K objevení místa došlo poměrně náhodou. Za archeology přišel jeden z amatérských „hledačů pokladů“, který svým detektorem objevil zmíněný soubor kování slovansko - avarského opasku. Nález datovaný do druhé třetiny osmého století našeho letopočtu prošel laboratořemi Archeologického ústavu v Praze, kde proběhl průzkum a konzervace. Podmínkou nálezce bylo, že ho odevzdá do sbírek žateckého muzea.

To jej nyní vystaví. A to pouze na šest dní. Výstava s názvem Poklad z Domoušic aneb Luxus z jihu bude v regionálním muzeu k vidění od úterý 13. do pátku 18. února.

„Ve čtvrtek 15. února ji doplní od 17 hodin přednáška Nadi Profantové, vědecké pracovnice Archeologického ústavu Akademie věd v Praze a respektované znalkyně hmotné kultury raného středověku,“ přiblížil archeolog Regionálního muzea v Žatci Petr Holodňák.

Žatecký poklad.
Před 86 lety se v Žatci našel unikátní poklad. V zemi ležel skoro tisíc let

O nálezu souboru pozlacených bronzových kování na Lounsku informoval Žatecký a lounský deník počátkem ledna 2019. „Takhle kompletní garnitura nemá v Čechách obdoby. Takový opasek byl atributem velmožského postavení, ten neměl kde kdo a měl ve své době velkou hodnotu. Pozoruhodné je, že se opasek našel v místě celý a vzhledem k tomu, že tam byly uložené i další předměty, máme za to, že šlo o depot. Tedy o záměrné uložení většího množství předmětů do země,“ vysvětlil tehdy archeolog.

Opasek reprezentoval elitní postavení svého majitele v rámci tehdejší společenské hierarchie. Byl vyzdoben více než čtyřiceti kovovými součástkami včetně kování opaskových dírek. „Kromě opasku se v depotu z Domoušic nalezl i bronzový pocínovaný závěsek, který byl součástí luxusního ženského náhrdelníku. Podobné ozdoby byly vždy určeny pro ženy tehdejší společenské elity. Jde o první nález takového šperku severně od Alp, neboť podobné závěsky byly dosud známé pouze z nálezů v Chorvatsku a západní Makedonii. Unikátní soubor luxusních předmětů je datován do druhé třetiny 8. století,“ informovalo žatecké muzeum s tím, že k domoušickému pokladu patří ještě soubor železných hrotů, patrně součástí vochle, tedy nástroje určeného k pročesávání lněných vláken před spřádáním nití.

Opodál byl objeven ještě železný nůž, ale jeho souvislost s pokladem není zcela průkazná.

V lounském muzeu začala výstava, která přibližuje starší dobu bronzovou. Vůbec poprvé si veřejnost může prohlédnout líšťanský poklad.
Muzeum ukazuje poklad z Líšťan, lidé si ho mohou prohlédnout vůbec poprvé

Pro archeology je zajímavé, že se v místě našly věci od střední doby bronzové, tedy ze 16. století před naším letopočtem, až po vrcholný středověk. Místo tedy mělo dlouhodobě, několik tisíc let, nějaký význam. Kompletní vyhodnocení lokality z hlediska archeologie a historie odborníci připravují.

Hledání „pokladů“ v zemi s pomocí detektorů kovů se v ČR v posledních letech hodně rozmohlo. A to i přes to, že vyzvedávání archeologických předmětů ze země současná legislativa umožňuje jen odborníkům. Kolik cenných předmětů zmizí v soukromých sbírkách, se jen těžko odhaduje, některé ale nálezci odevzdají do rukou archeologů.

To je příklad pokladu z Domoušic nebo třeba unikátního keltského pokladu, který před pár lety v lese u Stebna na Podbořansku objevil chlapec z Jesenice. Podle odborníků se dostaly do země při nějakém rituálu před 2200 až 2300 lety. Archeologové místo prozkoumali a našli další zajímavé věci.

Zlomky srpů a dalších bronzových předmětů z mladší doby bronzové, které se nedávno našly v lese u Vroutku na Podbořansku.
Hledači s detektory našli bronzový poklad u Vroutku

Před pár lety objevili dva muži s detektory kovů takzvaný líšťanský poklad na poli u stejnojmenné obce na Lounsku. Jde o soubor bronzových předmětů o váze 22 kilogramů z takzvané únětické kultury, tedy zhruba z doby před čtyřmi tisíci lety. Poklad se svým rozsahem řadí mezi jeden z největších ze starší doby bronzové v severozápadních Čechách. Do svých sbírek ho převzalo Oblastní muzeum v Lounech.

Poklad z Domoušic není jediný, které muzeum v Žatci vlastní. Od loňska vystavuje Žatecký poklad – největší stříbrný depot raného středověku nalezený v Čechách. Tříkilogramový soubor šperků, hřiven, více než tři sta mincí, zlatých prstenů a dalších předmětů z přelomu 10. a 11. století se našel v roce 1937 při hloubení základů pro stavbu skladu chmele na dnešním Chmelařském náměstí. Jeden z nejvýznamnějších archeologických nálezů v Čechách ležel pod podlahou zbořené stáje někdejší usedlosti.

Unikátní na pokladu je také to, že obsahuje kromě mincí a šperků i suroviny. Tedy stříbrné hřivny a dráty nebo zlaté svitky. „Žatecký poklad svým významem přesahuje nejen hranice regionu, ale i naší země. V českém státu šlo už tehdy o obrovskou sumu peněz, dnes má navíc velkou historickou hodnotu,“ vysvětlila ředitelka Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci Radmila Holodňáková.

Mohlo by vás zajímat: Letošní první výstava v lounském muzeu přibližuje poklady ze švartny

Zdroj: Ladislav Bába