Česká republika patří k největším producentům chmele na světě. Když se řekne chmel, mnohým se vybaví pivo nebo brigády u pěstitelů „zeleného zlata“ na Žatecku, Rakovnicku nebo Litoměřicku. Doba se ale mění. Pivní kultura je jiná, z chmelnic zmizeli studenti, pěstitele drtí nárůst nákladů, nízké výkupní ceny, problémy na pracovním trhu.

„Smekám před všemi, kteří chmel stále pěstují, že v těchto těžkých dobách neskončili,“ říká Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR, který má sídlo v Žatci.

Chmel je klíčovou surovinou pro výrobu piva. Hodně zjednodušeně řečeno, kolik se vypije piva, tolik je potřeba chmele. Vnímáte negativně, že se od Nového roku u čepovaného piva v českých hospodách zvýšila daň z přidané hodnoty a řada podniků zdražila?
V médiích se objevily zprávy, jak pivo zdraží, jak se přestane chodit do hospod a podobně. A jaká je skutečnost? Chodí do hospod méně lidí? Pijí méně piva? Pijí horší piva? Já osobně si myslím, že lidé do hospod nepřestali chodit, pijí stejně. Holt si někdo zanadává, že pivo stojí o pár korun víc, než stálo, ale přijde na něj zase. Pokud prodávají české supermarkety Plzeň za 31 korun, tak je to moc. Otázka je, proč je pivo u nás tak drahé, když se v Německu prodává levněji. Proč to tak je, nevím, pro nás je důležité, aby lidé měli o pivo zájem pořád.

Ilustrační foto
Bateriové úložiště za sto milionů. U Žatce se chystá velký energetický projekt

Takže nemáte obavy, že se pivo pít tolik nebude a tím pádem klesne zájem o český chmel?
Kdo si rád pochutná na českém pivu, je připravený za něj také zaplatit. Věřím, že navýšení DPH a cen nebude mít negativní vliv na hospody v Čechách. Myslím, že velký zásah do výroby piva to mít nebude a tím pádem ani do poptávky českých pivovarů po českém chmelu. Je ale teprve únor, uvidíme.

Kolik vypěstovaného chmele v Česku spotřebují domácí pivovary?
Šedesát až osmdesát procent chmele vypěstovaného v České republice se vyváží, zbytek jde do českého piva. Pro nás je důležité, že velké tuzemské pivovary vaří převážně z českého chmele. Věříme, že to tak do budoucna zůstane. Co mě mrzí je fakt, že hlavně některé malé pivovary dovážejí chmel třeba z Nového Zélandu, Spojených států amerických, Polska, Slovinska, přitom máme k dispozici srovnatelné české odrůdy. V současné době se pěstují dvě desítky českých odrůd chmele.

Luboš Hejda
je s chmelem v kontaktu celý svůj život. Byl jednatelem a spoluvlastníkem zemědělské společnosti CHMEL spol. s.r.o se sídlem v Pochvalově, jednoho z největších chmelařských podniků v České republice. Od roku 2014 je předsedou Svazu pěstitelů chmele ČR, který sídlí v Žatci. Bydlí v obci Třtice na Rakovnicku ve středních Čechách, kde byl přes dvacet let neuvolněným starostou.

Loni se v Česku při mírně nadprůměrné úrodě vypěstovalo 7 tisíc tun chmele. Většina českého chmele jde na export, dlouhé roky platilo, že největším odběratelem je Japonsko. Platí to pořád?
Už to neplatí, nejvíc českého chmele odebírá Čína. V roce 2022 to bylo 1388 tun, do Japonska šlo 1030 tun. Pokles exportu do Japonska nás mrzí. Tamní lidé ustupují od pití piva, spotřeba i jeho výroba klesají. Pravděpodobně z cenových důvodů a módních vlivů. Doufám, že čeští spotřebitelé nebudou Japonce následovat.

Když se podíváme do statistik, tak na třetím místě, co se týká vývozu českého chmele, je Německo a na čtvrtém Rusko. Ovlivnila nějak válka na Ukrajině vývoz chmele?
Na chmel embargo vyhlášené nebylo, dlouhodobě uzavřené smlouvy byly naplněné. V roce 2022 se do Ruska vyvezlo 467 tun českého chmele.

Jaké země jsou pro české chmelaře z hlediska potencionálního vývozu zajímavé?
Rádi bychom vyváželi chmel do Indie, která je hodně lidnatou zemí. Před lety jsme si tam nechali zaregistrovat chráněné označení původu Žatecký chmel, aby se mohl do Indie vyvážet, ale zatím je to spíš přání než realita. Trhy v Asii jsou ohromné, pro český export chmele hodně důležité. V první desítce zemí, kam se vyváží český chmel, se dlouhodobě objevuje i Vietnam.

Předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda.Předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda.Zdroj: Deník/Petr Kinšt

Vraťme se do Čech. Co je v současné době největší starostí českého chmelaře?
Cena, za kterou chmel prodává. Pěstitelé chmele mají uzavřené dlouhodobé smlouvy s obchodníky. Všichni vidí, že v roce 2022 vylétly ceny téměř u všeho, vzrostla inflace, na výkupních cenách chmele pro pěstitele se to ale nijak neprojevilo. Nikdo nám za chmel víc peněz nedá. Změní se to až v nových smlouvách za rok, za dva.

