Zatímco historické budovy a památky v menších obcích většinou chátrají, ve městech se daří do historických zón investovat několik set tisíc korun ročně.

Peníze jdou ze státní kasy, z rozpočtů obcí a část investují také vlastníci. V rámci státní finanční podpory v Programu regenerace Městských památkových zón a rezervací města přispívají vlastníkům kulturních památek fyzickým a právnickým osobám minimálně 10% z celkových nákladů na obnovu kulturní památky.

Žatec investuje ze svého rozpočtu bezmála dvě stě tisíc korun. „V letošním roce žatecká radnice investuje z městského rozpočtu 193 tisíc korun, 1,1 milionu korun zaplatí sami žadatelé a 415 tisíc korun jde od státu,“ uvedl místostarosta Žatce Aleš Kassal.

Podle místostarosty se radnice dokáže vesměs s vlastníky domluvit. Například v loňském roce se po několika letech začal opravovat Hošťálkův dům na žateckém centrálním náměstí. „Považuji to za významný krok. Na jednání, kde jsem byl loni účasten, jsem mu vysvětlil, že situace je už neúnosná a budeme nuceni podniknout nepříjemné právní kroky. Možná to byla shoda okolností, ale v příštích měsících se práce hodně pohnuly. Co nešlo roky, bylo najednou za pár měsíců hotovo. Majitel svým přístupem významně přispěl ke zkrášlení centra města,“ řekl Aleš Kassal.

V Lounech jde z rozpočtu města na památkovou zónu částka 200 tisíc korun. V letošním roce budou prostředky investovány do dvou domů v Poděbradově ulici. „Finanční prostředky jsou určeny na úhradu prací zabezpečujících uchování souhrnné památkové hodnoty kulturní památky, tedy uchování autenticity původního stavu užitím tradičních materiálů a technologických postupů při jejich opravě,“ dodala Ivana Hádková, vedoucí odboru rozvoje města Městského úřadu Louny.

Na obnovu českých památek stále není dost peněz

Praha/ Vláda letos vyčlenila ze státního rozpočtu téměř 860 milionů korun na obnovu a údržbu českých památek. Oproti minulým letům to znamená nárůst o dvě stě šedesát milionů.

Pořád to ale není dost. „Přestože došlo k určitému nárůstu finančních prostředků pro památkové programy, a činí tedy 858 milionů korun, ideální by byla částka zhruba třikrát vyšší,“ řekl Deníku mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar.

Národní památkový ústav eviduje přes 44 a půl tisíce nemovitých památek, z nichž 630 památek nebo jejich částí je v opravdu alarmujícím stavu. Česko se ale navzdory tomu může pochlubit dvanácti památkami zapsanými na seznamu UNESCO.

Samotná organizace ale poskytuje finanční prostředky jen do rozvojových zemí, údržbu českých památek tedy musí platit výhradně stát, potažmo jednotlivé obce. Výjimku tvořily pražské a českokrumlovské památky zničené povodněmi v roce 2002, kdy UNESCO s finanční pomocí neváhalo.

(zdv)