Kvůli snížení množství vypouštěného oxidu uhličitého do ovzduší mají členské státy Unie přejít z benzínových a naftových motorů na alternativní paliva. Výstavba komplexu na Žatecku je jedním ze strategických projektů v kraji. Dalšími jsou například gigafactory na Chomutovsku nebo revitalizace uhelného dolu ČSA na Mostecku. 

Za projektem s názvem H2 Triangle stojí společnost For H2Energy. Od majitele zóny, Ústeckého kraje, chce koupit dvanáctihektarový pozemek ve středu areálu vedle hasičské stanice. „V rámci projektu bychom chtěli postavit vývojové centrum na vodíkové systémy a aplikační haly. Pro testování chceme vyrábět vlastní vodík. Plánujeme vystavět i čerpací stanici pro auta s vodíkovým pohonem,“ popsal zástupce společnosti For H2Energy Tomáš Krenc.  

Podle současného harmonogramu by se továrna měla začít stavět v roce 2023, s uvedením do provozu se počítá v tom následujícím. Zaměstnanci se mají v první etapě počítat v desítkách. 

Vodík vyprodukuje elektrolyzér, k výrobě je třeba voda a elektřina. „Aby měl celý projekt smysl, půjde samozřejmě o elektřinu zelenou. Tu primárně získáme z fotovoltaiky, panely umístíme na střechy a stěny hal,“ vysvětlil Krenc. Pokud nebude svítit slunce, chce společnost nakupovat přes distribuční síť „zelenou“ elektrickou energii přímo od výrobců, například provozovatelů větrných elektráren. Zbytkem po proměně vody na vodík je kyslík, který se vypustí do vzduchu. „V další fázi plánujeme i jeho využití. Také je to energie,“ dodal Krenc. 

Společnost For H2Energy chce podle jeho slov v zóně Triangle investovat i do vývoje technologií a výrobních zařízení spojených s vodíkem. „Životnost a účinnost dnešních elektrolyzérů k proměně vody na vodík nebo palivových článků, které v autech mění vodík na elektrickou energii, jsou předmětem dalšího vývoje. Také na to bychom se chtěli v našem vývojovém centru zaměřit,“ vysvětlil s tím, že na projektu má spolupracovat Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Dalšími partnery jsou fond Hydrogen 1, který pro investici v první etapě za 600 milionů korun zajistí financování. Partnerem je také společnost Cheminvest, kde je Tomáš Krenc jednatelem. „S vodíkem Cheminvest pracuje pětadvacet let, dlouhé roky podniká v oblasti výstavby v chemii a energetice,“ vysvětlil. 

Auta na vodík jsou v Česku zatím spíš raritou. Jejich rozšíření brání také neexistující síť čerpacích stanic. První veřejné vodíkové pumpy se teprve připravují, také společnost For H2Energy a Cheminvest se chce zapojit do jejich výstavby v Ústeckém kraji. „Rádi bychom naším projektem přispěli ke snížení emisí oxidu uhličitého přímo v zóně Triangle. Je tam velká kamionová doprava a řada výrobců a dalších potenciálních investorů, které zelená energetika zajímá. Tlaky na přechod nákladních aut od naftových motorů na elektrické a vodíkové sílí, pokud v zóně postavíme čerpací stanici na vodík, budou tam moci začít jezdit i tyto kamiony,“ vysvětlil. 

Ústecký kraj uvedený záměr v zóně Triangle zařadil mezi deset strategických projektů určených pro případné financování z připravovaného operačního programu Spravedlivá transformace. Z něj půjdou miliardy korun do Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Z regionu se o evropské peníze bude ještě ucházet ČEZ pro svou gigafactory na výrobu baterií v Prunéřově na Chomutovsku, těžbu lithia na Cínovci na Teplicku nebo společnost Sev.en Innovations na revitalizaci hnědouhelného lomu ČSA nedaleko Mostu. V seznamu je i projekt Dopravního podniku města Ústí nad Labem, který plánuje nákup autobusů právě na vodík. 

Letošní průzkum Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje a Inovačního centra Ústeckého kraje ukázal, že obce a města v regionu mají do roku 2030 zájem až o 33 autobusů na vodík a o 50 zařízení komunální techniky s vodíkovým pohonem. Největší zájem o vodíkem poháněné autobusy mají podle krajské Vodíkové platformy Ústí nad Labem a Dopravní společnost Ústeckého kraje. 

„Vodík jako alternativní, ekologické palivo pro veřejnou dopravu a komunální techniku je perspektivní. Vzniká tu v průmyslu jako vedlejší produkt a je škoda ho nevyužít. Když bude do budoucna ještě zelený, jedině dobře,“ sdělil ředitel inovačního centra Martin Mata.  V průmyslové zóně Triangle u Žatce nyní působí 13 firem, které zaměstnávají více než pět tisíc lidí. Z celkové plochy 364 hektarů zbývá na prodej 62 hektarů volných ploch.