V Žatci se na začátek příštího roku chystá významná událost. Po více než roce příprav v tamním regionálním muzeu nastálo vystaví Žatecký poklad. Jde o největší stříbrný depot raného středověku nalezený v Čechách. Tříkilogramový soubor šperků, hřiven, více než tři sta mincí, zlatých prstenů a dalších předmětů z přelomu 10. a 11. století někteří odborníci srovnávají s věhlasným Relikviářem svatého Maura v západočeském Bečově. Žatecký poklad nalezený v roce 1937 dosud nikdy celý pohromadě vystavený nebyl.
„Prostory jsou připravené, výstava je hotová. Pro veřejnost otevřeme 12. ledna,“ sdělila ředitelka Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci Radmila Holodňáková. „Výstava ukáže nejen kompletně celý poklad, ale nabídne i spoustu informací k němu a té době, expozici jsme připravili v kontextu českých a středoevropských dějin,“ dodala.
Součástí pokladu je hliněná nádoba s 357 stříbrnými mincemi českých knížat Boleslava II. a jeho syna Jaromíra. Z poloviny se jedná o ražby německé. Kromě mincí obsahuje také stříbrné a zlaté šperky, stříbrné hřivny a drátky, křížky a unikátní toaletní soupravu. Jeho vznik se datuje do období vlády knížete Jaromíra, podle historiků byl uložen do země někdy kolem roku 1012.
Pod podlahou stáje
Žatecký poklad se našel v roce 1937 při hloubení základů pro stavbu skladu chmele na dnešním Chmelařském náměstí. Jeden z nejvýznamnějších archeologických nálezů v Čechách ležel pod podlahou zbořené stáje někdejší usedlosti. Unikátní na pokladu je také to, že obsahuje kromě mincí a šperků i suroviny. Tedy stříbrné hřivny a dráty nebo zlaté svitky.
„Žatecký poklad svým významem přesahuje nejen hranice regionu, ale i naší země. V českém státu šlo už tehdy o obrovskou sumu peněz, dnes má navíc velkou historickou hodnotu,“ vysvětlila Holodňáková.
Žatec na přelomu 10. a 11. století patřil k nejvýznamnějším českým městům. Počátek vlády knížete Jaromíra je spojený s první písemnou zmínkou o městě, která je z roku 1004 v kronice Dětmara Merseburského. Popisuje tažení německého císaře Jindřicha II. do Čech a pobití polské posádky Boleslava Chrabrého v Žatci.
„Pro město je vystavení žateckého pokladu velmi významná a dlouho očekávaná akce. Žatec v době jeho uložení patřil k největším městům v Čechách, věřím, že nová expozice připomene místním, jaký význam město mělo, a budou na něj hrdí. A přiláká další návštěvníky do Žatce,“ sdělil starosta Radim Laibl.
Poklad ležel v depozitářích žateckého muzea, kompletně vystavený nikdy nebyl. Veřejnost se mohla s jeho částmi seznámit při výjimečných příležitostech. V letech 2000 až 2002 byl součástí prestižní putovní výstavy Střed Evropy kolem roku 1000 v Německu, Polsku, Maďarsku a České republice.
„U příležitosti výročí první písemné zmínky o Žatci byl krátkodobě představen v našem muzeu roku 2004 a v roce 2014,“ připomněl archeolog žateckého muzea Petr Holodňák. Naposledy, v roce 2015, byla část pokladu k vidění na Pražském hradě při prestižní výstavě Dědictví Karla Velikého.
Vybudování stálé expozice v žateckém muzeu vyšlo na necelé dva miliony korun, většinu nákladů uhradilo město. V budově muzea v Husově ulici se pro ni uvolnily vhodné prostory po výstavbě nového depozitáře, který vznikl v bývalých papírnách.