Počty nehod se zvěří rostou, od silnice jí mají odehnat pachy rysa nebo medvěda

„Množství střetů aut se zvěří v okrese Louny roste. A to řidiči hlásí většinou jen ty případy, když mají na autě havarijní pojištění. To jim škodu zaplatí pojišťovna. Správně by nám ale měli hlásit všechny takové střety, to se ale často neděje. Takže čísla ve statistikách by byla ještě vyšší,“ sdělil Jiří Samuel, zástupce vedoucího dopravní policie v Lounech.

Důvodů, proč počty střetů aut a zvěře rostou, je několik. Aut jezdí víc a víc, hodně je i zvěře. V poslední době se opravila v okrese Louny řada silnic nižších tříd, řidiči po nich tak jezdí rychleji. Rozbitá silnice nutí jet řidiče pomaleji, což paradoxně znamená nižší riziko střetu se zvěří.

„Podle statistik dochází častěji ke střetům aut se zvěří na okresních silnicích než na hlavních tazích,“ přiblížil Jiří Samuel.

Právě současné období je doba, kdy dochází ke střetům aut se zvěří často. A také na jaře. Nejkritičtější jsou ranní a večerní hodiny, hlavně za svítání a za soumraku.

Počet smrtelných nehod na silnicích tento rok vzrostl

Možností, jak střetům aut se zvěří zabránit, je instalace pachových ohradníků nebo optických zradidel podél silnic. Peníze na to už řadu let dávají Ústecký kraj a větší města. Například Žatec na to letos uvolnil 15 tisíc korun, město Louny 44 tisíc. Díky tomu se opatření proti zvěři objeví třeba také na hlavních silnicích kolem Loun ve směru na Most a Prahu.

„Od Loun Mělců až po Panenský Týnec se nainstalují proti srážkám se zvěří zčásti pachové ohradníky a zčásti optická zradidla,“ sdělila Kamila Jarolímková z Městského úřadu v Lounech.

Optická zradidla využívají odrazu světla z jedoucího auta a světelný paprsek odrážejí do okolí komunikace.
Odpudit zvěř od silnice umějí také pachové ohradníky, a to pomocí speciální pěny napuštěné pachem predátora – nejčastěji člověka, medvěda, rysa nebo vlka. To má donutit zvěř se místu vyhnout, tedy nevstupovat do silnice.

„Pěnu nanášíme na stromy, tam kde u silnic nejsou, se dává na dřevěné kolíky zatlučené do země. Jednou za čtvrt roku se musí pach nástřikem obnovit,“ vysvětlil Kamil Plíšek z Podřipského zájmového sdružení nájemců honiteb, které se srážkami se zvěří zabývá dlouhodobě. Patníky u silnic se k tomuto účelu nevyužívají, při strojním mytí by pachová pěna na nich překážela.

Při nehodě v Peruci zemřela žena. Pro řidiče v kritickém stavu letěl vrtulník

Myslivci z tohoto sdružení se starají o pachové ohradníky od Žatce až po Roudnici nad Labem, takto jsou ochráněny už stovky kilometrů silnic. „Ohradníky fungují na všechnu zvěř. Od ježků, přes bažanty, zajíce, srnčí až po divoká prasata,“ sdělil Kamil Plíšek. „Dávají se do výšky 120 centimetrů, tedy do výšky hlavy srnčí zvěře,“ dodal.

Právě střety se srnčí zvěří a divokými prasaty bývají velmi časté a docházejí při nich také k největším škodám na autech.

Přes nárůst počtů střetů aut se zvěří si policisté pachové ohradníky pochvalují, vidí v nich smysl. Tam kde jsou, není nehod tolik. „Pachové ohradníky jsou určitě dobrá věc,“ sdělil Jiří Samuel.

Pachové ohradníky mají zabránit hlavně vběhnutí zvěře pod auta v nepřehledných místech. Tedy tam, kde má řidič minimální čas na reakci.

Prevencí vzniku těchto nehod je především snížení rychlosti jízdy v místech, kde je možný výskyt zvěře, zraková kontrola obou stran silnice a soustředění se na možnost, že se zvíře náhle objeví. Jakmile řidič zjistí jeho pohyb před sebou, měl by zpomalit a vypnout dálková světla. Zvířata se pohybují většinou ve skupinách, takže je pravděpodobné, že zahlédnuté zvíře nebude samo.

Dálnice do Chomutova a Karlových Varů se možná dostaví ze soukromých peněz