Do té doby budou chmelaři počítat ztráty? 
Smekám před všemi pěstiteli chmele, že to ještě dělají, že neskončili. Zvláště po historické neúrodě v roce 2022. Ekonomicky je to náročné zvláště pro malé pěstitele, kteří jsou zaměřeni jen na chmel. Náklady na materiály, energie, stroje, hnojiva, chemickou ochranu a pracovní sílu rostou, v ceně chmele se to skoro neprojevilo. Pro mnohé pěstitele je to ponaučení a při uzavírání nových smluv jsou už opatrnější. Obsahují například inflační doložky a podobné nástroje, které mají pěstitele ochránit před nenadálými ekonomickými výkyvy.

Skončili z ekonomických důvodů někteří pěstitelé chmele?
Někteří ano, ale šlo jen o jednotlivé případy. Důležité pro nás je, aby byl o český chmel zájem, aby byl pro něj odbyt.

Tak by mohly nové čtvrti v Lounech vypadat.
Nové bydlení v Lounech. Radnice ukázala, jak by mohly vypadat nové čtvrti

Nemusí se čeští pivaři bát, že se zvýší cena chmele a zase zdraží pivo?
Cena chmele je v ceně piva zanedbatelnou položkou. Také neplatí, že když se neurodí chmel, tak bude dražší pivo. Ceny uzavřené mezi pěstiteli chmele a obchodníky jsou dlouhodobé bez ohledu na úrodu. Ve světě jsou poměrně velké zásoby chmele, které nás znepokojují. Zatím se jejich vliv plně nepromítá do českého pěstování chmele. Musíme stále držet jemný aromatický chmel jako nosnou odrůdu v pěstování chmele, který se nejlépe projevuje v kvalitních ležáckých pivech doma i v cizině.

Český chmel je specifický v tom, že většina pěstovaných místních odrůd je právě jemně aromatická. Platí to o nejrozšířenějším Žateckém poloraném červeňáku, je to tedy cesta pro české chmelařství i do budoucna?
Ano. Nikdo k nám nepojede pro hrubý chmel s vysokým obsahem alfa hořkých látek, kterého je po světě mraky. Ve Spojených státech amerických se ročně vypěstuje téměř 50 tisíc tun chmele, v Německu zhruba 40 tisíc tun. Ale v oblasti jemně aromatických odrůd určitě máme co nabídnout. A nové české odrůdy jako například Saaz Comfort nebo Saaz Shine jsou perspektivní, mají slušné výnosy i na nezavlažovaných chmelnicích. Nepotřebují tolik vody, vydrží vyšší teploty. To může být při výkyvech počasí, se kterými se při pěstování chmele obzvlášť potýkáme, hodně důležité.

Když se řekne chmelnice, řada lidí střední a straší generace si vybaví studentské brigády. Ať již jarní zavádění chmele, drátkování nebo při jeho sklizni na konci léta. Chodí studenti vůbec ještě na chmelové brigády?
Hodně málo. Obecně v české společnosti platí, že lidé nemají potřebu jít si přivydělat. A platí to i u studentů, zájem je nízký. Je to částečně dáno i výchovou, rodiče vybaví své děti dostatečným kapesným a ti pak už nemají potřebu chodit na brigády. Pak se ale na druhou stranu nemůžeme divit, že mladí dospělí nechtějí manuálně dělat, prostě se to nenaučili. Vrcholem je, když si zemědělská škola nabírá agenturní pracovníky, aby jim zavedli chmel. Tomu nerozumím.

Na jižním okraji Žatce poblíž pekárny začala v úterý 20. února terénními úpravami stavba nových garáží.
FOTO, VIDEO: Na žateckém Jihu se začaly stavět garáže, je o ně velký zájem

Kdo dnes na českých chmelnicích pracuje?
Hlavně pracovní síla z Bulharska. Kdybychom je neměli, tak nevím, kdo by to dělal. Bez lidí se chmel nevypěstuje, mechanizace všechnu ruční práci nenahradí. Co s tím uděláme, kde ty lidi seženeme, je ve hvězdách. Ale pěstitelé se snaží vždy pracovníky sehnat.

Stále je dost nezaměstnaných na úřadech práce…
S tím nemáme dobrou zkušenost. Dřív se to zkoušelo, ale ukázalo se, že velká část lidí nemá pracovní návyky a pracovat nebudou.

V zemědělství se často uzavírají dohody o provedení práce, letos začnou s novelou zákoníku platit nová pravidla. Pomohou českým chmelařům změny?
Určitě ne, spíš naopak. Nově jsou tyto pracovní poměry stavěny na úroveň klasického zaměstnaneckého poměru, jednoznačně přibude administrativa s tím spojená. Podle mě to povede k ještě většímu nezájmu o chmelové brigády. A nejen o brigády chmelové, ale i v případě pěstování zeleniny a ovoce.

Ve chmelařství se pohybujete dlouhé roky. Jakou vidíte jeho budoucnost?
Věřím, že pěstitelé i přes mnohé problémy vydrží i nadále, aby český pivovarský průmysl měl z čeho vařit, aby měl dostatek českého chmele a aby lidé měli dostatek kvalitního českého piva.

Mohlo by vás zajímat: Rozhodnuto. Řidiči za parkování v historickém centru Žatce zaplatí všude

Zdroj: Deník/Petr Kinšt