Projekční tým v minulých dnech dokončil projekt na rozsáhlou modernizaci Žatecké teplárenské společnosti (ŽT). Jeho součástí bude přestavba uhelné kotelny v Perči, odstranění záložního mazutového zdroje v Podměstí a také přeložení teplovodního potrubí mezi Perčí a Žatcem do země.

„V těchto dnech proběhne série prezentací, kde sdělí projektový tým projektu svoji připravenost k započetí výstavby,“ sdělil Deníku Miroslav Legutko, předseda představenstva ŽT. První prezentace byla připravena v pátek na jednání představenstva společnosti, další se chystá dnes na jednání městské rady.

Svou práci bude tým prezentovat také na říjnovém jednání zastupitelstva města. „Vzhledem k tomu, že do konce letošního roku získáme stavební povolení, budeme v nejbližších týdnech očekávat konečný verdikt, zda začít s realizací projektu,“ dodal M. Legutko.

O tom, zda se bude realizovat, rozhodne akcionář. V případě ŽT, kterou stoprocentně vlastní město Žatec, to bude statutární zástupce majitele, kterým je rada města. „Není ovšem možné jít do takového projektu bez souhlasu představenstva Žatecké teplárenské. Stejně tak by nebylo vhodné obejít zastupitelstvo, které je vrcholným orgánem města, a to i když práva akcionáře vykonává rada,“ vysvětlil M. Legutko.

Pokud město k realizaci projektu přistoupí, stavební práce by měly začít příští rok na jaře a skončit ve druhé polovině roku 2010.

Stěžejním bodem projektu je přestavba kotelny v Perči. U silnice na Holedeč se předpokládá instalace v Česku dosud unikátní ORC jednotky s výkonem 1,5 MW, která bude vyrábět z obnovitelných zdrojů teplo i elektrickou energii.

Projekt zároveň počítá s uložením současného nadzemního 1360 metrů dlouhého horkovodu mezi kotelnou v Perči a Žatcem při silnici do Holedeče do země a s likvidací mazutové kotelny v Podměstí.

Realizace projektu vyjde na zhruba 300 milionů korun. „Financování je připraveno kombinované. Základem je bankovní úvěr, vlastní prostředky, prodej v případě výstavby biomasového kotle nepotřebných emisních povolenek a samozřejmě dotace. Nepočítá se s finanční účastí města,“ vysvětlil M. Legutko.

Projekt je podle jeho slov z hlediska financování a návratnosti investice od začátku počítán tak, aby byl realizovatelný i bez dotace. Návratnost vychází zhruba sedm let. „Vzhledem k tomu, aby mohla teplárenská i v dalších letech počítat s další modernizací provozu a měla na to finanční prostředky, „natáhli“ jsme návratnost až na 10 let, tak jak nám přikazují stanovy a to bez čerpání dotace. Ta by návratnost posunula o něco dříve,“ sdělil předseda představenstva ŽT .

Podle jeho slov by se realizace projektu neměla nijak zásadně dotknout cen tepla v Žatci.

„Ve výpočtech jsme uvažovali maximálně se čtyř a půl procentním meziročním navýšením ceny tepla pro zákazníky v Žatci. To ale ani zdaleka nepokrývá inflaci, náklady spojené s ekologickou daní, růst cen pohonných hmot a další,“ uvedl.

ŽT chce k projektu přistoupit, aby v příštích letech splňovala přísnější ekologické limity, zajistila si rozvoj a do budoucna i zvýšila zisk.

„Cílem celého projektu je také zachování nízké ceny tepla pro naše odběratele a zachování teplárenské v majetku města,“ řekl Miroslav Legutko.