Kliknutím zvětšíteŠestkrát víc než před rokem stojí dnes zemní plyn. Problém už teď nebo do blízké budoucnosti je to pro firmy z regionu, které ho ve velkém množství používají jako zdroj energie. Většina plynu do Česka proudí z Ruska, kvůli jehož agresi k Ukrajině visí ve vzduchu i zásadní utažení kohoutků. S hledáním jiných cest plynu do Evropy by pak hrozilo i další, ještě zásadnější zdražování komodity.
Většina oslovených velkých firem v regionu zatím na eskalující situaci kolem cen energií reaguje tak jako jejich konkurenti v oboru – zvyšováním cen produktů. Podle expertů bude svět s dražším a dražším plynem velkým problémem hlavně pro firmy, které se k němu kvůli green dealu brzy chystaly přejít od uhlí.
Agrofert používá plyn pro výrobu energií pro Lovosice a firmy v areálu Lovochemie. „Drahý plyn způsobuje růst cen energií, a tedy i všech výrobků,“ shrnuje mluvčí koncernu Pavel Heřmanský.
Jako problematické vnímají současné ceny energií také ve Spolchemii. „Jejich zvyšování samozřejmě náklady na výrobu výrazně navyšuje,“ říká mluvčí ústecké chemičky Jan Charvát.
Na situaci reagují i v čížkovickém podniku Lafarge. „Dramatické navýšení na straně vstupů promítáme do cen našich materiálů,“ konstatuje za cementárnu Jarmila Vindušková. V žádné z oslovených firem přitom nehovoří o výraznějším omezování výroby nebo dokonce propouštění. Jak v tomto týdnu informoval Český rozhlas, podobné je to i u velkých porcelánek nebo skláren na Teplicku, které své pece odstavily nebo odstaví zatím jen nakrátko. Produkty budou prostě prodávat dráž.
Průzkum mezi místními firmami si kvůli vysokým cenám i hrozbě odstřižení od ruského plynu dělali i v krajské hospodářské komoře. „Je to pro ně problém,“ shrnuje 1. místopředseda komory František Jochman. „Firmám, které dělají sklo, keramiku nebo vypalují do motorů bloky, potřebují natahovat hliník a různé slitiny, se prodražuje vstupní energetický náklad. Ještě nepropouštějí, ale dlouhodobě by to neudržely. Doufají, že budou zdražovat také ostatní v Evropě,“ říká Jochman. Speciální kategorií jsou podle něj firmy jako některé místní chemičky, které dosud nejedou na plynu, ale na uhlí. To by však kvůli takzvanému green dealu měly v blízké budoucnosti změnit. „Ty měly problémy s původní cenou plynu oproti uhlí, a mají ho tuplem s tou navýšenou. Tam je konkurence celosvětová, velká,“ upozorňuje odborník.
Ve vzduchu je i katastrofický scénář úplné odstávky ruského plynu. „Ale to by bylo prostě na zavření fabriky a propuštění lidí. Během roku, dvou si mohou koupit pece na elektriku nebo přejít na něco jiného, ale to neuděláte v řádu několika málo měsíců,“ popisuje Jochman.
Konkurenční výhodu by za této situace nejspíš měly podniky, které už před válkou na Ukrajině vymýšlely alternativy. Například v lovosické TRCZ, vyrábějící automobilové díly, dlouhodobě přecházejí na energeticky méně náročné technologie ve výrobě i při provozu budovy. „Jako elektrická tepelná čerpadla nebo fotovoltaickou elektrárnu,“ líčí František Havlíček z TRCZ.
V čížkovické cementárně zase k výhřevu pece pro výpal slínku využívají z 90 procent alternativní paliva. „Ve hře jsou alternativy jako bioplyn nebo fotovoltaika,“ naznačuje další možnost snížení závislosti na plynu mluvčí cementárny Vindušková.
16
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
