Dlátka, nožíky, trocha šikovnosti a hlavně trpělivost. To je potřeba k tvorbě vyřezávaných dekorací z ovoce a zeleniny. Své o tom už vědí studentky žatecké střední školy, které v minulých dnech učil této dovednosti, carvingu, držitel pěti zlatých medailí ze světových kuchařských výstav Luděk Procházka z Benešova.

Ze zeleniny a ovoce se dá vyřezat prakticky cokoliv. Začátečníci zvládnou menší dekorace, pod rukama mistrů oboru pak vznikají hotová umělecká díla. Obličeje, zvířata, kytice a další různé motivy.

Desítka studentek oboru kuchař číšník Střední odborné školy a středního odborného učiliště SČMSD v Žatci prošla základním kurzem. „Dívky byly šikovné, pokud budou mít zájem, určitě můžeme připravit pokračovací kurz,“ pochvaloval si Procházka.

„Baví mě to. Je to ale práce, chce to trpělivost a čas,“ řekla studentka Hana Prosserová. Žákyně mohou novou dovednost využít v praxi - například při přípravě slavnostních tabulí, rautů nebo k ozdobě nápojů.

Ideální pro slavnostní tabule

Do kurzu v žatecké škole se mohla zapojit i veřejnost. Využila toho provozní restaurace v Panenském Týnci Lenka Kuchaříková. „Pravidelně u nás připravujeme slavnostní tabule pro svatby a další příležitosti jako třeba rauty nebo dětské oslavy. Pokud budu mít čas, určitě bych ráda při těchto příležitostech něco vyřezala a stůl tak vyzdobila,“ sdělila.

Dekorace se dají vyřezávat do celé řady druhů ovoce a zeleniny. Pro začátečníky postačí jablko, kiwi, mango nebo pomeranč, ke složitějším a náročnějším motivům se využívá třeba meloun nebo dýně. Ze zeleniny se pak používá mrkev či červená řepa. Vyřezávání může zabrat pár minut, někteří mistři v oboru ale svá díla tvoří i několik měsíců.

„Kurz carvingu jsme pro naše studenty naposledy připravili v roce 2014. Záleží na jejich zájmu,“ vysvětlila ředitelka žatecké školy Stanislava Sajdlová. Studenti nemají o podobné zajímavé kurzy ve škole nouzi. Nedávno se například učili sabráž, tedy otvírání láhve šampaňského šavlí.

Ozdobné a umělecké vyřezávání do ovoce a zeleniny má původ v Asii, k nám se tato dovednost dostala v 90. letech 20. století. Průkopníkem v Česku je právě Luděk Procházka, jeden z prvních lektorů v Evropě.