Nekoncepční, zdlouhavá, nesrozumitelná a hlavně nedostatečná. Tak označují sportovci z okresu Louny státní podporu sportu. Vadí hlavně, že oddíly nevědí, jestli peníze dostanou a kolik. Sportovci tak žijí spíše z příspěvků měst a obcí a někdy i sponzorů.

„Největší problém je, že se často neví, zda a kdy nějaké peníze budou. Sportovci dlouhodobě nevědí, na co peníze dostanou a na co ne. Chybí koncepce. Kluby si musí připadat jako žebráci s kloboukem na ulici. Ti také dopředu nevědí, zda a kolik peněz dostanou,“ sdělil tajemník České unie sportu v Lounech Miloslav Sklenka.

Pro většinu klubů je podávání žádostí na ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o podporu složité a mnohdy z časového hlediska náročné. A i když dají žádost dohromady, mnohdy neví, zda peníze dostanou, kolik a kdy. „Situace je kritická, nikdy taková nebyla. Je třeba ji řešit,“ tvrdí Sklenka.

Velmi kritický je ke státní podpoře sportu i šéf ústecké krajské organizace České unie sportu Zdeněk Kubec. „Oslovili jsme v Ústeckém kraji úplně všechny kluby a zjistili jsme, že žádosti dokázalo podat jen 32 procent z nich. Na sepsání žádosti a zajištění všech příloh totiž bylo 12 pracovních dní mezi vánočními svátky. Přes 80 procent sportovních klubů má v žádostech chyby. Matematika je jasná. Na plošnou podporu dosáhne jen velmi málo sportovních klubů v Ústeckém kraji,“ řekl.

Tisíce i miliony z obecních kas

Jediným pravidelným zdrojem peněz pro sportovce jsou města a obce. Díky nim hospodaření klubů nekončí krachem. Města velikosti Žatce a Loun dávají do sportu miliony korun ročně, příspěvky obcí jsou v řádech desítek až stovek tisíc. Peníze směřují na činnost mládeže, menší opravy, někde se i podílejí na hrazení energií.

Například v relativně malých Žiželicích letos pošlou tamní tělovýchovné jednotě 80 tisíc korun. Jedná se o fotbalisty, Žiželice hrají okresní přebor. „Obec fotbalistům přispívá pravidelně. Z vlastních zdrojů nemohou fungování klubu utáhnout. Náklady třeba na údržbu hřiště nebo odměny rozhodčím neustále rostou,“ sdělil starosta Žiželic Petr Kvítek.

Na nevhodnost způsobu financování sportovních klubů ze strany státu upozorňují sami sportovci. Například lounští cyklisté. „Dostáváme pravidelnou podporu ze strany města, které dělá pro sportovce dost. Příspěvky mají jasně daná pravidla, jsou rozdělovány spravedlivě. Jakmile žádáme o peníze kraj nebo ministerstvo, už to vázne. Od nich jednou peníze dostaneme, jednou ne. Žijeme v nejistotě,“ sdělil Milan Chrobák z TJ Stadion Louny.

V klubech panuje nejistota

Podle jeho slov je jednodušší od kraje nebo státu získat peníze na jednorázové akce, dlouhodobější podpora systémové práce ale chybí. „Nemáme jistotu, že peníze dostaneme. Pro systematickou práci třeba s mládeží je ale důležité vědět, zda na ni budeme mít peníze, nebo ne,“ dodal.

Podle jeho slov sportovním organizacím nejvíce chybí od státu peníze na trenéry. „Dnes už ani není problém sehnat děti, ale spíš najít člověka, který se bude o ně dlouhodobě a na úrovni starat. Pokud má stát zájem na sportování dětí, měl by svou podporu směřovat hlavně na zaplacení lidí, kteří se jim budou věnovat,“ uvedl.

Řada klubů musí za sportování dětí vybírat příspěvky. Ty se pohybují v řádech několika set korun měsíčně. V kombinaci s nutností nákupu vybavení tak může být organizované sportování pro některé méně majetné rodiny nedostupné.