Dům, hospodářská stavení i bývalá sušárna chmele, jež jsou součástí statku, jsou v žalostném stavu. Vše za desetiletí devastace a neúdržby značně zchátralé. Bydlí proto v dovezeném mobilheimu a spřádají plány na rekonstrukci rozlehlých prostor. Přemýšlejí, jak s usedlostí v zapomenuté vesnici uprostřed polí naloží.

„Zatím nevíme, kde si uděláme bydlení. Buď v původní obytné budově, nebo v bývalé sušárně chmele. První varianta by bylo bydlení ve starém venkovském stylu, druhá v moderních prostorech,“ shodují se 36letí manželé. Rozhodnutí chtějí učinit po schůzce s památkáři. Usedlost, vstupní brána a bývalé stáje jsou památkově chráněné, z čehož vyplývají určité podmínky pro rekonstrukci. „V každém případě chceme příští rok začít stavět,“ řekl František.

Z postoloprtské zámecké zahrady zmizela socha, které místní říkají Zuzana.
Postoloprtská Zuzana se našla. Rozřezaná ve sběrně. Bude socha znovu vystavena?

Nebude to snadné. Domy jsou zdevastované, střechy rozpadlé. O havarijním stavu vypovídá událost z loňského Silvestra. Na památkově chráněné usedlosti se zřítil komín. „Byla to velká rána, naštěstí se nikomu nic nestalo,“ vzpomíná Radka.

A i některé další zdi hrozí pádem. Statické zajištění budov a obnova střech jsou jasnou první fází rekonstrukce. Manželé věří, že díky památkové ochraně získají dotaci. Zároveň vědí, že i kdyby ano, budou stejně muset dát do bydlení miliony korun. „Nebude to vše naráz. Počítáme s postupnou rekonstrukcí,“ popisuje František. Ve svých vizích jdou hodně daleko. Rádi by vymysleli v bývalé sušárně chmele něco, co by přitáhlo veřejnost. Hovoří o horolezecké stěně s vyhlídkou do okolí.

František denně jezdí za prací do Německa, Radka je v domácnosti a stará se o dvě jejich děti. Jedno vozí do základní školy v nedalekém Krásném Dvoře, menší do mateřské školy v Žatci. „Děti jsou také jeden z důvodů, proč jsme to tady koupili. Mají tu dost prostoru na hraní. Věříme, že až naši synové vyrostou, tak tady zůstanou bydlet,“ shodují se manželé, kteří oslavili 24. srpna desáté výročí svatby. Znají se ale podstatně déle, už z mostecké základní školy.

Porno z trezoru

Volného času nyní moc nemají, téměř veškerý jim zabere starost o nové bydlení. „Dva roky jsme se věnovali úklidu. Když jsme usedlost kupovali, byl tady neskutečný nepořádek. Vraky aut, různé haraburdí, suť, vše zarostlé tak, že nebylo vidět z jednoho kraje dvora na druhý. Teď to tady vypadá o poznání lépe, terén jsme srovnali bagrem, na dvůr navozili čistou hlínu,“ popisuje František.

Kovové věci prodali do šrotu, co šlo, spálili, zbytek skončil ve sběrném dvoře a na skládce. Uklízejí v podstatě doteď. Některé věci si nechají, třeba starý žebřiňák nebo původní nábytek. Až budou mít čas, pustí se do jejich renovace.

Ilustrační foto
VIDEO: U Chlumčan na D7 už se kreslí dopravní značení a montují svodidla

V původně obytném domě našli svůj „poklad z půdy“. „Kamarád při jedné z obhlídek vytáhl z pod trámu kovový trezor. Samozřejmě jsme byli zvědaví, co v něm je. Po otevření jsme byli hodně překvapeni i pobavení. Byly v něm staré pornografické časopisy,“ popisuje František.

Cesta k novému životu ve Zlovědicích nebyla nijak přímá. „Hledali jsme něco k bydlení přes realitní kanceláře. Nabídku na Zlovědice jsem na internetu ani neotvírala, odrazovaly mě fotky. Bylo to něco šíleného, samý nepořádek,“ vzpomíná Radka.

Zlom přišel, když jí – jak říká – koukl manžel přes rameno. Tehdy inzerát na jeho pokyn otevřeli. „Zaujala mě cena, mohli jsme to koupit z našich našetřených peněz,“ říká František. Do Zlovědic se vydali na prohlídku, místo je okamžitě zaujalo. Požadovaných 735 tisíc korun za bývalý statek se sušárnou chmele zaplatili. „Energie místa nás pohltila, je tady neuvěřitelný klid,“ říkají o svém novém bydlení v malé vesnici na Podbořansku. Díky jim čtyřem se počet obyvatel Zlovědic téměř zdvojnásobil. Když vypočítávají, kdo ve vesnici bydlí, dostávají se sotva přes číslo deset.

Archeologové objevili při rekonstrukci vodovodního přivaděče u Pšova na Podbořansku tři tisíce let staré hroby s lidskými zlomky kostí a keramikou.
VIDEO: Při výměně potrubí nad Pšovem se našly tři tisíce let staré hroby

Vesnice i dům Kalitových prošly, tak jako jiné v Sudetech, v posledních desetiletích velkými změnami. Podle sčítání lidu z roku 1930 měly Zlovědice 153 obyvatel. V roce 1938 část českého obyvatelstva odešla před nacisty, po druhé světové válce byli zase nuceni své domy opustit Němci. Týkalo se to i rodiny Krietschových, která podle údajů z archivu usedlost tehdy vlastnila. Na základě konfiskace německého majetku ji v roce 1945 české úřady zestátnily, od roku 1950 na ní hospodařil Státní statek Podbořany.

Vesnice se v 50. letech vybydlela, v roce 1961 v ní žilo už jen 27 lidí. Chátrání a devastace se ještě prohloubily po roce 1989. Státní statek zanikl, od roku 1996 vlastnil usedlost Pozemkový fond ČR. V roce 2004 ji už ve značně špatném stavu prodal do soukromých rukou. Tehdejší vlastník ji chtěl pro celkovou devastaci zbourat a postavit nový dům, ministerstvo kultury ale jeho žádost o zrušení památkové ochrany v roce 2016 zamítlo.

„Dvůr má zcela klíčový význam v urbanistické struktuře vesnice. Obytná budova vykazuje vysokou míru památkové hodnoty a autenticity,“ uvedla tehdy komise. Dům obsahuje například historicky cenné klenuté prostory nebo barokní krov. Před Kalitovými nyní stojí velká výzva: dát vesnickou památku po letech devastace opět do pořádku.