„Prosíme, pomozte nám platit a zkvalitňovat zdravotní služby, jež hradíme z našich rozpočtů, které ale hojně využívají i lidé z vaší obce. Přispějte alespoň trošku.“ Podobně zní žádost Loun a Žatce na okolní města a obce. Ty ale dlouhodobě nereagují příliš vstřícně.

Louny chtějí žádat okolní starosty o příspěvek do fondu zdravotnictví, ze kterého chtějí financovat například pohotovost, Žatec by rád získal peníze pro jedinou nemocnici s akutní péčí v okrese Louny, kterou vlastní. Dva roky zkušeností s žádostmi ale nejsou v Žatci moc příznivé. A první signály lounské výzvy? Také spíše negativní.

„Bohužel, odezva na naše žádosti není taková, jak bychom si představovali,“ připouští pro Deník Čestmír Novák, ředitel žatecké nemocnice. Za dva roky se Žatci ozvaly čtyři města či obce. V roce 2010 poslalo Lipno 50 tisíc, Postoloprty 70 tisíc a Louny 100 tisíc korun. Letos přislíbily pomoc Lišany. A další? Nula. Některá větší sídla v okrese Louny neposlala ani korunu, i když služby nemocnice hojně využívají jejich občané. Většinou argumentují tím, že to není jejich povinnost, že zdravotnictví má zajišťovat stát a kraj a že mají napnuté rozpočty a musí platit další věci. Jenže… Kdyby se podobně zachoval i Žatec, už by byl pravděpodobně okres Louny bez nemocnice.

„Za peníze jsme zakoupili přístrojové vybavení pro operační obory, zejména laparoskopii. Peníze šly také na dětské a gynekologicko – porodnické oddělení,“ uvedl Čestmír Novák, kam příspěvky obcí putovaly.

Žatecká nemocnice přitom před časem prošla velkou finanční krizí a hledala zdroje všude. I u okolních měst a obcí. Odezva ale byla chladná. Několik let byla nemocnice ve velké ztrátě a aby mohla dál fungovat a lidé z celého regionu nemuseli dojíždět za péčí do Chomutova či Mostu, muselo město Žatec, jako vlastník, „napumpovat“ do nemocnice v roce 2010 patnáct milionů korun. Dalších přes 250 milionů dalo město do rekonstrukce celého zdravotnického zařízení v minulých letech, také letos se investuje do zateplení polikliniky a úpravy příjezdu před porodnici. Radnice také deklarovala, že je ochotna i nadále pomáhat, například s obnovou přístrojového vybavení.

V současnosti se už finanční situace naštěstí natolik zlepšila, že město zatím nemusí další peníze dávat, nemocnice je stabilizovaná a vypadá to, že se blýská na lepší časy. Další peníze by ale určitě ráda přivítala.

A jak dopadnou Louny? První signály také nejsou moc příznivé. Starostové se nechtějí příliš vyjadřovat a když už to udělají, jsou jejich výroky hodně zdrženlivé. „Počkáme, až co řekne zastupitelstvo. Na naše doktory nám také nikdo nepřispívá,“ je slyšet z obcí. Objevují se ale i vstřícnější vyjádření, například z Líšťan. Jejich starosta Miroslav Protiva se nechal slyšet, že sice žádný výdaj navíc není příjemný, ale že má obec spoluzodpovědnost za zdraví svých občanů.

Objevil se už také názor, že Louny sice žádají po okolních obcích peníze, sami ale žatecké nemocnici, do které jezdí i lounští občané, také příliš nepomáhají. Louny sice poslaly v roce 2010 sto tisíc korun, letos ale zatím na prosbu zdravotnického zařízení neodpověděly a nepřišlo nic. Lounská radnice ale slibuje, že žádost ještě projedná. „Je zpracovávána koncepce zdravotnictví v Lounech, tuto problematiku se snažíme řešit komplexně. Zda se tedy rozhodneme žatecké nemocnici přispět, bude jistě znovu projednáno, ale až po schválení naší koncepce zdravotnictví, což předpokládáme na konci letošního roku,“ odpověděla na dotaz Deníku Renáta Čapková, tajemnice Městského úřadu v Lounech.

