Zázemí najde v historické budově střední zemědělské školy, nabídne veřejnosti, studentům a žákům různé vzdělávací programy. Plzeňská Techmania nebo liberecká iQLandia v menším provedení má v Žatci sloužit celému Ústeckému kraji. Vybuduje ho město, za jeho vznikem stojí Žatečan RNDr. Pavel Pintr Ph.D., který pracuje v Akademii věd České republiky. „Centrum má sloužit pro vzdělávání dětí ze Žatce a okolí,“ říká.

Kdy vás napadla myšlenka vybudovat v Žatci přírodovědné centrum?
Tato myšlenka ve mně zrála poměrně dlouho. Když se člověk podívá na ostatní české kraje, většina z nich má nějaké velké vzdělávací zařízení, kam mohou chodit studenti ale i rodiny s dětmi. Například Techmanie v Plzni nebo iQLandie v Liberci. V Ústeckém kraji ale nic takového není. V tomto je trochu zanedbaný, větší vzdělávací zařízení tady chybí. Přitom je dnes trend zaměřovat se při výuce na přírodovědné a technické obory. Ty mají prioritu. Proto vznikla myšlenka vybudovat vzdělávací zařízení v Žatci, které sloužilo celému kraji.

RNDr. Pavel Pintr Ph.D.
V Žatci žije od narození, je mu 39 let. Vystudoval tamní obchodní akademii, na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci získal titul Mgr. v oboru optika a optoelektronika, titul RNDr. v oboru matematická fyzika a astrofyzika a Ph.D. v obor aplikovaná fyzika. V Akademii věd České republiky je zaměstnán od roku 2012, pracuje v Ústavu fyziky plazmatu, v oddělení Turnovské optoelektronické centrum. Spolupodílel se na výstavbě Přírodovědné observatoře na Prostředním vrchu v Kadani.

V bývalém klášteře v Žatci se chystá jiné vzdělávací zařízení – robotické centrum.
Ano. I to se chystá vybudovat město Žatec. Přírodovědné centrum s instalací Věda na kouli bude ale unikátní, v České republice dosud fungovala jen tři taková. My budeme čtvrté. Chceme se přiblížit modelu toho, které funguje v Třebíči.

Zmínil jste Techmanii v Plzni nebo iQLandii v Liberci. Předpokládám, že zařízení v Žatci ale nebude tak velké.
Nebude. S těmi se nemůžeme srovnávat už jen kvůli velikosti měst Žatce na jedné straně a Liberce a Plzně na druhé. Rozhodli jsme se jít do menšího formátu, který by byl pro město udržitelný i do budoucna, který si finančně může dovolit. Ale aby mělo smysl na poli vzdělávání.

Pracujete v Akademii věd České republiky jako optik a astronom. Takže přírodní vědy jsou vám jistě blízké.
Ano. K přírodním vědám inklinuji a tomuto oboru rozumím. Žatecké centrum bude mít dvě části. Ta hlavní a unikátní ponese název Věda na kouli. V reálu to opravdu bude koule uprostřed místnosti, na kterou se budou z každé strany posílat pomocí projektorů sférické obrazy. Vznikne tak 3D obraz podobný hologramu, tedy planeta uprostřed místnosti. Na ní budeme moci ukázat různé zajímavé děje a jevy. Třeba z pohledu meteorologie, geologie, geografie. Budeme moci žákům ukázat různé věci, které mají jen v učebnicích a občas si je jen těžko dokáží představit.

A ta druhá část?
Tu vytvoří digitárium, které bude zaměřené spíš na matematiku, fyziku a techniku. Jeho unikátnost vyplyne z toho, že v našem kraji se nacházejí klasická mechanická planetária, žatecké bude digitální a rozšířené o další obory. Kromě studia vesmíru projekční přístroje nabídnou třeba i výuku těla člověka, robotiky nebo podmořského světa.

To budou jistě zajímavé instalace.
Obě se doplňují. Ve Vědě na kouli se člověk na planetu podívá zvenku, jakoby na povrch Země. V digitáriu bude uvnitř a vtažen do děje na Zemi, bude sledovat, co se děje nad ním. Chybět nebude 3D projektor z holografickým obrazem, což je technologie budoucnosti.

Bude nové žatecké vzdělávací zařízení s Akademií věd České republiky spolupracovat?
Zařízení bude určené pro děti mateřských, základních i středních škol. Na nejmenší budou čekat vzdělávací pohádky, na ty starší různé programy úměrné jejich věku a učebním osnovám ve školách. Odpoledne bychom chtěli mít otevřeno dvakrát týdně pro veřejnost a několikrát za rok bychom rádi připravili science přednášky vědců z Akademie věd. Populární formou by s žáky besedovali na nějaké vědecké nebo technické téma. A odpoledne by mohla přijít na besedu veřejnost.

