„Co do plochy a rozsahu to bude určitě největší výzkum na Podbořansku vůbec,“ sdělil Vojtěch Peksa z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech. Může přinést nová historická zjištění o kraji, který se dosud jevil jako ne příliš v pravěku osídlený. Plánované archeologické bádání v souvislosti s dálnicí to může změnit. Že se „něco“ najde, je pravděpodobné díky zjišťovacímu výzkumu, který v trase budoucí dálnice proběhl před několika měsíci.

„Plocha budoucí dálnice D6 představuje výrazný archeologický potenciál,“ napsala v nálezové zprávě vedoucí výzkumu Martina Bradová ze Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek, která s týmem odborníků zjišťovací výzkum v místě pro ŘSD prováděla. Narazili při něm na pozůstatky osídlení z doby 8000 až 5000 let před naším letopočtem.

Víc ukáže blížící se rozsáhlý archeologický výzkum. Termín pro podání nabídek výběrového řízení na záchranný archeologický průzkum je nyní stanoven na 13. prosince 2023. „Pak bude probíhat vyhodnocování a podpis smlouvy s vítězným uchazečem. Předpokládáme, že archeologové začnou pracovat příští rok hned, jak jim to počasí dovolí,“ sdělila Dana Zikešová z týmu komunikace ŘSD.

O pokácení a vztyčení vánočního stromu v Podbořanech se postarali tamní hasiči.
Podbořany mají vánoční strom. O pokácení a vztyčení se postarali hasiči

Zjišťovací výzkum v trase budoucí dálnice v okolí Černčic, Mukoděl a na dalších místech probíhal od loňského listopadu do konce letošního února. Práce těžké mechanizace doplnilo ruční začistění. Tam, kde se „něco“ našlo, se prováděly další liniové sondy, aby bylo možné stanovit plošný rozsah následného záchranného archeologického průzkumu.

„Pozitivní situace převážně zahrnovaly zahloubené objekty či povrchové nálezy pravěkého, středověkého a novověkého stáří. V trase byly zaznamenány archeologické komponenty zasahující nejen do období pravěku (od neolitu do doby železné), ale také do dob méně vzdálených v podobě zaniklé cihelny z 18. až počátku 19. století,“ přiblížila Martina Bradová.

Pod budoucí dálnicí se nacházejí pozůstatky kulturní krajiny v podobě zaniklých cest a jejich součástí, jako jsou boží muka. „Zdůrazňujeme možnou přítomnost zaniklých archeologických komponent i mimo vytyčené plochy, a to vzhledem k plošně omezenému zjišťovacímu výzkumu. Proto je nutné v celé trase provést odborný dohled, aby se zamezilo případnému zničení archeologicky pozitivních situací,“ stojí v nálezové zprávě.

Česko zpívá koledy na Lounsku.
Česko zazpívá koledy s Deníkem, buďte u toho. Na náměstí, na návsi, nebo i doma

Její autoři upozorňují, že okolí budoucí dálnice sloužilo v minulosti k vojenským účelům a v okolí se nachází lehké opevnění z období před druhou světovou válkou, což teoreticky znamená, že do trasy dálnice můžou zasahovat pozůstatky této činnosti například v podobě munice. „Proto doporučujeme provedení detektorového průzkumu plochy,“ upozornila Martina Bradová.

Jižní část Podbořanska se dosud nejevila jako hojně osídlená oblast v období pravěku. Podle některých odborníků je to ale spíš stav dosavadního bádání než odraz reality. V poslední době se totiž ukazuje, že i na jihu dnešního Podbořanska, které se nachází ve vyšší nadmořské výšce a zároveň v ne příliš úrodné oblasti, bylo výrazné osídlení prvních zemědělců. Nejstarší stopy osídlení území spadají do mezolitu, tedy střední doby kamenné, což je období mezi 10000 až 8000 lety před naším letopočtem. Jedno z nejstarších osídlení se našlo ve Strojeticích kousek od jesenické křižovatky.

„Přímo v Petrohradě byly ve výkopu pro kanalizaci identifikovány zahloubené objekty, které můžeme datovat do neolitu, konkrétně kultuře s lineární keramikou a kultuře s vypíchanou keramikou. V prostoru cihelny u nádraží v Petrohradě bylo lokalizováno polykulturní sídliště, jehož počátek je kladen do období kultury s lineární keramikou, vrcholu zřejmě dosáhlo v kultuře knovízské a na přelomu halštatu a laténu. Další lokalita v bezprostřední blízkosti stavby dálnice byla objevena při výkopu silážní jámy v obci Přibenice. Tři zkoumané objekty můžeme datovat do období kultury s lineární keramikou,“ uvedli autoři zmíněné nálezové zprávy vypracované pro ŘSD.

Kolona Pandurů.
Co dělat, když potkáte u Žatce na silnici Pandury? Mnozí řidiči to nevědí

Pro odbornou veřejnost byly zajímavé také výsledky loňské práce archeologů v trase budoucí dálnice D6 u Hořoviček a Hořesedel, na kterou úsek jesenická křižovatka – Lubenec naváže. Archeologové objevili sedm tisíc let staré sídliště prvních zemědělců, unikátní pec, která pravděpodobně sloužila na výpal keramiky a ve střední Evropě nemá obdoby, a přibližně patnáct tisíc různých předmětů.

Dálnice D6 Praha – Karlovy Vary mezi jesenickou křižovatkou a Lubencem se má stavět v letech 2024 až 2026, v současné době běží výběrové řízení na zhotovitele s termínem podání nabídek 18. prosince 2023. Předpokládaná cena stavby 12,1 kilometru dlouhého úseku je 4,9 miliardy korun bez DPH. Po dokončení této části bude celistvá D6 hotová od Prahy k hranicím Ústeckého a Karlovarského kraje.

Mohlo by vás zajímat: Král dechovky Josef Zíma přijel do Podbořan. Zazpíval zde seniorům

Zdroj: Laurencia Helásková