Ve 49 letech prodělal Pavel Koreň těžkou formu mozkové mrtvice, je upoután na invalidní vozík, téměř se nehýbe, nechodí, nemluví. Bez pomoci ostatních se neobejde. Aby ho rodina mohla někam dopravit, potřebuje speciálně upravené auto. Na jeho koupi nemá peníze, prostřednictvím sbírky na internetu prosí veřejnost o pomoc.

Další informace a možnost přispět najdete
na stránkách donio.cz.

„Auto nám pomůže zejména k cestám na rehabilitaci, k lékařům a za rodinou,“ vysvětlila Pavlova přítelkyně Alena Vohánková. „Máme pronajatou zahradu kousek za Žatcem, kde jsme všichni rádi trávili čas, ale je těžké se tam bez auta dopravit. Pavel má bezmála dva metry a s vozíkem se do běžného auta nedostane. Rádi bychom koupili speciálně upravené auto Volkswagen Caddy Maxi v ceně 867 tisíc korun,“ dodala.

S Pavlem spolu žijí 11 let, vychovávají devítiletou dceru Márinku. Společně s Pavlovou dcerou Barborou z prvního manželství se rozhodly založit sbírku. Zatím do ní přispěla necelá stovka dárců, vybrala se zhruba desetina potřebné částky. „Márinka přišla o plnohodnotného tátu a byla bych všem vděčná, kdybyste nám pomohli vrátit náš život alespoň trochu do normálu. Naše dcerka je pro Pavla velkou motivací, tráví spolu hodně času a společný pobyt venku v přírodě je pro nás tři malou velkou radostí,“ popsala Alena Vohánková.

Pavlovy zdravotní problémy začaly před dvěma roky na začátku října, stěžoval si na bolesti hlavy a v řeči zadrhával. Lékaři na neurologii v Chomutově konstatovali, že proběhla tranzitorní ischemická ataka, tedy slabá mozková mrtvice. I přes nasazení léků se jeho stav po několika dnech prudce zhoršil, Pavel skončil na oddělení ARO s respiračním selháním a v umělém spánku. Prodělal těžkou formu mozkové mrtvice v kmeni, který je zodpovědný za základní životní funkce. Zůstal zcela ochrnutý. Rok byl na oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče, loni před vánoci se Alena Vohánková rozhodla vzít Pavla domů. „Dnes zvládne sedět pět až šest hodin v křesle bez opěry hlavy, proleženiny se zahojily, přibral několik kilogramů, chce chodit ven, avšak stále nemluví a nehýbe se. Komunikuje kýváním hlavy na odpověď ano/ne,“ popsala.

Rodina bydlí ve třetím patře bez výtahu, ale podařilo se zajistit plošinu na schody, vozík a závěsný systém v bytě, který umožňuje Pavla přesunout do koupelny a obývacího pokoje. „Denně s Pavlem cvičím a protahujeme celé tělo, ale kvůli našemu výškovému rozdílu není jednoduché s ním manipulovat. Pokud by nějaké peníze přebývaly, půjde zbytek na intenzivní rehabilitaci a elektrický pohon na vozík, jelikož už i mírný kopec mi dělá problém zvládnout vytlačit,“ vysvětlila Alena Vohánková.