Sleduje tím dvě věci. Jednak zlepšení životního prostředí ve městě, jednak si bude moci vrácené peníze z půjček od lidí ponechat a využít je na ekologické projekty. Konkrétně na revitalizaci parků. Čím víc lidí se tedy do kotlíkových dotací zapojí a půjčí si na ně, tím větší příjem pro město.

Lidé v Žatci mohou na výměnu kotle získat téměř 130 tisíc korun, dalších až 200 tisíc si mohou půjčit. Podpora je určená na výměnu starých kotlů na tuhá paliva za tepelné čerpadlo či biomasový nebo plynový kotel. V roce 2022 začne v ČR platit zákaz používání starých kotlů na tuhá paliva pro vytápění rodinných domů. „Půjčku může využít ten, kdo nemá vlastní prostředky na výměnu kotle, ale i ten, kdo je má. Pomůže tím sobě i svému městu. Od roku 2022 budeme lidi se špatnými kotly trestat. Do té doby jim ale rádi pomůžeme,“ řekl žatecký místostarosta Radim Laibl.

On sám se zapojil do roznášení informačních letáků po domech v Žatci a jeho spádových vesnicích. „Zaměřili jsme se na ta místa, kde není zaveden plyn. Tam je předpoklad, že by lidé měli o výměnu starých kotlů za nové největší zájem,“ vysvětlil.

Radnice pro zájemce připravila setkání s kotlíkovým specialistou. „V současné době v Žatci pomáhám zpracovat třicítku žádostí o kotlíkovou dotaci. Zájemců každý den přibývá. Když to srovnám s jinými severočeskými městy, tak zájem lidí v Žatci je velký,“ sdělil specialista Jindřich Gabriel.

Lidé mohou využít jeho služby zdarma, pomůže s vyřízením agendy. Žádosti o kotlíkovou půjčku přijímají na žatecké radnici do 31. srpna, žádosti o dotace budou zájemci podávat elektronicky od 16. září.

Pokud si lidé na výměnu kotle od města půjčí, tak až obdrží peníze z dotace, přepošlou je jako první splátku. Zbytek pak mohou splácet deset let.

Kolik lidí si nakonec půjčí, není v tuto chvíli jasné. Město už ale ví, jak peníze využije. „Chceme řešit komplexně parky po celém městě. Ne jen obnovu zeleně, ale i komunikace a vodní plochy,“ uvedla už dřív vedoucí odboru rozvoje města Kateřina Mazánková. Navíc existuje myšlenka postavit zcela nový park u největšího sídliště na jižním okraji města. Pro parky chce město využít vydatný vodní zdroj, který se tam v podzemí nachází.

Při výstavbě sídliště v 80. letech 20. století se v Lipové ulici vyhloubila přibližně šest metrů hluboká studna. Do ní se svádí podzemní voda z okolí, která by jinak podmáčela základy paneláků. Voda se pak potrubím čerpá do prostoru Písečné ulice a dál do Čeradického potoka, který ústí do Ohře.

„Každých pět šest minut se spouští čerpadlo, které ze studny v Lípové ulici odvede dva tři kubíky vody. Je to velké množství. Tuto vodu bychom chtěli využít a zadržovat v retenční nádrži, kolem které by vznikl přírodní parčík u sídliště,“ popsala Gabriela Becková z odboru rozvoje žatecké radnice. Voda z nového parku by pak putovala do lokality Bufo, kdysi vyhlášeného místa s výskytem chráněných živočichů. Dnes je spíš skládkou a zarostlou džunglí. Z Bufa by voda samovolně tekla do níže položených parků pod nemocnicí. Díky novému zdroji by se vodní díla a plochy mohly obnovit. Zároveň s vodním zásobováním parků plánuje město také oživení zelených ploch.