Kdo bude ve vzdělávacím centru provádět?
Počítáme, že chod centra bude zajišťovat ředitel a lektoři budou zaměstnáni na dohodu. Chceme zapojit aktivní učitele i učitele v důchodu nebo lidi z řad veřejnosti, kteří by se rádi chtěli seznámit s novou technikou a mají potřebné znalosti. Učitele chceme seznamovat s novými a inovativními učebními pomůckami, aby mohli se zařízením sami pracovat a použít ho ve vlastní výuce.

Bude se expozice v čase měnit?
Základní věci tam zůstanou pořád, ale výstavy budeme postupně měnit, doplňovat a rozšiřovat. Chtěli bychom v tomto také navázat spolupráci s Obchodní akademií a Střední odbornou školou zemědělskou, kde bude vzdělávací centrum sídlit. Rádi bychom, aby se do spolupráce s ním zapojili přímo studenti. Aby třeba vysadili nějaké exotické rostliny, které by se pak v centru ukazovaly, nebo aby připravovali výstavy na různá vzdělávací téma.

Vzdělávací centrum původně mělo být v budově bývalého posádkového domu armády.
Ano. Poskytnutá dotace z Ústeckého kraje je ale časově omezená a jelikož bývalý posádkový dům potřebuje větší stavební úpravy, které by i s přípravou trvaly několik let, museli jsme najít jiný objekt. Ředitel obchodní akademie Jiří Karas nám nabídl prázdné prostory historické zemědělské školy, které jsou pro nás příhodné. V budově jsou vysoké stropy, takže tam můžeme vybudovat jak digitální planetárium tak i Vědu na kouli.

Dá se očekávat, že do žateckého vzdělávacího centra budou jezdit školy z celého kraje. Chystáte spolupráci i s nějakou další?
Rozvíjíme spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Studenti čtvrtého ročníku by v žateckém centru absolvovali praxe, v rámci kterých by si připravili i nějakou zajímavou přednášku.

Zmínil jste, že na projekt přišla dotace z Ústeckého kraje. Kolik vše bude stát?
Žatecké vzdělávací centrum je jedním z partnerů projektu s názvem Podpora polytechnického vzdělávání a gramotnosti v Ústeckém kraji. Celkové maximální náklady, tedy jeho vznik a tři roky provozu, jsou vyčíslené na čtrnáct a půl milionu korun. Z toho by měla přijít prostřednictvím Ústeckého kraje dotace ve výši 95 procent od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Pět procent bude spoluúčast města, tedy zhruba sedm set tisíc korun.

Jak jste k těmto nákladům došli?
Jsou vypočítané hlavně na základě cenové nabídky oslovených firem, které jsou schopné tato zařízení dodat.

Budou potřeba nějaké stavební úpravy historické budovy zemědělské školy?
Ano. Ale jen drobnější, například nové podlahy nebo rozvody elektroinstalace. Město by měly stát maximálně půl milionu korun. Jednáme s Ústeckým krajem, aby se na nich také finančně podílel. A třeba i na pozdějším provozu. Mimochodem, budova je jeho majetkem.

Máte spočítané roční provozní náklady?
Jsou vyčíslené na milion tři sta tisíc korun až milion a půl. Nejsou v něm ale započítané případné výnosy ze vstupného, které můžeme začít vybírat po třech letech fungování projektu. Po skončení takzvané udržitelnosti.

Takže první tři roky tam budou mít lidé vstup zdarma?
Ano. Je to jedna z podmínek dotace. Připomenu, že hlavní myšlenkou je, že centrum má sloužit pro vzdělávání dětí ze Žatce a okolí. Zároveň má ukázat, že Žatec není jen nějaký skanzen spojovaný s pivem a chmelem.

Kdy je v plánu otevření centra?
Mluvit o nějakých termínech je dnes bohužel těžké. Projekt máme finančně zabezpečený. První peníze přijdou 1. května, ze kterých můžeme financovat přípravné a administrativní práce s ním spojené. Bude záležet na průběhu výběrového řízení na dodavatele zařízení, které bychom chtěli vypsat pokud možno co nejdřív. Pokud proběhne bez časových zádrhelů, mohli bychom otevřít na začátku příštího roku.

Kolik výukových programů centrum nabídne?
Bude jich celá řada. U Vědy na kouli máme v mezinárodní databázi několik tisíc programů. Většina je v angličtině, některé jsou namluvené v češtině. Je jich tolik, že programy máme zajištěné na roky dopředu. U digitária dostaneme v rámci prvotní investice do zařízení deset profesionálních pořadů, další si pak budeme vyrábět sami, abychom ušetřili. Profesionální programy jsou drahé, vycházejí na sto tisíc i víc za jeden pořad. Uvidíme, třeba se nám na ně podaří sehnat nějaké sponzory.