Celkem třináct odvolání proti umístění plynovodu Gazela řeší Krajský úřad Plzeňského kraje.

Ten je v této věci nadřízeným orgánem Stavebního úřadu ve Stříbře, který na konci loňského roku vydal k plynovodu územní rozhodnutí.

Plynovod Gazela chce postavit společnost Net4gas, bývalý RWE Transgas. Má vést od německých hranic u Hory svaté Kateřiny na Mostecku přes Žatecko, Podbořansko a Plzeňsko k Rozvadovu na Tachovsku.

Právě ze Žatecka a Podbořanska se proti plynovodu, alespoň co se týče počtu podaných odvolání proti územnímu rozhodnutí, zvedl největší odpor. Odvolali se jak soukromí vlastníci pozemků, kterých se plynovod dotkne, tak i například dvě zemědělské společnosti z Blšan na Podbořansku či obec Blatno. Vedení Blatna na Podbořansku se plynovod v blízkosti obce vůbec nelíbí, tvrdí, že kvůli ochrannému pásmu kolem něj se zabrzdí rozvoj obce. Požaduje proto mnohamilionové kompenzace. I když plynaři finanční náhrady slíbili a s některými městy či obcemi se už na nich dohodli, s Blatnem zatím nikoliv.

Krajský úřad Plzeňského kraje bude teď jednotlivá odvolání řešit. Buď je zamítne, nebo vydání územního rozhodnutí zruší a věc vrátí k dořešení. Územní rozhodnutí je velmi rozsáhlé, dokument má 354 stránek. Určuje, na jakých základech bylo povoleno umístění plynovodu.

Nový plynovod má vést v délce 166 kilometrů ze severozápadu na jihozápad České republiky. Náklady na jeho stavbu společnost Net4gas odhaduje na zhruba deset miliard korun.

Potrubí o průměru 1,4 metru

Trasa povede přes Mostecko a Chomutovsko na Žatecko. Plynovod u Stranné a Číňova poblíž Nového Sedla přejde řeku Ohři a odtamtud má směřovat na jih kolem Chudeřína a Žaboklik na Podbořansko. Tam má vést kolem Neprobylic, Sýrovic, Liběšovic, Blšan, Očihova, Kryr, Vidhostic, Mukoděl, Malměřic, Blatna a odtamtud k Pastuchovicím na Plzeňsko. Potrubí s průměrem 1,4 metru bude vedeno v zemi.

Nový plynovod Gazela bude mít strategický význam pro celou střední Evropu včetně Česka. Propojí několik současných plynovodů. Gazela napojí ČR na ruský zemní plyn, který má v budoucnu do Evropy proudit zejména tzv. severní cestou. Ta bude vytvořena spojením s plynovodem Nord Stream, který povede po dně Baltického moře z Ruska do německého Greifswaldu. Na něj naváže plynovod OPAL, jenž bude směřovat až na hranice Německa a České republiky u obce Brandov.

Tato trasa se vyhne tranzitním zemím východní Evropy, jako je například Ukrajina či Bělorusko.

ŽATECKÝ A LOUNSKÝ DENÍK JE NA FACEBOOKU! STAŇTE SE FANOUŠKEM!