Názor Jaroslava Jandla, starosty Slavětína

Připlácet na zdravotnictví z obecní pokladny odmítám

Pohotovost v Lounech a příspěvek od obcí. Musím za sebe říci ne! Není potřeba dalších výdajů, vždyť „všichni“ svorně platíme daně. To, čemu někdo na radnici v Lounech říká „Koncepce zdravotnictví“, já nazvu dalším taháním peněz z kapes obyčejných lidí.

Jaký mám důvod? Prostý, obce a města jsou převážně financovány z RUD (rozdělení určených daní), to jsou daně vybrané státem od občanů, živnostníků, podnikatelů, firem, apod. Prostě od nás všech. To znamená, že když kývneme a budeme přispívat na ambulantní pohotovost v Lounech, tak musíme někde ty peníze najít a v převážné většině zvyšovat daně, jelikož na nás se nevztahují dotace na péči, jako na město Louny a peníze o které Louny žádají nemáme. Jedinou daní, která jde 100% obcím je daň z nemovitostí. Zvýšíme tedy daň z nemovitostí, abychom měli na příspěvek na ambulantní pohotovost. To vám přijde jako „ Koncepce“? Kasy malých obcí jsou prázdné a nemůžeme si dovolit další výdaje. Nemám potřebu se dále rozepisovat, proč to v Lounech je takové, jaké to se zdravotní péčí je, o tom bylo napsáno mnohé. Jen jako starosta, který svou funkci dělá 10 let, nemám na takové nápady náladu a zachraňovat lékařskou péči o kterou se má postarat stát a zbohatlé zdravotní pojišťovny se mi opravdu z peněz naší obce nechce.

Kolik peněz by mělo jít na ambulantní pohotovost? Příspěvek od obcí (v našem případě zhruba 35 tisíc korun ročně), celkem za spádovou oblast Louny zhruba 4 miliony korun, platba pacienta za ošetření – pohotovost 90 korun a neopomenutelná měsíční zdravotní daň, kterou si každý zaměstnaný občan platí. To je pomoc občanům? Určitě ne. Myslím, že je to jen plácnutí do vody a politická hračka s voliči. Něco jsme vám slíbili, tak vám předložíme „Koncepci“. Vždyť, ani lékaři nemají mnoho ochoty sloužit pohotovost a když už, tak za velice slušné peníze. Omlouvám se lékařům, ale tyto argumenty jsem vyčetl v tisku.

V případě vážných zranění a akutních případů je v Lounech Rychlá záchranná služba, která je v současné době nejefektivnější alternativou co do kvality a dosahu lékařské péče. Tato forma zajištění lékařské pomoci vyplývá ze zákona a je plně hrazena státem. Samozřejmě se nesmí zneužívat.

Další alternativou je to, že dle ustanovení §13 a §28 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou zdravotní výkony poskytované praktickými lékaři pro děti a dorost, pro dospělé a v oboru stomatologie, mimo jejich ordinační hodiny, hrazeny příslušnými zdravotními pojišťovnami. Budeme muset více využívat naše obvodní lékaře, vždyť jsou to většinou lékaři, kteří se starají o celé rodiny a mají ten nejlepší přehled o zdravotním stavu svých pacientů. Vraťme se do dob rodinných doktorů, ten si našel čas vždy a svého pacienta nikdy neodmítl.

Dalším důvodem je to, že stejně nemůže ambulantní pohotovost plně zastávat tuto funkci bez návaznosti na další potřebné lékařské odbornosti, které ve zdravotním systému v Lounech chybí. Myslím tím rentgeny, chirurgii apod. To znamená, že přijdete na pohotovost se zlomenou rukou a oni vás pošlou po zaplacení 90 korun do nejbližší nemocnice na sádru. Fond zdravotnictví nebude nikdy tak naplněn, aby mohl zainvestovat vybudování potřebných odborných pracovišť a poplatit kvalifikovaný zdravotní personál, který má nemocnice.

Po uplynutí několika let od uzavření a prodeje nemocnice a polikliniky je těžké zachraňovat zdravotní péči v Lounech, toho jsem si vědom. Ale ptal se nás někdo, zda souhlasíme s prodejem nemocnice, respektive ukončením činnosti, neptal. Tak dnes nechtějte, abychom to zachraňovali na úkor našich občanů a našich investic.

Jaroslav Jandl,
starosta městyse Slavětín