si vyslechl váš příběh.
Sem tam se někdo ozve. Jednou mi poslal dopis i nějaký vězeň z Valdic.

Co byste vzkázal pacientům, kteří jsou na tom teď podobně, jako vy před léty?
Je to těžké, každý člověk je jiný, každý je individualista. Mě hrozně pomohlo, když jsem se stále ptal: „Proč zrovna já?“. Odpověď byla jednoduchá: „Prostě proto“. Je to o tom, nevzdat se a bojovat.

Co vás žene dál? Ještě vás nenapadlo, že byste s běháním o život přestal?
To mě napadá každý rok, když doběhnu.

Kolik takových běhů máte tedy ještě v plánu?
Příští rok poběžím ještě určitě. Kamarád mi slíbil, že pojede zase se mnou. Jinak musím běžet ještě minimálně jednou. Na sociální zařízení na onkologickém oddělení je potřeba ještě 400 000 korun, takže uvidím, kolikrát ještě budu muset vyrazit.

Více o čtvrtém ročníku běhu najdete ZDE