Tři miliony? Málo! Nad navrhovanými částkami za průzkumy kvůli budoucí možné výstavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu se čertí vedení Blatna a Lubence a rozhodlo se bojovat za zvýšení. Zástupci státu ale odpovídají, že nejsou peníze. Definitivně už za několik týdnů rozhodnou poslanci.

Vše o možnosti vzniku úložiště jaderného odpadu na Podbořansku čtěte v souvisejících článcích vpravo!


Už v červnu by čeští poslanci měli definitivně určit, kolik peněz dostanou jako odměnu obce, které strpí na svém území průzkumy.

„Budeme v nejbližší době kontaktovat poslance, které známe, zástupce Ústeckého kraje v parlamentu. Chceme vystoupit také na hospodářském výboru, kde se návrh nového atomového zákona bude projednávat. Chceme tam přednést naše požadavky,“ nevzdává se možného zvýšení kompenzací Bohumil Peterka, starosta Lubence. Od státu ale přicházejí signály, že na zvýšení kompenzací nebude dostatek finančních prostředků.

Lubenečtí bojují za navýšení kompenzací společně s Blatnem. V posledním vládním návrhu nového zákona je částka tři miliony za rok, ale to se obcím za povolení průzkumů zdá hodně málo. „Jednali jsme také na ministerstvu průmyslu a obchodu. Vyslechli nás, chápou naše požadavky, ale výši kompenzací bude schvalovat parlament. Záleží tedy na poslancích. My se budeme snažit je přesvědčit,“ podpořil kolegu Václav Beneš, starosta Blatna.

Lokalita Blatno a Lubenec je jednou z devíti vytipovaných, kde by mohlo v budoucnu úložiště být.

Starostové: tři miliony jsou směšné

V roce 2008 se mluvilo o odměnách ve výši okolo dvou milionů korun ročně, v roce 2010 zazněl ale slib osm až dvanáct milionů. Taková částka by podle vedení obcí na Podbořansku byla schůdnější. Současný vládní návrh je ale ve výši tří milionů. „Návrh je směšný, jednalo se o daleko větších částkách. Je to málo, chceme více,“ shodují se oba starostové.

Zástupci Blatna a Lubence na ministerstvu v minulých dnech bojovali také za další své požadavky. Chtějí oddělit souhlas s průzkumy od souhlasu se stavbou úložiště. „Trváme na právu veta pro obce. Požadujeme, aby se obce mohly rozhodnout, i když už u nich proběhnou průzkumy, že prostě úložiště nechtějí. Lidé musí mít možnost se rozhodnout, jestli úložiště chtějí nebo ne. Obce musí mít poslední slovo,“ vysvětlil Peterka.

Jak hovoří zákon?

Úředníci tvrdí, že podobná klauzule je i v současném zákoně, nesmí se prý stavět nic bez souhlasu obce. Kvůli rozporům nechá ministerstvo průmyslu a obchodu vypracovat nezávislý právní rozbor, který má napovědět, kdo má pravdu. „V případě úložiště půjde o stavbu ve veřejném zájmu. Máme obavy, že pokud nebudeme mít právo veta, že může vláda přijít a říct – tady budeme stavět. Takové stavby se řídí jinými směrnicemi než běžné,“ dodal Peterka. Ukládat vyhořelé radioaktivní palivo z jaderných elektráren do hlubinného úložiště se má začít v roce 2065. Stavět se začne kolem roku 2040. Dvě varianty, kde by nakonec mohlo stát, se vybírají už od 90. let. V předběžném výběru je nakonec devět lokalit.

S průzkumy zatím souhlasila jen lokalita Blatno a Lubenec, ale s podmínkou, že průzkumné práce proběhnou všude, ne jen na Podbořansku. Odborníci před časem označili Blatno a Lubenec za nadějnou lokalitu.